...
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

Share | 
 

 Francouzská čtvrť

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
Admin
Admin
avatar

Posts : 125
Join date : 01. 09. 18

PříspěvekPředmět: Francouzská čtvrť   Mon Oct 15, 2018 2:08 pm

 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://underworld-rpg.forumotion.me
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 12
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Wed Oct 17, 2018 8:40 am

Mnoho ľudí odišlo z mesta a on nebol žiadnou výnimkou. Tie mesiace, ktoré strávil na škole boli zaujímavými no aj tak to pre neho nebolo ono. Samozrejme, že chcel ísť v šľapajách svojho otca no pochopil, že vo svete je mnoho miest, ktoré potrebujú jeho pomoc. No ako? bol len človekom, človekom ktorý nedokázal mnoho vecí. Nemal silu ako vlkodlak alebo rýchlosť ako upír, ktorého mal možnosť už vidieť na vlastné oči. Nemal dokonca ani len inštinkty ako nejaký lovec, ktorý žije len pre jeden dôvod. Naplniť svoj cieľ a vyvarovať obyčajných ľudí od nadprirodzena, ktoré sa nachádzalo vo svete. No aj tak vedel, že on nepotrebuje žiadnu veľkú silu ani rýchlosť na to, aby niečo dokázal.
Už niekoľkokrát pomohol svojim priateľom. Vedel vycítiť nebezpečenstvo. žiadnym nadprirodzeným spôsobom ale len rozumom, ktorý ho mnohokrát hnal vpred. No a z toho dôvodu nasledoval svojich priateľov do mesta, kde údajne mohli nájsť nejakú pomoc. Stiles svojich priateľov už nejaký ten čas nevidel. Scott? mal svoj život no Stiles vedel, že v momente kedy príde ten čas ich cesty životom sa zasa spoja. Pretože oni nie sú len priatelia ale bratia. Nie pokrvnými no dušami sú už týmto spôsobom spojené. Stiles sa nachádzal v najrušnejšej ulici mesta. Mohol počuť spev a tanec aj napriek tomu, že nevedel, či sa nejaká akcia koná alebo nie. Nachádzalo sa tam dokonca aj mnoho malých obchodíkov, ktoré na prvý pohľad vyzerali zaujímavo.
Mohol vyzerať zvláštne no určite nie ohrozujúco. V ruke mal svoju zbraň a niekoľko vecí, ktoré si ešte nestihol zložiť. Stiles si našiel milý, dokonca útulný bytík v meste. Nebol to žiaden prepych no aj tak mu to na ten čas vyhovovalo. Mal tam posteľ, svoju tabuľu na ktorej sa už nachádzalo niekoľko zaujímavých bodov a samozrejme! svoju zbierku rôznych, farebných šnúrok, ktoré určite časom budú viesť z jedného možného bodu do druhého. Stiles prechádzal ulicou a hľadal niekoho. Nevedel ako ho nájde no niekoľko ľudí mu už povedalo ako sa k nemu môže dostať. Stiles ho potreboval no aspoň si to myslel. V momente, kedy jeho oči našli toho správneho človeka o ktorom si myslel, že to je práve on tak sa prešiel niekoľko krokov k nemu. Boli to správy, ktoré dostával. Nevedel ako sa k tomu dostal no jedna stopa viedla za druhou a on našiel ako možno jediný smrteľník spôsob ako sa spojiť s inštitútom. Poznal ich prácu, dokonca ho to miestami až fascinovalo. Stiles prešiel k mladému mužovi a v očiach sa mu nachádzalo niečo, čo sa nachádzalo pri každom jednom človekovi, ktorého nepoznal. On musel byť už tým posadnutý, nedôveroval takmer okamžite ľudom. Musel si ich preklepnúť, nájsť cestu ako ich pochopiť aj napriek tomu, že jeho hlas niekedy znel ako hlas niekoho, kto by bol naivným a dôveryhodným. ,, myslel som si, že ma odmietnete. Ako hlava inštitútu ste mohli priviesť niekoho iného no teší ma, že ste to práve vy." povedal Stiles pokojným, určite nie roztražitým hlasom a venoval mu jeden pohľad. ,, prišiel som na novú stopu o ktorú sa musím podeliť práve s vami. A napísať to do listu by bolo veľmi, veľmi komplikované.." stiles za tie mesiace bol na stopách niekomu alebo skôr niečoho, čo bolo oveľa komplikovanejšie ako nejaký vlkodlak. určite to nebol vlkodlak a potreboval na to odpovede.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alec Lightwood

avatar

Posts : 15
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Wed Oct 17, 2018 4:59 pm

Nebyla tomu dlouhá doba, co vedení v Allicante rozhodlo, že ke každému Institut se připojí více než jedno město. Bylo to z důvodu velkého nárůstu jak démonů tak i podsvěťanů, tento důvod se ale oficiálně neuváděl přestože byl každému jasný a zvláště pak lovům. Instituty tedy už neměli pod ochranou jediné město. Proto ani Institut, který vedl Alec se již více nestaral jen o New York. Jeho pravomoc se rozšířila o tři další města a to o Beacon Hills, New Orleans a Mystic Falls. Přestože jeho Institut byl jedním z nejvíce naplněných schopnými lovci, nemohli pokrýt čtyři města. Zvláště když právě tyto města patřily k nejvíce zamořeným městům, co se týče nadpřirozena. Alec celé noci nepal a nebyl sám. Posílal lovce na mise a jakmile se vrátily zpátky poslal je znovu jelikož neměl dostatek lidí na pokrytí celého území. I on sám chodil na mise přestože jako hlava Institutu by měl být spíše za kancelářským stolem. Jenže neměl na výběr pokud nevyužije každého schopného love ať muže nebo ženu nemá sebemenší šanci udržet všechny na uzdě. Jak byly lovci ale unavení narůstala vlna zranění a tím mu lidé chyběli čím dál více. Byl to chaos a sám začínal pochybovat zda za takových podmínek dokáže být hlavou Institutu.
Ano bylo to právě to o čem vždycky snil. Jak si sedne do té pohodlné židle za kancelářský stůl a bude se snažil nastavit pořádek. Samozřejmě ani o mise by nechtěl přijít, nechtěl zlenivět ale jeho misí by bylo méně. Přes to by na ně stále hodil jelikož to bylo právě to, co ho na tom být lovcem bavilo. Bojovat, střílet, prát se. Vždyť ho to učili už od malička, jak být nejlepším bojovníkem ve třídě. A on jím byl. Toho by se nikdy nevzdal ale co bylo moc, bylo moc. Nespat a celé dny a noci chodit na mise? To nemůže zvládnout sebelepší bojovník.
Když již skutečně začínal pochybovat sám o sobě, zda je dobrým vůdcem když polovina jeho lidí je zraněná druhá polovina naprosto unavená, přišel mu jakýsi vzkaz. Alec nevěděl kdo stojím za vzkazem jelikož byl podepsaný jenom jménem Stiles a to mu nic neříkalo. Bývá to tak, že když neznáte odesílatele vzkaz roztrháte jenže v tomto případě to tak nebylo. Třebaže neznal nikoho jménem Stiles, obsah dopisu o zaujal natolik, že to nevadilo. Ve vzkaze totiž stálo, že má stopu k onu monstru, které se už několik dní snaží všichni lovci najít no bohužel zatím bez úspěchu. Dále tam bylo místo a čas setkání. Alec chvíli přemýšlel zda to může být nějaká past nebo něco podobného, zda má poslat někoho nebo jít sám. Nakonec se rozhodl, že půjde protože informace potřebuje a při nejhorším se snad dokáže ubránit.
Proto když nastal onen den setkání vyrazil do jedno z měst, které teď spadalo pod jeho ochranu. Tím městem bylo New Orleans. Procházel rušnou ulicí, plnou lidí. Samozřejmě si nezapomněl vzít svůj luk, který měl díky runě pro civily neviditelný. Nepoužil ale runu neviditelnosti protože nevěděl zda jeho člověk je nadpřirozený nebo ne a tak si aspoň límec od bundy přitáhl více ke krku jakoby ho snad mohl schovat před pohledy ostatních. Cestou se vyhýbal všem lidem a snažil se na sebe nepřitáhnout pozornost. V tomhle měl Alec výhodu jelikož on byl jako neviditelný i bez runy.
Postavil se k jedné budově, o které se opřel zády a ruce si založil na hrudi. Pomalým pohybem hlavy sledoval okolí. Po pár minutách zaznamenal muže jak jde směrem k němu a tak se odlepil ode zdi a napřímil se.
„Není v tom nic osobního jen jsem pro jistotu nechtěl riskovat životy svých lidí. Chápejte opatrnost především. “ Přeměřil si muže stojícího před ním pohledem. Takto na pohled nevypadal nijak nebezpečně ale přesto ho nehodlal podceňovat. Zdání může klamat a dokud se nepřesvědčí o opaku bude opatrný. „Spolek samozřejmě oceňuje vaší pomoc jelikož jakákoliv informace nám pomůže.“ Choval se tak jak to bylo zvykem spolku přestože mu to bylo proti srsti. „Nejspíše bychom se ale o tom neměli bavit tady. “ Rozhlédl se rychle kolem, tady totiž měli i stěny uši.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 12
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Wed Oct 17, 2018 9:24 pm

stiles sám nevedel pred čím stojí. on bol len človekom, ktorý dýchal a prežíval zo dňa na deň. tým zvláštnym človekom, ktorý má za najlepšieho kamaráta vlkodlaka, za priateľov chiméru, banshee a on sám mal vo svojej hlave niečo, čo bolo viac ako len nepochopiteľné. stiles stál v tejto chvíli dokonca pred lovcom, ktorý nebol lovec nadprirodzena ale lovec démonov o ktorých nemal ani len to najmenšie tušenie. možno ak by sa ho niekto spýtal na jeho život a on by povedal každý jeden detail, ktorý sa mu niekedy stal, ponúkol by mu biely plášť, ktorým by ho zviazal a rovno ho odviezol na to správne miesto pre ľudí s duševnými chorobami. on sám mal v hlave niekedy také nezmyselné pochodové myšlienky, že mu to v jednom okamihu dávalo zmysel a v tom druhom si to sám dokonca vyvracal.
no teraz stál pred hlavou inštitútu a dokonca sa nevedel ako sa má tváriť alebo stáť alebo rozprávať alebo premýšľať. bol pomerne v rozpakoch. ,, myslel som si, že budete starším. nečakal som, že sa predo mnou objaví mladý muž v rovnakom veku ako som ja.." povedal stiles a pálku držal pevne vo svojom zovretí. kde sú tie časy, kedy to bola drevená pálka. no táto? bola niečo medzi kovom, ktoré bolo pomerne ľahké takže úder by mohol byť celkom bolestivým.

,, nechcem aby ste si mysleli, že vám neverím ale rozumieme sa. potrebujem chvíľku čas na to aby som vás zaviedol na miesto, kde mám tie stopy. sú to dôležité stopy a ja nechcem aby padli do zlých rúk.." stiles bol niekedy na tom až chorobne zle, kedy dokonca aj odraz v zrkadle presviedčal, že by nemusel byť odrazom. nedôveroval a veľmi veľmi preveroval no to bolo o ňom pomerne známe. ,, čo ak by sme sa na chvíľku zdržali na verejnom mieste. ako môžem vedieť, že nie ste jeden z tých, kto by sa ma chcel zbaviť takmer okamžite, kedy ma vidí? predsa. nie každý smrteľník vie o vašom inštitúte nemám pravdu? " chcel ho mierne vyskúšať,potrápiť alebo niečo podobné. no musel to uznať aj on sám, žiaden normálny človek, ktorý by v rukách skrýval niečo vzácne by len tak niekomu nedôveroval a nepovedal mu o tom hned v prvý moment. nechcel za to nič, možno ho to napadlo, že by za to chcel niečo žiadať. jeho tento fakt naplňoval, kedy mohol niekomu pomôcť a sám sa zúčastňovať podobných akcií.  
,, povedali ste, že by ste nechceli ohroziť život svojich ľudí ale ak sa nemýlim určite ste neprišli sám alebo nie? bolo by to predsa pomerne hlúpe myslieť si, že by som chcel niekomu ublížiť a zároveň by ste prišli sám.." stiles sa pozrel okolo seba a hľadal nejakých mužov alebo dokonca ženy, ktoré by mohli vyzerať podozrivo. nemuseli vyzerať podozrivo ale inak, mohli sa na nich po celý ten čas pozerať a to by ich pomerne rýchlo mohlo prezradiť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alec Lightwood

avatar

Posts : 15
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Thu Oct 18, 2018 5:57 pm

Alec neznal občany těchto nových měst. Nevěděl jak jsou zvyklý žít, nevěděl jaké to tu bylo předtím než sem nastoupily jeho lovci, prakticky nevěděl nic. Spolek byl sice velice zdatný v zadávání těžkých úkolů ale v poskytování informací byl velice střídmý. Nevěřil spolku a teď bohužel nevěřil ani nikomu z nových měst. Byli to pro něj jen cizinci. Odjakživa bylo těžké si u něj vybudovat důvěru a nakonec si jí zasloužila jen hrstka lidí. Proto právě čekal za každým rohem nějakou past. Stiles nebyl vyjímkou a i u něj čekal nějaký háček.
Ať si Stilese měřil jakýmkoliv způsobem nic nenaznačovalo tomu, že by měl patřit do řad nadpřirozených bytostí. Všechny znaky Aleca vedli k pravému opaku. Byl až příliš opatrný což sice vedlo k závěru, že už se s nadpřirozenem setkal ale nevedlo to k němu jakožto k nadpřirozené bytosti. Většina těchto lidí ať už upíři, vlkodlaci nebo čarodějové se chovají jakoby jim patřil svět. Dle Alecova pohledu se chovají až příliš nabubřele. Zatímco Stiles, který stál naproti němu se choval odměřeně a ostýchavě, dokonce se k Alecovi choval uctivě. Sám tohle chování oceňoval více než těžkou spolupráci s namyšlenými. I kdyby ale pominul jeho vystupování a řeč stále tu bylo cosi co přímo bilo do očí. Ano, byla to ta pálka, kterou svíral v ruce jakoby se bál, že mu jí někdo sebere. Bytost, která má sama o sobě neuvěřitelnou sílu by si na důležité setkání nevzala basebalouvou pálku. Nejspíš by sebou nevzali nic a kdyby tak jen nějaký nůž nebo něco co se dalo lehce schovat. Ale pálku? Alec si myslel, že již toho viděl dost ale nosit u sebe pálku jako zbraň byla novinka. Ať mu zbraň v podobě pálky přišla jakkoliv zvláštní na svém výrazu v tváři nezměnil nic. Po celou dobu, co mluvil on a nebo Stiles si držel pevný, kamenný výraz stejně jako postoj.

Tuto větu neslyšel poprvé. Často jsou lidé překvapeni když se před nimi objeví takhle mladý muž. V tomto kontextu to ale nebylo urážlivé avšak občas ho kvůli jeho věku podceňují. ,,Je to snad problém? Dle mého názoru bude naše domluva naopak snazší když jsme vrstevníci. “ Opravdu jejich společný věk mohl ulehčit komunikaci. Třebaže Alec nevyrůstal ve stejný podmínkách tak přesto bude spíše chápat člověka, který žil a žije ve stejné době.
Alec jeho chování a opatrnost chápal. Nebylo mu to příjemné protože se tím všechno akorát prodlužovalo a komplikovalo ale chápal to. Vždyť byl sám takový, opatrný a podezřívavý. Navíc jako hlava Institutu se již setkal s horším vyjednáváním, kdy vzpomínal na časy jako obyčejný lovec, kdy se vůbec nemusel starat o takové záležitosti. Zatím byl tedy trpělivý. „Chápu to. “ Řekl jen. Funkce vedoucího Institutu mu sice hodně vzala ale také mu něco dala jako třeba lepší komunikaci a zacházení s lidmi což se mu teď hodilo. „Dejme tomu, že přistoupím a zatím zůstaneme na veřejném místě. Ale kde mám pak já nějakou záruku, že ty informace máte? Třeba jen marníte můj čas a budu chybět u nějaké důležitější události.“ Tentokráte použil podobnou techniku tázání. Přestože chtěl jen vytvořit podobnou otázku, vnikla z toho přeci jen trocha pravdy. Každou minutou mohl nastat stav nouze a Alec by u toho nejenže chyběl ale nemusel by se o tom ani dozvědět.
„Pravda nejsem tu sám.“ Chtěl mu navodit pocit jenž by mu říkal, že raději nemá nic zkoušet protože než by udeřil už by měl šíp v hrudi. No pravda byla taková, že tu sním byl jenom Jace. Byl jediným člověkem, který měl čas a kterému důvěřoval natolik aby ho vzal sebou. „Vsadím se, že ani vy tu nejste sám. “ Řekl spíše k sobě jako řečnickou otázku jelikož na to nečekal pravdivou odpověď.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 1:04 pm

Caroline sa nad tým musela len zasmiať. Mal pravdu, to áno ale nechcela si to sama priznať. Jej priatelia boli inými. Nie tými ktorých by mohla vymeniť alebo tí, ktorí by len tak odišli. To rozhodne nie no po tom ako sa mnoho vecí udialo si každý z nich našiel vlastnú cestíčku osudu. No ona sama vie, že niekedy príde ten čas, kedy ich znova uvidí a ten čas by mohol prísť čo najskôr. Caroline bude potrebovať mať pri sebe čo najviac ľudí len aby jej pomohli so školou. Bolo pochopiteľne, že na to neprestala myslieť. To rozhodne nie.
„ Priatelia prichádzajú a odchádzajú. To je pravda a to všetci vedia. No skutoční priatelia sa mnohokrát stávajú viac rodinou..“ Caroline hovorila zo svojej skúsenosti. Hovorila o Bonnie a taktiež aj o Element pre ktoré by mohla urobiť čokoľvek len aby videla na ich tvárach tie milé úsmevy. Caroline sa musela zasmiať. Pretože sama si uvedomovala, že v týchto situáciách je doslova hrozbou. Mala v hlave niekoľko námetov, niekoľko myšlienok ako bude chcieť aby to aj vyzeralo dokonalom presne tak ako to mala v hlave.

Keď videla ako sa postavil urobila to aj ona. Pozrela sa na to ako zaplatil. Možno to pre neho mnoho neznamenalo bol to len kus papiera ktorý ani nepotreboval no mohla si všimnúť na mladíkovi to, že sa na tvári objavil malý úsmev m nie po to milé, musela uznať. Ako jedným gestom vedel niekoho potešiť aj napriek tomu, že on o tom možno nemal ani len tušenie. Caroline v spoločnosti Klausa mala možnosť sa premiestniť do štvrte kde bol pomerne rozruch. Ľudia kričali a spievali no jej to neprišlo výrazne odlišné ale skôr naopak, tešili sa zo života a ona vedela, že toto ju vždy donúti myslieť na iné myšlienky. ,, Niekedy mám pocit, že toto mesto má už viac nevie ani prekvapiť. Určite sa mi to tu bude náramne páčiť.“ Na jej tvári sa objavil malý úsmev. No to samozrejme netrvalo príliš dlho. Caroline pocítila mierne zimomriavky na pokožke v momente, kedy sa pozrela jednému mužovi, ktorý bol pred ňou postavený pri jednom sltpe.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 46
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 1:39 pm

Sám moc dobře ví, že on má pravdu vlastně ve spoustu ohledech, ale stejně tak třeba právě taková Caroline si toho spoustu nepřipustí. Už si na to nějak zvykl a nad tím, jak si jen sama sobě něco zapírá se musí usmát. Ví moc dobře, že jednou si i něco dalšího připustí, stejně jako si připustila po několika letech city k němu. Možná to bude sice trvat další dekátu a dýl, ale to ničemu nevadí. Jestli se jí žije dobře v tomhle, tak ať.
"No, něco na tom bude." Ačkoliv se možná mohl zdát jako někdo, kdo by si nedokázal připustit jako rodinu někoho jiného, než toho, komu proudí v žilách stejná krev, není to pravda. Do rodiny před lety přijal Marcela, kterého se ujal jako dítěte a po více jak století následně do rodiny přijmul i Hayley, ačkoliv to by se nejspíše nikdy nestalo, když by nečekala jeho dítě. Tyhle lidi považuje za rodinu, ačkoliv zároveň je pravda, že další lidi si k sobě příliš až na pár občasných výjimek nepustí. No, Caroline mezi ty výjimky patří, ve finále ovšem těžko říct, jestli je to vlastně vůbec dobře, protože tímhle způsobí jen to, že její osobu ohrožuje dokonce i na životě. Lidé vědí, že k jeho dceři Hope se dostane někdo jen těžko, ale ke Caroline co si budeme povídat, ačkoliv jí nikdo nechce podceňovat, bude k ní už o něco snažší se dostat a případně jí ublížit.
Popadl prakticky první bankovku, kterou z peněženky vytáhl a opravdu mu příliš nezáleželo na tom, že zaplatil poměrně o dost víc, než bylo třeba. Pravdou nakonec je, že jemu na penězích nesejde. Neváží si jich zrovna příliš, protože zkrátka je má a nemá o ně nouzi. A i kdyby peníze nebyli, stále si bude žít stejný život, jelikož ovlivnění je něco, co by mu ho ulehčovalo stále stejně. Následně se už nezabýval tedy nějakou reakcí barmana a vyrazil s Caroline pryč, až se ocitli ve francouzské čtvrti, ve které byl stejný rozruch jako vždycky. Po jejím boku prochází mezi lidi. "Jsem si jistý, že jsi stále nepoznala úplně všechno a něco tě přeci jen překvapí." Usměje se a dál pokračuje v cestě. "Takže i za cenu tohohle rozruchu jsi si stále jistá, že chceš byt tady?" Zeptá se jí a podívá se na ní, to si ovšem všiml už jejího výrazu.  Položí jí svou ruku na její paži. "Co se děje?" Zeptá se jí a přesune svůj pohled směrem, kterým se dívá i ona.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 7:13 pm

Caroline sa cítila v jednom momente zvláštne. Bol to zvláštny pocit, niečo, čo nevedela ovládnuť. Ako keby sa jej celé telo zachvelo a ona by najradšej skočila po jeho krku. Nevedela či to bol on alebo nie no tie oči, ktorými sa na ňu pozeral ho prezrádzali. ,, nechcem aby si niečo urobil Klaus. Všetko je v poriadku, ver mi." Caroline to chcela hodiť za hlavu no na miesto toho sa pozrela do zeme. Myslela si, že ten muž sa na ňu len pozrie a tým pádom aj odíde no on nie. On sa dokonca rozhodol ísť priamo k nim čo ju mierne vydesilo. No ten pocit, kedy ju Klaus držal ju ubezpečovalo, že to bude v poriadku. No nemohla mu dovoliť aby niečo urobil. To nie. Muž sa priblížil na takú vzdialenosť ako sa len dalo. Stále im nechával osobný priestor. Bol to muž vyššej postavy s tmavými vlasmi a so zvláštnym úsmevom na perách. Bol jedným z tých ironických, ktoré nikto nemal príliš v láske.
,, myslel som si, že to bude jednoduchšie. Stačí jedno uhryznutie a upír zomrie no mám pocit, že na teba budeme musieť použiť niečo iné. " Caroline sa pozrela na muža a urobila jeden krok, malý krok vpred. nechcela aby v nej videl strach. Ten rozhodne nemala, alebo mala? skôr z toho, že by mohol Klaus nejako zaútočiť a to nechcela. Predsa len to bol muž, ktorý ju napadol v lese a to znamenalo len jediné. Musel pochádzať zo smečky, ktorá sa nachádzala v zátoke. Muž musel patriť k tej smečke, ktorá mala ako alfu práve hayley. Nemyslela si, že by to bol jej nápad, no kto vie. Nenapadlo by ju to, určite nie. Predsa zatiaľ nikto z nich nevie, že oni dvaja tvoria pár no v tejto chvíli to vyzeralo tak, že muž stojací pred nimi mal oveľa väčší problém ako si Caroline mohla vôbec myslieť.
,, aký je tvoj problém? prečo si si vybral práve mňa?! " Caroline si myslela, že to bol len nevinný útok. Nie tak celkom nevinný ale jeden z tých, ktoré ona sama nemôže kontrolovať. Predsa bol vtedy úplnok a premenený vlk sa nedokáže kontrolovať. No v tejto chvíli jej bolo viac ako len isté, že ten útok bol priamo mierený na ňu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 12
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 8:20 pm

stiles si ho premeriaval od hlavy až po päty aj napriek tomu, že nechcel aby to nejako dávalo najavo, že by sa ho bál. to rozhodne nie. ako by aj mohol? možno mal pred ním rešpekt no nebol to žiaden strach, ktorý sa v ňom nachádzal. skôr naopak, chcel vedieť o nich viac. chcel vedieť proti čomu bojujú a ako to funguje. prečo sa na ich pokožke nachádzajú znaky a ako by prišiel na to, čo znamenajú. no pýtať sa na to otvorene a pri prvej príležitosti bolo hlúpe a to si veľmi dobre uvedomoval.
stiles sa pozrel na pálku pretože si všimol jeho pohľad. dokonca ho prekvapovalo to, že sa na to nespýtal. no ten kto sa nespýta ten nevie odpoveď, to bolo logické. no tú odpoveď sa aj tak následne alec dozvedel, pretože stiles si to ako obvykle nemohol odpustiť.
,, nemám žiadnu moc na to aby som sa mohol brániť. možno ako ste si už mohli všimnúť tak nie som žiadnym členom nadprirodzena. hoci.." na malý moment zatajil to, čo sa mu stávalo pred rokmi. kto vie či sa void nejakou zázračnou silou nevráti do jeho hlavy. kto vie, či tie okamihy sa nemôžu vrátiť. predsa len ten fakt, že si našiel raz cestu do jeho hlavy mu nebráni v tom aby to urobil opäť. stiles napokon aj tak cítil, že nezomrel a nikto ho nedokáže zabiť aj napriek tomu, že si mnoho ľudí myslí,že to tak v skutočnosti je.

,, mohol by som vám dať tie informácie práve teraz na tomto mieste predsa len, všetko to sa nachádza v mojej hlave no to by ste mi určite neverili. hoci vy mi nemusíte veriť ani po tom ak by som vám ukázal nejaké dôkazy alebo áno?.." stiles hovoril tichým hlasom pričom si dal jednu ruku do vrecka a následne ukázal na cestu pred seba. ruch v ulici mu vyhovoval aspoň sa nemusel báť o svoj život a nemusel by sa následne pozerať na to ako sa ho niekto snaží zabiť. toto miesto nepoznal natoľko aby vedel, ktorým smerom sa má rozbehnúť a ktorým smerom sa nachádza miesto, kde by sa nachádzal v bezpečí no aj napriek tomu vedel, že toto je jedna z tých ulíc, ktorá bola bezpečnejšia.
stiles sa následne usmial. na jeho tvári sa nachádzal ten malý, hrejivý úsmev, ktorý poznali jeho priatelia. musel sa tomu usmievať pretože sa mu dokonca páčilo to, že muž pred ním mu nedôveroval rovnako ako on neveril práve jemu. ,, nechajte ma hádať. v momente, kedy ste vedeli, že sa máte s niekým stretnúť, mysleli ste si, že som nejaký démon. no nemám pravdu? no a ja ked som sa mal stretnúť po prvýkrát s vami som si myslel, že ma naložíte do nejakej tmavej dodávky s čiernymi sklami a odvediete na miesto, kde by som bol spútaným a musel by som povedať všetko.." stiles si myslel, že je ten správny čas na to aby uviedol veci na pravú mieru.

,, vždy som si myslel, že viem o nadprirodzenu všetko. aj napriek tomu, že nie som jedno z nich tak viem o tom mnoho mnoho viac ako by ste si možno na smrteľníka mysleli. upír, vlkodlak, čarodej alebo chiméra. to sú tie základné veci alebo nie? môžem vám hovoriť aj o kojotovi, alfách a omegách v smečke alebo smečke v ktorej sa nachádzajú len alfy. čo tak druid alebo lovci nadprirodzena. toto by som v skutočnosti rád vedel. aký je rozdiel medzi tými lovcami, ktorý sa snažia dolapiť nadprirodzeno a medzi lovcami ako ste práve vy? " dokonca sa zdalo, že stiles bol ako chodiacou encyklopédiou a len málo ľudí by možno mohlo veriť, že to všetko mal možnosť niekedy vidieť na vlastné oči. no v tejto chvíli vedel, že si bude musieť niečo vymyslieť. možno ak by povedal, že sa na mieste nachádza sám tak by sa naplnil plán s tmavou dodávkou. ,, samozrejme, že som sem neprišiel sám. bol by som hlupákom alebo nie? niekoľko upírov sleduje naše pohyby.." klamal alebo nie? ved v meste sa aj tak nachádzalo mnoho nadprirodzena a v uliciach ich muselo byť stovky.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 46
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 9:10 pm

Krom toho, že na ně, respektivě na Caroline, se ten muž díval, nepřišlo mu na něm nic moc špatného. Nechápal, proč se Caroline zadrhla takovým způsobem. Z muže se pohledem vrátí ke Caroline, když mu odpoví a lehce možná povytáhne obočí. "Nevypadá to úplně v pořádku." Namítne. Kdyby byli věci v pořádku, tak by se takovým způsobem při pohledu na něj nezarazila. Tomu mužovi nakonec nedělalo ani problém k ním zamířit. Dokonce ani fakt, že je tu i on mu nepřekážel, což už chtělo opravdovou kuráž. Ještě nějakou chvíli nevěděl, o co přesně tu jde. Nakonec ten muž ovšem promluvil a jemu to začalo docházet. Stačilo jen pár slov z úst vlkodlaka směrem ke Caroline a dal si dvě a dvě dohromady. Bylo mu známo, že vlkodlaci dělají problémy, ale proč by někdo šel zrovna po Caroline mu už smysl nedávalo.
Poslouchal tedy slova vlkodlaka, které se mu ani trochu nelíbila. Potom, co řekne Caroline vlkodlakovi svoje, stáhne jí za ruku zpátky. Někdy se odvaha nevyplácí a sám k tomu vlkodlakovi udělá krok. "Jo, u upírů stačí jedno kousnutí, ale slyšel jsem, že zbavit se vlkodlaka je snad ještě snažší." Na tváři se mu objeví úšklebek, který už teď předpovídal, že se v jeho hlavě neodehrává nic dobrého. Nebral ohled na to, že se tu nachází spoustu lidí a někteří by tohle vidět neměli, přesto vlkodlaka popadne pod krkem a nebál se pořádně přitlačit, aby mu znepříjemnil dýchání. "Vypadá to, že se Hayley vymykaté. O co vám jde?" Zeptá se ho a stále ho pevně drží, ale zároveň není ten stisk natolik silný, aby nedokázal promluvit. Caroline mu sice říkala, ať nic nedělá. No řekl by, že nejspíše pozdě. Ale co se dalo čekat jiného? Jednak je impulsivní a druhak je i v jeho zájmu zjistit, o co jim jde a proč dělají něco co nemají. Je si jistý, že by Hayley totiž nešla ani proti Caroline a ani proti upírům celkově. Musí to dělat za jejími zády.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 9:48 pm

Caroline bola v miernom údive. predsa každý jeden vlkodlak alebo dokonca upír musel vedieť kto je Klaus Mikaelson. A ten fakt, že si to nakráčal práve k nim sa jej vôbec nepáčil. Caroline nechcela aby sa vyskytli nejaké problémy no mala pocit, že to možno bez nich ani len nepôjde. A to si myslela, že tento deň to bude možno bez problémov.
,, čo od nás vôbec chceš? prečo práve ja?" Caroline mala možno mnoho otázok no chcela vedieť na to patričné odpovede. Caroline chcela vedieť viac no v okamihu kedy videla ako ju Klaus takmer inštiktívne stiahol do zadu a sám urobil jeden krok vpred a rukou ho chytil pod krk nezmohla sa na nič. Nechcela ho zastaviť no dúfala, že ho nenapadne zabiť práve na tomto mieste. nachádzalo sa tu mnoho ľudí a Caroline vedela, že muž nepovie dôvod len tak. Nemohla sa ani len dotknúť Klausa, nepozrela sa na neho na miesto toho sa pozrela na muža, ktorý bol pred nimi. Vyzeralo to tak, že sa ničoho a nikoho nebál. ,, chcem vedieť prečo si sa rozhodol ma v tejto chvíli vyhľadať. Chcel si sa len uistiť, že som ešte na žive a či netrpím bolesťami pred smrťou?." jej hlas bol priamy, v tejto chvíli to vyzeralo tak, že Caroline aj Klaus pracujú na jednej veci a nič ich nemôže rozdeliť. Dokonca aj jej pohľad bol v tejto chvíli podobným tomu Klausovému. No aj tak sa musela napokon pozrieť na Klausa a jemne sa k nemu nakloniť. ,, nezabíjaj ho. potrebujeme nejaké odpovede." no ešte pred tým ako to stihla čo i len dopovedať muž sa do toho pustil sám.

,, tak prečo neurobíš to, čo ti ide najlepšie? dokazuješ slovami aký si mocný no v skutočnosti si jeden z tých slabých. Kým si, že sa môžeš na nás pozerať. Kým si, že sa môžeš tváriť ako jeden z nás." jeho hlas bol priamym. Dokonca sa pozeral Klausovi priamo do očí. Caroline bola v nemom úžase, čo si vlastne dokazoval. ,, nie si upírom ani vlkodlakom. Si len ohavou, ktorá si nikdy nevynúti rešpekt medzi týmito dvoma. čo si si myslel? toto mesto padne k zemi tak ako mnoho pretým miest. Padne spoločne s tebou a všetkými." na jeho tvári sa na malý okamih objavil opäť ten zvláštny úsmev.

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 46
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 19, 2018 10:14 pm

Vlkodlaci od Hayley s ním měli problémy už dřív, v době, kdy byl Jackson, kterého opravdu nikdy neměl rád, naživu. Přestože chtěl natolik prolomit před lety kletbu a svou matku nenáviděl za to, že mu jeho vlkodlačí část odepřela, pravou bylo, že nestál o to, aby byl součástí New Orleanské smečky. Stačilo mu, že občas z povzdálí diktoval přes Hayley, co mají dělat. No samozřejmě s tím musela souhlasit, což ne vždy vyšlo, ale pointa je, že zkrátka netoužil po tom, aby někde s nimi pobíhal v té jejich bažině.
Nevypadalo to, že ten vlkodlak má v plánu jim jen tak zodpovídat otázky a na Caroline už vůbec nereagoval, jakoby jí v tuhle chvíli snad úplně přehlédl.Ale tak na druhou stranu měl v tuhle chvíli jiné problémy, ze kterých si ovšem nic nedělal, alespoň to tak vypadalo. Mohl ho držet pod krkem, dokonce i když by držel v ruce jeho srdce a zbývalo by málo do toho, než by mu ho vytrhl z těla, tak by to s ním pravděpodobně moc neudělalo. On sám slyšel slova Caroline, ale jen na ně lehce přikývl, ale ve finále jí nemohl slíbit, že odsud vyvázne živý. No pak se ale nakonec přeci jen muž konečně rozmluvil, i když jim ne tak docela zodpovídal přímo dotazy, které chtěli slyšet. Začal rýt do vosího hnízda a to může být obzvláště v tomhle případě velmi nebezpečná činnost. A co bylo nejhorší? Nepřestával a jemu začínalo být čím dál tím víc ukradené, že je tady spoustu očí a pro někoho by mohl být i šok to, když by se ho rozhodl tady na místě zabít. Na chvíli uhne pohledem, snad pod snahou se uklidnit. No, během chviličky pochopil, že to nemá vůbec cenu, protože něco takového se nestane a tak se vrátil pohledem k němu a beze slova s ním praštil o sloup, který podepíral jeden z balkónů domů, až se vlkodlakovi spustila krev z hlavy. "Jediný kdo v tomhle městě padne, jsi ty a tobě podobní." Zavrčí a drží ho u toho sloupu díky upíří síle. "Ale nejdřív, chci informace. Takže mám tě ovlivnit nebo z tebe musím nejprve dostat sporýš? Hádám že to bude ta druhá možnost." Bylo mu jedno, že je v tuhle chvíli sledovalo několik očí. Málokdy se objeví někdo, kdo by ve finále našel odvahu se do cizích věcí zaplést a nějak zakročit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alec Lightwood

avatar

Posts : 15
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 11:12 am

Alec začínal pociťovat jakousi touhu po větším poznání onoho muže před ním. Tento člověk, který jim domluvil schůzku byl něčím skutečně zvláštní a on nedokázal přijít na to v čem. Třebaže se i normálně v lidech nevyznal tak u Stilese to bylo o to horší. Buďto byl skutečný mistr v přetvářce a skrývání pravých pohnutek nebo se doopravdy choval tímto prazvláštním způsobem. Už na první pohled vypadal  roztěkaně jako bomba co má každou minutou vybuchnout či raketa co za chvíli vystřelí. Prostě člověk plný energie a slov. Bylo tady těžké poznat na co právě myslí jelikož jeho myšlenky se pravděpodobně uspořádávaly z minuty na minutu.
Na druhé straně tu stál Alec klidný jako tichá voda. Alec naopak nikdy nebyl výřečným typem a jeho odpovědi byly krátké a stručné i při svých jednáních šel vždycky rovnou k věci, prostě šetřil čas zbytečnými řečmi. Navíc si také radši vždy všechno dvakrát promyslel než aby udělal sebemenší chybu. Při konverzaci nedělal pohyby navíc, jen ty které byly skutečně nutné, jinak stál na místě čímž připomínal spíše sochu. Také většinu času vypadal jakoby ho obtěžoval celý svět, načež tomu tak většinu času i bylo. Zkráceně byl opakem Stilese. Přes tak velkou rozdílnost ale přeci jen měli jednu společnou věc a to podezřívavost.

Přestože se nakonec rozhodne nezeptat se na důvod pálky jako zbraně jelikož i s jeho nulovou empatií mu to přijde krajně neslušné, svou odpověď dostane. ,,Myslel jsem si to." Alec měl ohledně nadpřirozených bytostí dobrý instinkt, jen málokdy se spletl pokud šlo o rozpoznání civila od nadpřirozena. ,,Ale o to víc je tedy pozoruhodné, že jste stále na živu. Je málo lidí co se setkalo s nadpřirozenem a může tvrdit to samé." Větu co právě řekl myslel tak nejupřímněji jak mohl. Spousta lidí zemřela ať už při boji s těmito bytostmi nebo kvůli tomu, že je znali a co bylo nejhorší když se jen náhodou přichomýtli v nesprávný čas na nesprávném místě. Bylo spoustu ztrát ale nakonec to vlastně na obou stranách.
Všiml si jak svou větu nedokončil, jak se zarazil. Snad si na něco vzpomněl nebo chtěl větu jinak zformulovat. Ať myslel právě na cokoliv Alec tím získal pocit, že mu něco uniklo, že mu něco neříká. Ačkoliv tvrdí, že nemá s nadpřirozenem nic společného, jeho náhlá změna tvrdila opak. Opět jako s tou pálkou ho to zajímalo a opět se nezeptal. Tohle nebylo součástí informací o démonovi a proto je nemusel vědět. Vlastně bylo vcelku jedno co byl zač protože jediná věc co měla Aleca zajímat bylo chycení démona. Neměl by se ničím jiným rozptylovat.
Alecovi na rozdíl od Stilese rušná ulice vůbec nevyhovovala. On sám byl sice nenápadnou osobou zvláště pak v takovém houfu lidí co se nacházelo na ulici. Neměl čím přitahovat pozornost. Luk byl pod runami skryt a runy byly zase skryty bundou s vyšším límcem, jen na krku se mu rýsovala malá část blokovací runy ale ta pro neznalé oči vypadala jako tetování.  Byl přesvědčen, že lidé procházející kolem něj ho ani neviděli, jakoby byl neviditelný to ale neznamenalo, že on nevidí je. Lidé chodící sem tam mu byli nepříjemní. Bylo tu jednoduše moc lidí, kterým by se mohlo něco stát protože Alec nepřitahuje pozornost lidí ale démonů. ,,Vlastně jsem chtěl jít někam mimo lidi právě kvůli bezpečí ale pokud trváte na tom abychom zůstali tady asi nemám na výběr... přeci jen já tu v této situaci nejsem ve vedení. Jsem to já, kdo něco potřebuje." Řekl při čemž se rozhlédl po ulici. Hlídal to takhle celu dobu, vždy se rozhlédl zda nezahlédne něco podezřelého.
Náhlá slova ho vyrušili ze sledování okolí a tak se roztěkaně opět koukl na Stilese. Ani Alec si  nemohl pomoci a jeho tvrdý výraz trochu pookřel, úsměv se tomu zatím říkat nedalo ale přeci jen to byl pokrok. ,,Po pravdě, čekal jsem kohokoliv a nebudu lhát stále očekávám nějakou past.” Odpověděl se vší upřímností, které zrovna on měl jak na rozdávání. ,,V tomhle můžete být v klidu, neřídím auta.” Odlehčil situaci touhle větou jelikož se snažil zakrýt jak pravdivé to bylo. Ironie se nacházela v tom, že takto to u spolku dříve chodilo. Sebrali člověka co potřebovali vyslechnout, zavřeli ho do vězení a dokud neřekl všechno nepustili ho. Ano tohle bývala metoda spolku avšak ne Alecova.
,,Jak vidí, že máte docela slušnou znalost.” Bylo překvapivé co všechno věděl a viděl. Nato, že na první pohled by člověk řekl, že neumí do pěti počítat mu teď vyčetl pěknou řádku největších problémů s nadpřirozenem a u všech tedy musel být on. Ani sám Alec se nesetkal se  všemi. Například smečka alf nebo druid, kdyby se k jeho Institutu nepřidaly tyto města a on tak nemusel číst spisy nikdy by se o tom ani nedozvěděl.
Když ale přišla otázka směřovaná přímo na Aleca zamyslel se zda má odpovědět. Nic mu neříkalo, že musí odpovědět ale nic mu to ani nezakazovalo. Spíše šlo o něj zda je v takové náladě kdy mu nevadí odpovídat na osobnější otázky. ,,Informace za informaci, správně? … Lovci, které znáte vy jsou jen lidé, dobře trénovaní ale stále lidé. My jako lovci se řadíme k nadpřirozeným neboť jsme jen z čísti lidé. Navíc máme určité schopnosti, které nám dávají runy.” Jakmile to dořekl mírně natočil hlavu a tím se ukázala další část jeho runy na krku. Jenže tak rychle jak to udělal ta ji i schoval. Odpověděl s menší oklikou jelikož neřekl to hlavní, že ta druhá část je andělská. Stiles ale dostal svou odpověď a to muselo stačit. ,,Takže máte přátele i v upířích řadách... Ani mě to nepřekvapuje." Možná to byla pravá informace ale třeba nebyla. Nevěděl to. Kdyby ale byla, určitě by za to nebyl rád jelikož dle jeho názoru se s upíry nikdy nedalo pořádně domluvit. Nebyla to přímo zášť k upíří rase jen prostě nikdy nepoznal upíra, kterého by okamžitě nechtěl praštit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 12:59 pm

Caroline nechcela aby sa tomu mužovi niečo stalo. Nebol to žiaden prejav slabosti alebo súcitu skôr naopak. Aj ona chcela vedieť odpovede na mnoho otázok a vedela, že to bude musieť dostať práve z neho. No nechcela aby sa Klaus do toho pustil v tom zmysle, že ho takmer okamžite privedie o život. To rozhodne nie. Sledovala ho ako ho pritlačil na stenu a následne prešla rovnakou rýchlosťou priamo k nim. Bolo to viac ako len pochopiteľné, bola len obyčajným upírom žiadnym hybridom alebo niečím silnejším no možno ak by chcela tak by si s tým mužom poradila aj sama. Dokázala by ho pripraviť o život, vytrhnúť srdce priamo z hrude a pozerať ako padá k zemi. No to nemala v pláne, aspoň nie v tejto chvíli.
,, bolo by viac ako len zbytočné ho teraz priviesť o život nemyslíš? Potrebujeme vedieť, čo sa deje.“ Caroline sa pozrela na klausa pričom mu jemne, opatrne položila ruku na rameno. Mohol sa na ňu otočiť a takmer okamžite zaútočiť no ona dúfala, že to tak nedopadne. Nechcela aby sa to všetko odohrávalo na tomto mieste a taktiež nechcela aby ho odviedol do svojej rezidencie.

,, bolo by možno pomerne neadekvátne ak by sme ho odviezli k tebe. Predsa len vieme, že muž nachádzajúci sa pred nami pochádza zo zátoky. Hayley by ho mohla pustiť ešte pred tým ako by nám dal nejaké odpovede..“ caroline vedela, že takto si sama prosí o spor práve s hayley no nemala na výber. On zaútočil na upíra cielene a to sa rozhodne bralo ako útok. No v jednom momente jej to docvaklo. Nepotrebovali hľadať žiadne miesto, predsa len ho už hľadali pred malou chvíľkou no aspoň to mali v pláne. Caroline veľmi dobre počula to, čo Klaus hovoril.
,, v okolí je niekoľko novovybudovaných bytov nemýlim sa? Tak čo ak by sme ho do jedného z nich zobrali a spýtali sa na niekoľko otázok?..“ caroline vedela, že je pomerne nebezpečné ho zobrať na miesto, kde bude následne ona bývať no aj tak ak by niekto chcel tak by si to vedel hravo zistiť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 46
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 1:49 pm

Jemu bylo vcelku jedno, co se mužovi stane. Věděl, že než ho zabije, chtělo by to informace, ale jakmile ty informace dostane? Nebude nic jednoduššího, než ukončit jeho mizerný život. Hayley se to možná líbit nebude, až zjistí, že člen její smečky je mrtvý, ale to už není jeho starost. Tuhle smečku zablešených vlkodlaků žijících v zátoce nikdy neměl rád. Byl vlkodlak, přesto si se zdejšími nerozuměl a důvod, proč si nešli po krku byl ten, že Hayley je jejich alfou. Ačkoliv nyní to vypadá, že přestávají poslouchat i jí, což bude třeba vyřešit a pokud si to nedá dohromady nějak Hayley, přiloží ruku k dílu klidně on. Vlkodlaci pro něj totiž nepředstavovali žádný problém. Vůči němu prakticky byli téměř neškodní a když by chtěl, dokázal by se všech zbavit během několika sekund. Pravdou přeci jen je, že s ochranou Hope by stejně moc nepomohli a po událostech, které se před lety už odehráli jim už ani nevěří. Nikdy neměl v nich plnou důvěru, ale teď tam není žádná. "Vím, že potřebujeme vědět, co se děje, lásko." Odpoví jí, když byl ještě v relativním klidu.
No ten klid ho přešel poměrně rychle, jelikož ten vlkodlak měl pořádně prořízlou pusu a tak ho prostě přirazil ke sloupu a ne zrovna nejjemnějším způsobem. Nakonec byl jeho účel, aby to toho vlkodlaka pořádně zabolelo. Bylo na něm nejspíše vidět, že i on sám byl napnutý a snažil se svůj vztek zmírnit, což je u někoho jako on složitý. Ucítil i ruku Caroline na svém rameni, ale ani v tomhle případě to nemělo uklidňující účinky. Na druhou stranu zase útočit na ní nehodlal.
"Vím přesně kam ho vezmeme." Odpoví jí a tentokrát s ním třískne natolik, že upadne do bezvědomí. Jeho tělo nechá spadnout na zem. Stále mu bylo naprosto jedno, že tohle může sledovat někdo, kdo by to neměl vidět, ale většina bude vědět, kdo je on zač a nebude si troufat dělat problémy.
Otočí se v tuhle chvíli nakonec konečně na Caroline a podívá se jí do očí. "Je tu pár novodobých bytů, ale proč zbytečně nechávat zakrvácet nový byt nebo..," natáhne ruku k její tváři, "riskovat, že nás někdo vyruší prohlídkou bytu, když můžeme jít do opuštěného domu na plantáži, kam nikdo nechodí, ale stále patří mé rodině?" V bytech je velká šance, že budou vyrušeni někým, ať už případnými zájemci nebo správcem.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 4:36 pm

Caroline bola rada, že v okamihu ak hovoril k nej neprejavoval žiadnu zlosť, ktorú v tejto chvíli cítil. Možno toho sa na malý okamih pomerne bála. Pozerala sa na Klausa pričom si uvedomila, že tento okamih ešte doľahne na nejaké následky. A ona sama nebude chcieť byť v tej chvíli medzi Klausom a Hayley v okamihu, kedy ten okamih vypukne. Caroline si to vedela predstaviť. Neboli v tomto skoro rovnakí? nepoznala Hayley veľmi dobre, len pomocou Tylera kedy na ňu žiarlila a nechcela aby sa tento okamih zasa odohral.
" myslím si, že to je oveľa lepší nápad, Nik." Caroline prešla pohľadom po mužovi, ktorý nevedel zatvoriť ústa a len sa zasmiala. Musela sa zasmiať, prišlo jej to v jednej chvíli pomerne vtipné. ,, myslela som si, že budeš jeden z tých múdrejších. či si len nespomínaš na to, kto je pred tebou. Ale mám pocit, že práve si podpisuješ rozsudok smrti." Caroline mu venovala jeden pohľad, upravila si blondavé vlasy, ktoré mala stočené do malých špirálok. Vlasy nosila pomerne stále rovnaké no na sebe nechcela nič meniť. Nemala najmenší dôvod experimentovať s vlasmi ako to robili ľudia v jej okolí. V tomto ohľade to nechávala na prirodzenú krásu.

,, nič zlé som neurobil alebo áno? ako tie pravidlá v tom meste fungujú! chcem vidieť čo na to povie naša alfa, čo povedia upíri v meste ked sa to všetko spustí." povedal muž so smiechom pričom sa Caroline musela opäť pozrieť okolo seba. Bol ten správny čas, to rozhodne. Museli sa presunúť na bezpečnejšie miesto pretože nebolo dobré ak by na tejto ulici vyvolali rozruch. Nikto predsa z nich nevedel kto by sa mohol nachádzať naokolo. ,,Nik.. je čas ísť. Budem ťa nasledovať. Ukáž mi správnu cestu." Caroline možno vedela aké miesto má namysli no nevedela ako sa tam má v skutočnosti dostať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 12
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 5:31 pm

bolo to niekedy ťažké prežiť aj keď sa snažil ako len vedel. musel sa niekedy spoliehať na svojich priateľov alebo na ľudí, ktorí boli nepriatelia jeho nepriateľa takže to bolo pomerne zvláštne. v takýchto momentoch ak by sa na neho človek pozrel, rozhodol sa zmerať mu pulz určite by pochopil, že také hodnoty sa nevidia len tak niekedy. stiles bol v tomto ohľade niekedy nepredvídateľný. mnoho ľudí by si myslelo, že je len človekom alebo človekom, ktorý nevie narátať do tri no v skutočnosti mu to v takýchto veciach pomerne dosť pálilo. predsa len jeho odvaha a jeho premýšľanie a plánovanie mu mnohokrát pomohli k tomu vyriešiť jeden problém za druhým.
" tak ako sa potom pohybujete? nemyslím to tak len z miesta na miesto niekoľko desiatok centimetrov to sú pravdaže kroky. no keď sa potrebujete premiestniť z jedného miesta na druhé pomocou niekoľkých kilometrov.? máte pod sebou ďalšie tri mestá nehovorte mi, že sa premiestňujete nejakými autobusmi.." nedávalo mu to popravde zmysel no bola to jedna z tých otázok, ktoré mohli ostať vypovedané. nepotreboval na to vedieť žiadnu odpoveď pretože to nebolo vážne no aj tak to bolo niečo, čo ho skutočne zaujalo.

,, prešiel som si jedným nadprirodzeným za druhým no toto čomu som na stope v tejto chvíli. mám pocit, že to je niečo iné. niečo zvláštne." stiles sa pozrel okolo seba ako keby sa chcel uistiť, že ich nikto nepočuje. no aj napriek tomu, že mohol nájsť nejaké bezpečnejšie miesto musel vedieť predsa či mu môže dôverovať alebo nie. ,, myslím si, že to je pomerne fér. dostať informáciu za informáciu. " stilesa to nesmierne zaujímalo, to ako to v skutočnosti majú dokonca aj to s runami a vedel, že ak príde na to niekedy ten správny čas a dokonca aj okamih určite sa na to bude chcieť opýtať viac ako len jednu jedinú otázku. no zjavne bol čas na to, aby mu povedal niečo on sám. predsa len od toho tu boli, od toho mu písal na inštitút a chcel vedieť na to jeho názor.
predsa len chcel vedieť či to je len niečo, čo sa mu nachádzalo v hlave alebo je to v skutočnosti tak vážne alebo nie. ,,neviem čo si o tom mám myslieť. nikdy predtým som sa nestretol s niečím podobným a neviem ako to vlastne funguje. myslím si, že to je niečo, čo sa týka väčšinou len vás, lovcov démonov no presahuje to už aj o niečo ďalej. prechádzal som si staré knihy a došiel som k záveru, že sa niečo muselo udiať." možno v momente ak by ho doviedol na miesto kde teraz býval dávalo by to oveľa väčší zmysel.
,, chcem vedieť viac. chcem vedieť či to je skutočné alebo nie. existuje nejaké stvorenie, ktoré by mohlo mať pomenovanie abaddon? " stiles a dozvedel niekoľko vecí a dokonca jedného večera niečo zvláštne videl no nevedel či to bol len zlý sen alebo skutočnosť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 46
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 8:03 pm

Nejspíše by stačilo jen málo, aby veškerý vztek, který v sobě má, začal směřovat i na Caroline, i když by si to ani nezasloužila. Když je ovšem hodně naštvaný, schytávají to všichni kolem něj, bez ohledu na to, jestli je mu ta osoba blízká nebo ne. Sice by jí asi neublížil, ale minimálně vztek v hlase či jeho postoj by i tak nemusel být pro ní příjemný. No naštěstí se zatím ještě docela drží, ale kdo ví, co bude za chvíli. Třeba ten vlkodlak zase řekne co nemá a jeho trpělivost, i když ji má v tuhle chvíli už minimálně, přeteče. Až se Hayley dozví, co se tu děje a že si vzal do parády jednoho z jejich vlkodlaků, je jasné že se to Hayley nebude líbit a pravděpodobně se kvůli tomu zhádají, ale když se sama není schopna o své vlkodlaky postarat a zařídit, ať nedělají co nemají, nemá problém si to vzít do vlastních rukou.
Přikývne na její slova. "Bude to více v ústraní." Odpoví jí. To je hlavně ten hlavní důvod, proč by měli jít spíše tam. Přeci jen, klidně by je mohl tady v nějakém bytě nějaký upír i zaslechnout, přeci jen, pokud z toho vlkodlaka bude muset dostat sporýš, bude ho to bolet a ne úplně málo. Lechce se pousměje a otočí se zase na toho vlkodlaka. "Nesejde na tom, co řekne, mrtvý je teď už tak jako tak." Byla to pravda. Neměl ho v plánu nechat žít. Eliminuje zkrátka hrozbu a pro vlkodlaky to bude třeba sloužit i jako odstrašující případ a vyhnou se tak i dalším případným útokům na upíry.
Byl by se zeptal, kdy se spustí co, ale rozhodl se ho prozatím pouze dostat do bezvědomí a informace z něj dostanou až někde kde bude klid. "Fajn."Přikývne, no Caroline chytí za ruku, vlkodlaka popadne a poté se již upíři rychlostí přesune k domu na plantáží. Proč jít pomalu, když mohou použít svou upíři rychlost. Možná měl sice Caroline už poslat domu a vypořádat se s vlkodlakem sám, na druhou stranu tu bude a ten vlkodlak se k ní ani nedostane, natož aby jí dokonce i něco udělal. A i kdyby to nějak zvládl, zakročit by včas, případně by podal Caroline opět svou krev. Ale to, že by se nějak vymkl kontrole je nepravděpodobné.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alec Lightwood

avatar

Posts : 15
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 20, 2018 10:13 pm

Ať šlo o jakékoliv jednání Alec většinu času nepoužíval metody spolku. Jelikož chováním, které ho učili by nikdy nedošel k žádnému výsledku. Byly to zastaralé metody vytvořené lovci za dob kdy ještě neexistovaly dohody a podsvěťané tak neměli žádná práva. I v této době, která byla celkem moderní se ale stále objevovaly tyto ortodoxní názory. Jedním z těchto lovců byl například Valentýn. Alec tedy neschvaloval většinu chování spolku a proto byl rád, že mohl být hlavou Institutu, ve kterém některé věci mohl změnit. Jako třeba když zavedl setkání hlav klanů. Kde byly ty časy, kdy sám viděl lidi co jsou odlišní za podřadné. Dříve měl na svět stejný pohled jako spolek a slepě ho následoval. No, časy se změnily a on už vidí jasně. Ne všichni podsvěťané jsou, jako ne všichni lovci jsou dobří.
Ani při tomto setkání tedy nepostupoval podle předpisů. Kdyby ano určitě by se teď spolu nebavili tímto docela přátelským tónem ale nejspíš by se oba nacházeli ve sklepení Institutu, kde by Alec prováděl výslech Stilese. Tohle byl pro oba příjemnější způsob. Co by se ale spolku vůbec nelíbilo, že Alec odpovídal na otázky, které nebyly předmětem vyjednávání. ,,Na to máme čaroděje. Jednoduše vytvoří portál, kterým nás pošle na to správné místo." Odpověděl jako obvykle naprosto krátce a stroze jelikož nebyl výřečným typem. ,,A to, že neřídím já neznamená, že žádný z lovců neřídí. " Dovysvětlil když Stiles vypadal, že ani tak moc nechápal jejich dopravu. Lovci na to většinou využívaly čaroděje, bylo to snadnější a rychlejší ale někteří řídit skutečně uměly, nebylo jich moc ale pár jich bylo. Alec tou osobou nebyl protože se prakticky v ničem nedokázal přizpůsobit civilům a to ani v řízení. Ale jedním z nich byl právě jeho parabatai Jace.
Podle popsaných příběhů si odvodil, že Stiles pochází z Beacon Hills. Vybavil si tedy všechny složky co po nocích i ve dnech četl, aby se připravil na to město přitahující nadpřirozeno, byla jich pěkná hromada. Vzpomněl si na všechny ty papíry popsané od z hora až dolů. Avšak v hlavě se mu uvízla jedna jediná složka. Nebyla obsáhlá složka právě naopak na to jak důležité to bylo chyběla spousta informací. V té složce co mu tak dlouhou dobu nedala spát bylo o jakémsi nogitsune. Nemohl s přesností říci co to skutečně je jelikož v té složce chyběla spousta informací ale právě tato věc udělala i Aleca zvědavým což pro něj byl nový pocit. ,,Vypadá to, že jste byl u většiny katastrof v Beacon Hills ne-li u všech. Nevíte tedy něco o případu nogitsune?" Přes velké přemýšlení zda se má zeptat nebo ne to nakonec udělal. Bylo to důležité jak pro něj tak i pro doplnění informací v Institutu. Alec neměl ani tušení, že se Stilese právě tento případ týká více než, kterýkolliv jiný. Že tento případ je pro něj natolik osobní. Jenže i kdyby to věděl těžko říct zda by ho to stejně zastavilo, většinu času totiž nebral příliš ohled na emoce ostatních.
Jakmile ale Stiles nasadil tón, který jasně říkal, že se chystá říci něco důležitého, něco co zahrnuje Alecův případ, jeho myšlenky i celé tělo se soustředilo jen na jeho slova. Bez toho aby mu skočil do řeči poslouchal každé jeho slovo až do konce. A když pak vyslovil ono jméno démona skoro se mu a srdce zastavilo. Najednou jakoby kolem bylo málo kyslíku a jemu se nedostávalo. ,,Abbadon?" Alecovi bylo jasné, že za tím vším nebude obyčejný démon a bude jedním z vyšších ale zrovna jeho nečekal. Abbadon byl jedním z nejmocnějších démonů, s obrovskými ničivými schopnostmi a šance na jeho poražení byla nízká. ,,Pokud je to skutečně tento démon tak máme vážný problém." Démon byl sám osobě ten problém ale byl tu ještě jeden. Vyšší démoni nechodí na svět dokud je někdo nepovolá což by znamenalo, že ho někdo vyvolal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 12
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Tue Oct 23, 2018 6:41 pm

stilesa to v jednom momente zaujímalo viac a viac no nechcel si to ani len priznať. no možno iskričky v očiach, ktoré sa tam nachádzali mohli napovedať viac. on to nikdy nevidel, nemal možnosť vidieť žiadne kúzlo čarodejnice alebo si to aspoň myslel. možno sa s tým niekedy stretol no možno o tom ani sám nevie no to, čo povedal on mu prišlo viac ako len zaujímavé. no nechcel sa na to pýtať pretože už v tejto chvíli mal pocit, že sa pýtal až na príliš vecí, ktoré sa vôbec netýkali toho, prečo sa v skutočnosti stretli. možno by si to mohol naštudovať on sám no nemal pocit, že by niekde mohol nájsť niečo o zvykoch a pomociach lovcov démonov. už len to pomenovanie že lovec démonov mu prišlo viac ako len vtipné no nedával to nijako najavo.
" prečo chcete vedieť práve o ňom? nemyslím si, že by bol jeden z démonov alebo áno? " stilesovi ako keby krv v žilách stuhla a nevedel sa ani len pohnúť. možno ak by vedel, že void bol jeho súčasťou a cíti, že tomu ešte nie je ani zďaleka koniec určite by sa na neho pozeral ako na nepriateľa alebo dokonca ako na nejakého človeka, ktorý by mohol niekomu ublížiť. a on taký nebol, nechcel ľudom ubližovať tak, ako po tom túžil práve void. nechcel sa ním vtedy nechať ovládať no nemohol inak konať. a v tejto chvíli by určite nebolo dobré ak by on hovoril práve o tom, že bol súčasťou jeho života, pretože celé toto stretnutie by sa v jednom momente mohlo zvrtnúť a on by sa mohol pozerať na to, ako jeho telo putuje niekde do nejakej rieky zavalené kameňom priviazaným o jednu nohu. bolo by to ako z nejakého filmu to rozhodne áno, no kto mal vedieť ako sa zbavujú tiel!

,, myslím si, že som sa pomyselne dotkol každého jedného nadprirodzena v meste o tom niet pochýb. no možno mám šťastie, pretože som každé jedno prežil. o tom mnoho ľudí nemôže hovoriť alebo áno? ale myslím si, že by sme sa mali rozprávať o tom, čo sa deje práve teraz v tomto meste." stiles musel nejako odvrátiť ten fakt, ktorý sa pred malou chvíľkou dotkol práve jeho. nemohol hovoriť o meste v ktorom sa narodil, vyrástol a dúfal, že tam bude žiť no napokon prešiel do iných miest. stiles sa pokúšal vypátrať jeho polohu no márne v tejto chvíli len vedel, že sa musí nachádzať v týchto troch mestách, ktoré sa zvláštne prepájali.
,, chcel som prísť na to, kde sa nachádzal no je to márne. niekto by si pomyslel, že neexistuje. nie je mnoho svedectví o tom, že ho niekto videl no ja som našiel niekoho, kto mi povedal o tom ako vyzerá. hovoril presvedčivo. viem čo si teraz pomyslíte, že je to len výmysel a ja som sa nechal zlákať len týmto no to nie je vôbec tak." stiles mal už nejaké tie skúsenosti a bolo jasné, že jedna stopa alebo jedno slovo človeka, ktorému by ani neveril by pre neho nič neznamenalo. stiles vedel, že by ho možno mal priviesť do svojho bytu kde sa nachádzalo podrobne jeho dielo, ktoré bolo zmapované fotografiami, rôznymi článkami z novín alebo výpoveďami. mohol ho dokonca zaviesť aj za tou ženou o tom nebolo pochýb no nevedel ako je na tom s dôverou a či vôbec bude zvažovať to, že by niekto ako on mohol hovoriť pravdu. ,, myslím si, že je čas na to aby sme sa presunuli na miesto, kde mám všetky informácie. nemôžem hovoriť o dôvere no aspoň v jednom vám dôverujem. ak by ste ma chceli zabiť tak by ste mi nehovorili o vašom spolku. stačilo pár otázok mimo a ja som sa dozvedel viac ako by ste si možno mysleli." bola to taktika. predsa ak by ho niekto chcel zabiť určite by nehovoril o svojej práci alebo o tom čo je zač. stiles nebol takým hlupákom ako by si možno mnoho ľudí myslelo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 34
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 26, 2018 9:35 pm

Klid ten skoro nezná. Vždy se dříve či později přimotá do něčeho podivného, co se ubírá zvláštními cestami. Většinou se mu to povede dříve, než později. Po té, co našel Beacon Hills téměř prázdné a zjistil, co je toho příčinou, rozhodl se vyrazit někam, kde je poměrně živo. Poslední dobou k němu přicházejí zvláštní zvěsti z New Orleans. Nasměruje tedy kola svého jaguáru tímhle směrem. Pedál plynu sešlápne až k podlaze a za divoké jízdy naslouchá zvukům motoru, které lahodí jeho sluchu, i když by jeho citlivé vlkodlačí smysly uvítaly trochu tišší chod. Nemůže mít ovšem všechno a tak se nezabývá negativy a užívá si pozitiva. Cestu ujede, jen s několika málo přestávkami, které vyplní dotankování pohonných hmot do svého čtyřkolového miláčka, kdy se při tom sem tam i trochu protáhne.
Netrvá dlouho a na cestě jej uvítají první cedule oznamující, že jeho cíl New Orleans se blíží. Aby na sebe nestrhl ihned negativní pozornost, ubere podstatně na rychlosti a zařadí se do provozu města. Za jízdy si prohlíží ulice, domy i lidi, kteří procházejí kolem. Přijde mu, že většina sem přijela na výlet zrovna jako on.
Rozhodne se, že se trochu projde. Nic proti řízení a rychlé jízdě, ale změnu nyní docela rád uvítá. Zaparkuje na parkovišti, které se v jeho zorném poli objeví jako na zavolanou. Vypne motor, vezme si ze sedadla spolujezdce černou koženou bundu, kterou si oblékne. Mimo ni tak má na sobě tmavě červené tričko a tmavě šedé kalhoty a černé boty. Vystoupí z auta, které pečlivě zamkne a klíčky si schová do jedné z kapes. Vydá se pak náhodným směrem vedoucím někam rovnou za nosem. Tmavé krátké vlasy mu na hlavě trčí vzhůru jako bodliny dikobraze. Tvář mu pokrývá několikadenní strniště a své světlezelené očí ukrývá za tmavými slunečními brýlemi. Za uvolněné chůze, kdy si prohlíží okolní ulici, domy i obchůdky s nejrůznějšími suvenýry si strčí ruce do kapes bundy. Kouká kolem a hledá... ani vlastně neví, co. Však ono se to ukáže. Tím si je jistý.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 26, 2018 10:05 pm

Caroline bola z celej situácie vykoľajená. Nevedela čo si má o tom myslieť, nevedela vôbec ako má v tejto chvíli myslieť pretože stále mala pred sebou ten útok, ktorý ju mierne poznamenal. Nemala na sebe jazvy, ktoré by jej to pripomínali ale ten pohľad, ktorým sa na ňu pozeral to ako sa správal, to všetko sa jej postupne vracalo. Nebolo to po prvýkrát, kedy bola napadnutá vlkodlakom no v tejto chvíli to bolo rozhodne iné. V momente kedy ho opäť videla vtedy v uliciach bol to ten zvláštny pocit, ktorý ju ťažil na srdci.
Caroline sa vrátila do ulice, musela si mierne vyvetrať hlavu a vedela, že toto je to správne miesto na to, aby prišla na iné myšlienky. Nemohla dopustiť aby to bol práve strach, ktorý by ju obopínal, prešla si už rokmi, celými rokmi rôznych problémov a toto bolo doslova maličkosť, ktorú si k sebe pripustiť nemohla. Rozhodne nie. V momente, kedy kráčala po ulici počula ako jedna žena kričí. Bolo to zvláštne, nebol to žiaden z tých krikov, ktoré by sa tu počúvali pomerne často. Bol to jeden z tých výkrikov, ktoré jej naznačovali len jediné. A to práve problémy. Caroline to mohla počuť niekoľko desiatok metrov od seba tak zreteľne ako sa len zdalo. pozrela sa jej smerom pričom mala možnosť vidieť ako dvaja upíri stoja pri nej s úsmevom na perách, ktorý bol pomerne zvláštny a pohľadom upreným na jej končatiny, ktoré boli posiaté kusancami. Nebolo to krmenie, bolo to trýznenie jej tela a vyvolávanie bolesti.

Caroline vedela, že sa musí toho podujať no taktiež vedela, že nemohla byť jediným človekom, ktorý patril k nadprirodzenu a ešte k tomu to aj zaregistroval. Takmer okamžite prešla k žene a k dvom upírom, ktorý mali na rukách prstene pripomínajúce to, že sa môžu pohybovať aj po svetle slnečných paprskov. No to im nedávalo žiadne právo k tomu aby si to vôbec mohli dovoľovať. ,,nemyslím si, že toto máte v pravidlách, ktoré stanovilo toto mesto." povedala Caroline pričom si založila ruky na prsiach a venovala im jeden priamy pohľad. Mohli sa pokúsiť o útek alebo o útok no v tejto chvíli jej na tom popravde nezáležalo. Caroline avšak nemala ani len poňatia o tom, že práve tento okamih mnoho vecí môže zmeniť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Braeden

avatar

Posts : 10
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 26, 2018 10:28 pm

Braden dlouhou dobu cestovala po různých koutech světa a plnila jeden úkol za druhým. To byl také důvod, proč nezůstávala na jednom místě a to byl přesně ten důvod,proč Derek nechtěl jít s ní. Po mnoha měsících se vrátila do Beacon Hills,aby zjistila, že nejen, že tam nebyl Derek, nebyli tam ani ostatní. Od pár přeživších, kteří se tam ještě rozhodli zůstat se dozvěděla, že město napadli lovci a téměř všechny zabili. Ti, kteří přežili,uprchli neznámo kam. Braden netušila, kde je má hledat,a proto se vrátila ke své staré práci. Zase začla pracovat jako nájemný žoldák. Vždyť přece to taky konec konců uměla nejlíp.
Tentokrát dostala práci v New Orleans. V tom městě ještě doposud nebyla,tak nevěděla,kolik nadpřirozených tu je a ani netušila, že zde přebývá většina lidí z Beacon Hills. Nasedla do svého džípu a rozjela se do města. Cestovala několik dní,ale na to už byla zvyklá. Po několika dnech na cestě však byla konečně na místě. Přijela do centra města,kde zajela na parkoviště,na kterém zastavila a zatáhla ruční brzdu. Vytáhla klíče se zapalování a vystoupila z auta. Zamkla centrálem a rozhlédla se kolem. Město vypadalo docela obyčejně,tak netušila, proč dostala práci zrovna tady. Nehodlala to však řešit. Poupravila si koženou bundu,kterou nosila téměř vždy rozepnutou,pod ní měla černé triko na široký ramínka. Na nohou měla černé botasky a outfit doplňovaly tmavé legíny s vysokým pasem. Kolem pasu měla jako obvykle opasek,na němž měla pověšené zbraně a nože.
Rozešla se ulicí a rozhlížela se kolem. Neviděla nic neobvyklého, až po chvíli uslyšela ženský výkřik. Nakrčila čelo a hlavu otočila tím směrem, odkud onen zvuk šel. Neváhala a rozešla se jím. Zanedlouho došla na místo,kde uviděla dvě ženy a nějaké dva muže. Zastavila se kousek od nich. "Nějaké potíže?" otočila se na obě ženy a potom vrhla vražedný pohled střídavě na oba muže. Byla připravena okamžitě zasáhnout.. neměla však ani ponětí, že se před ní nachází tři upíři.. v Beacon Hills se setkala s ledascim,ale s upíry teda fakt ne..dnes se to ovšem změní..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 34
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Fri Oct 26, 2018 11:11 pm

*Jako by to mohlo být jinak.* Ušklíbne se pro sebe, když mu v odpověď na jeho myšlenky a na to, co zde přijel hledat odpoví výkřik. Onen známý zvuk, který jeho bystré smysly okamžitě postřehnou. *Jak dlouho jsem tady?* Zvedne levou ruku a poodhrne si rukáv bundy ze zápěstí, aby zkontroloval čas. *Několik minut?*
Jelikož se křik rozezní znovu, i kdyby nechtěl a neměl to v úmyslu už před tím, nasměruje své kroky směrem, odkud se křik rozléhá. Z vycházkové chůze přejde k rychlejší a nakonec se k místu, odkud nějaká žena křičí rozběhne. Protáhnout si tělo to je něco, co opravdu uvítá. Díky tomu se zanedlouho ocitá na místě činu. Když zahne z hlavní ulice za roh domu do jedné z vedlejších ulic, ne tak frekventovaných, naskytne se mu zvláštní pohled. Žena, která je středem zájmů dvou chlápků má na zápěstích kousance od krve.
"Co to má být?!" Zastaví se kousek od skupinky a sevře ruce v pěsti. Dát někomu pár ran pěstí je přesně to, co by mohlo ubrat trochu z jeho přebytku energie. Přimhouří mírně víčka a přeměřuje si ty dva zvláštní chlápky. *Jsou divní.* Nelíbí se mu i když nemůže říct, co mu na nich vadí. S upíry se za svůj život ještě nesetkal. Beacon Hills se tahle havěť vyhýbala.
Přelétne pohledem pak v mžiku zbytek zúčastněných. Blondýna se mu rovněž nezdá, i když se zdá, že se snaží ženě také pomoct. *Co to s těmi lidmi je?* Snaží se to nějak pochopit, ačkoliv se mu to moc nedaří.
"Svět je malý, i když tebe bych tu nečekal, Braeden." Obrátí svou pozornost na poslední osobu, která se zde nachází, jejíž hlas, když promluvila ihned pozná a zařadí. Už je to nějaký ten pátek, co s Braeden trávil čas. Jejich cesty se nakonec rozešly. Prohlédne si její postavu, která vypadá stále dokonale, jako dříve i záplavu dlouhých tmavých vlasů. Rád by se jí nechal rozptylovat, ale jeho vlkodlačí instinkt je v pohotovosti a tak nerad, ale přesto obrátí svou pozornost na podivíny, na které má chuť skočit a roztrhat je, ani neví proč. Zatne silně nehty do kůže v dlaních, aby se ovládl a nepředvedl všem tady, že je vlkodlak. Uvést se takhle na veřejnosti v novém městě, sotva sem dorazil nemá v plánu.
"Dejte si odchod." Překoná se a doporučí těm dvěma, aby se pakovali, než mu dojde trpělivost.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 41
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 27, 2018 8:47 pm

Caroline nestihla ani len reagovať pretože takmer okamžite sa pred ňou alebo presnejšie vedľa nej objavili dvaja ľudia, ktorí určite počuli rovnako ako ona tie bolestivé výkriky. Upíri sa poslednú dobu vymykali z pod kontroly. Bolo im jedno či riskujú na verejnosti alebo nie. Bolo im jedno aj to, či ich niekto vidí alebo nie. Caroline sa pozrela na upírov, ktorí videli pred sebou hrozbu dalších dvoch ľudí pričom sa vytratili rovnako rýchlo ako sa pred malou chvíľkou objavili.
Caroline sa mohla venovať žene, ktorá ešte stále nevedela, čo sa to deje. Bolo jej viac ako len isté, že žena je človekom, ktorý o nadprirodzenu nemá ani len to najmenšie tušenie pričom sa pozrela do jej očí. Musela ju ovplyvniť, nemohla nechať aby žena chodila po meste s ranami. Podišla k nej, sama sa zahryzla do svojej ruky a svoju krv jej ponúkla. No bolo jej viac ako len jasné, že ju odmietne so strachom v očiach. Caroline sa v tom momente pozrela na dvoch ľudí, ktorých nepoznala no mala pocit, že nie sú taktiež miestnymi a následne jej svoju ruku silou priložila k perám. Mohla sledovať ako rany na pokožke sa pomaly zoceľujú a ostalo len špinavé oblečenie nasiaknuté krvou a spomienky, ktoré už čoskoro nebudú existovať.

Caroline robila dobrú vec. Pozrela sa do jej očí a začala. ,, prechádzala si mestom. Videla si na zemi ležať človeka, ktorý krvácal. Bola to nehoda, kedy sa krv nachádzala okolo vás. Pomohla si mu, zachránila si mu život. Z toho dôvodu sa na tvojom oblečení nachádza krv. Pôjdeš do hotela, nebudeš sa pozerať za seba. Budeš kráčať vpred s pocitom, že si niekomu zachránila život." Caroline jej pustila ruky a videla ako sa pohľad ženy takmer okamžite zmenil. Už sa v ňom nenachádzal ten strach ako pred malou chvíľkou, to rozhodne nie. Bola tam radosť, že vedela niekomu pomôcť. Caroline mohla sledovať ako žena, ktorá bola ešte doteraz obeťou kráča pomalým krokom vpred k miestnemu hotelu.
Až v ten moment sa opäť otočila na dvoch ľudí, ktorý sa jej snažili pomôcť a vysvetlila svoje jednanie. ,, myslím si, že ten pocit, že zachránila človeka ju bude sprevádzať životom." povedala s úsmevom a pozrela sa na svoje ruky, ktoré boli od krvi. Nebola tým upírom, ktorý by mal tendenciu sa okamžite vrhnúť po krvi. Za tie roky sa vedela takmer bravúrne ovládať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   

Návrat nahoru Goto down
 
Francouzská čtvrť
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Underworld :: New Orleans-
Přejdi na: