...
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

Share | 
 

 Francouzská čtvrť

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2
AutorZpráva
Alec Lightwood

avatar

Posts : 20
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 27, 2018 9:51 pm

Abbadon byl skutečně démon jehož síla mohla pomalu ničit města a pokud byl v tomhle městě bylo jen otázkou času kdy si najde cestu do dalších měst co má Alec nastarosti. Pokud to byla pravda a Abbadon byl skutečně tím hledaným démon pak by to vysvětlovalo i pár dalších problémů jako třeba náhlé rozpory mezi vlkodlaky a upíry. No, tyhle dvě rasy ve skutečnosti k sobě nikdy nebyli přátelští avšak poslední dobou jejich nenávist prudce stoupla. Čím dál častěji se nacházeli mrtví vlkodlaci a nebo upíři čemž bylo naprosto jasné, že je zabil opačný druh, byli proti sobě poštváni. Démon, o kterém se tu bavili byl takovými schopnostmi proslulý. To nejhorší ale bylo, že z toho byli vždycky obviněni lovci jelikož je podle nich špatně chrání. A nakonec to nejvíce ovlivňovalo Aleca jakožto hlavu Institutu, který má toto město pod ochranými křídly.
,,Z jedné strany ano, tato věc nebo jak to nazvat vykazovala známky odpovídající popisu démona avšak těžko se mi to posuzuje protože spolek nemá dostatek informací o téhle události." Alec si Stilese změřil vcelku nepříjemným pohledem. Šlo to, že ve spisu o nogitsune chyběla spousta informací přestože tam ale dříve byli. Ještě v Beacon Hills byl spis naprosto kompletní když ho ale převáželi podstatné stránky zmizeli z čehož plynulo, že to někdo ukradl. Přestože po viníkovi pátral nikdy se nikdo nenašel, dokonce neměl ani podezření tedy až do teď. Alec možná nebyl přeborník ve čtení v lidech ale i on si všiml menší změny v chování Stilese. Nemyslel si okamžitě, že je tím kdo to ukradl ale uvědomil si, že ví něco více. Ví něco co mu neřekl. Možná se to nedozví teď, možná ani dnes ale jednou se to dozví.
Od okamžiku kdy zjistil, že Stiles ví něco navíc se jeho chování krapet změnilo. Nebyl už tak vstřícný a naopak byl ještě více obezřetnější a jeho slovní výpovědi byly teď jasné a směřované rovnou k věci. Nemohl si dovolit už ztrácet drahocenný čas což bylo zároveň i kvůli tomu démonovi. Pokud se tady někde potuloval vyšší démon musel být co nejdříve zastaven a navrácen do Edomu. Čím déle tady mrhali čas povídáním tím větší byla šance na další nevinnou oběť a Alec už toho tak měl na krku dost. Byla to náhoda a nebo osud, že zrovna Alecův Institut dostal na starosti právě tyto čtyry města, které mají společné jedno a to, že jsou srkz na skrz prolezlé nadpřirozenem. A teď když se všechny města prakticky spojily se zvýšil i počet démonů. Byla to jen zvláštní náhoda nebo za tím opravdu někdo stál?
Pravda byla, že Alec příliš nevěřil, že muž stojící před ním má skutečně výraznou stopu, která by ho mohla dovést k navracení věcí do pořádku. Bohužel ale neměl příliš na výběr jelikož Stiles byl za poslední dobu jeho jediná i přesto, že možná nebyla pravá. ,,Pravda je taková, že opravdu ve vaší stopu moc důvěry nevkládám." Ani takhle, když potřeboval Stilesovu pomoc si neodpustil svou upřímnost. Nehodlal si hrát na skvělého diplomata spolku, který ostatním maže med kolem úst. Takový on prostě nebyl. Nebyl člověkem, který by se dokázal snadno přetvařovat.
,,Kdybych vám ty informace neřekl já stejně byste se je odněkud dozvěděl." Už od pohledu Stiles vypadal jako velice zvědavý člověk a tak bylo vcelku jasné, že něco co ho tolik zajímá nenechá jen tak být. Usnadnil mu tedy práci a rovnou mu pár věcí řekl, samozřejmě jen ty nepodstatné, které ví prakticky každý co se již setkal s lovci stínů. ,,Ne zatím vás zabít nechci...Ale nejsem si jistý jestli vy mě taky. Mám s vámi jít na místo, které neznám aniž bych měl záruku, že mě nezavedete na místo, kde mě někdo zabije. " Byla to pravda. Celou dobu měl strach Stiles zda ho Alec nechce zabít avšak neměl by se bát i Alec? Tady na ulici, kde je dohled na všechny strany a kde ho tedy nemůže zaskočit se bát nemusel. Půjde-li však do nějaké uličky, kde na něj již budou připraveni, byl by ve velké nevýhodě a to nehledě na luk s šípy. ,,Jaksi je to pro mě kapku nevýhodné." Uzavřel své vysvětlování ačkoliv věděl, že nakonec mít stejně na výběr nebude. Chce-li informaci o hledaném démonovi bude se muset podrobit člověku co ony informace má. Představa, že nakonec bude on ten v nevýhodě se mu ale vůbec nelíbila.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Braeden

avatar

Posts : 12
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sat Oct 27, 2018 10:15 pm

Braeden sledovala ty dvě ženy a dva muže, kteří se nacházeli před ní. Muži jí vůbec neseděli a na zápěstí jedné z žen byly kousance. Zamračila se nad tím a pohled upřela na blondýnu,která byla netknutá, nevypadala ani nebezpečně,přes to však Braeden na ní něco nesedělo. Jen nevěděla co.

V tu chvíli však uslyšela pro ni tolik známý hlas a myslela si,že snad sní. Vždyť přece co by tu Derek dělal? To by byla velká náhoda.. chtěla však vědět,zda se jí to jen zdá nebo je skutečně tam..V mžiku se za tím hlasem otočila a viděla ho tam stát. V obvyklém oblečení, okouzlujícího a sexy jako vždy. Zhluboka se nadechla a vydechla. "Dereku? Ani já bych tě tu nečekala.." sjela ho pohledem a tak ráda by se dozvěděla,co ho sem přivedlo a ještě raději se mu vrhla do náruče. Bohužel už nebyli spolu a navíc tu nebyli sami. Jakmile tedy odvrátil pohled, upřela ho i ona,ač nerada na přítomné a to konkrétně na tu blondýnu, která se zakousla do svého zápěstí a strkala ruku té nebohé dívce k ústům. Střídavě mezi těmi dvěmi těkala očima a mírně se tomu ušklíbla. Muži se dali na útěk a to bylo jedině dobře. Jich byla převaha a nevěděla,jak blondýna, ovšem Braeden ani Derek by s nimi neměli slitování. I když nevěděla přesně,jak na upíry.. neměla u sebe kůl, který by jim mohla bodnout do srdce. V Beacon Hills se už setkala s ledascim,ale s upírem teda ještě ne. Jen o nich slyšela nebo četla, ale naživo je viděla poprvé. Nechtěla se ale dívat na to,jak dívka pije její krev,tak svou pozornost zase obrátila na chvíli na Dereka a přemýšlela,zda sem přijel na nějakou dobu nebo jen projíždí..Byla ráda,že ho znovu vidí,ale na druhou stranu nevěděla,jak se k němu chovat..jak to teď mají.. Možná bylo i dobře, že tu nebyli sami.. Proto se po chvíli zase otočila na tu blondýnu a se zájmem ji pozorovala,jak na dívku upřeně zírala a mluvila na ni. Nevěděla,co dělá a zaujalo ji to. Dívka po jejich slovech se dala poslušně jako pes k odchodu a Braeden na to nechápavě zírala. Po slovech blondýny musela však souhlasit. Zase se otočila na Dereka, který měl v tváři stejně překvapený výraz jako ona. Zrak tedy vrátila zpět k blondýně a nedalo jí to. "Co to mělo znamenat?" zeptala se a přešlápla si z jedné nohy na druhou. Potom,co zažila v Beacon Hills a několik let se honila za pouštní vlčicí si myslela, že už ji nic nepřekvapí..ale pletla se..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 45
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 11:04 am

Když se ti dva chlápci dají na ústup, sleduje je obezřetně. Ve tváři nedokáže potlačit stopu lítosti, že se vzdali tak lehko a tudíž jeho plány, zbavit se energie několika ránami nevyjdou. Přesto si uloží do paměti jejich vzhled a pach také jen tak nezapomene. Jestli se mu naskytne příležitost, tak si je najde. New Orleans zase tak velké není, aby v něm nevystopoval ty dva podivíny.
Uvolní sevřené pěsti a pravou rukou si sundá sluneční brýle z očí a schová si je do náprsní kapsy kožené bundy.
Přelétne pohledem Braeden a na její poznámky se letmo pousměje.
"Sluší ti to." Vysekne jí kompliment, ale nepřekvapuje ho to. Vždy vypadala dokonale. Popojde blíže k ní, aby na sebe nemuseli pokřikovat.
"Něco se děje. Cítím to." Jeho vlkodlačí instinkt uvnitř něj hlasitě řve. "Beacon Hills je téměř prázdné a stopa vede sem." Doplní. I když jsou jeho slova neurčitá i tak o něco ztlumí hlas, aby se dostala pokud možno, jenom k uším Braeden. Není to tak dávno, co podobné problémy řešili společně.
Dlouho se jí ovšem věnovat nemůže, neboť jej překvapí to, co začne provádět ta blondýna se zraněnou ženou.
"Co to děláte?" Vykřikne na ni nespokojeně. Nejraději by jí v tom zabránil, ale s Braeden se trochu zapovídal a všiml si toho, co blondýna provádí až už bylo trochu pozdě. Vidí a i slyší, co ženě říká, ale nějak to nepobírá.
"To si snad děláte srandu?" Nevěří tomu, co pak blondýna vypustí z pusy. Sleduje ji obezřetně a po očku také ženu, která se odsud vydá pryč. "Neměl by ji někdo prohlédnout?" Stáhne podmračeně obočí a koukne z blondýny na Braeden. Vůbec se mu nezamlouvá, čeho byl zrovna svědkem. *A to jsem sotva přijel. Tady to bude ještě zajímavé.*
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 53
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 11:47 am

Caroline sa venovala žene, ktorá stála pred ňou pričom samozrejme mala možnosť počuť aj rozhovor tých dvoch ľudí. Vôbec nechápala prečo prišli a rozprávali sa medzi sebou, ako keby ju malo zaujímať to, či to niekomu sluší alebo nie. Boli to len tie klasické frázy, ktoré vychádzali z úst a ktoré počúvala tak často, že mala dokonca chuť sa pozrieť na to dievča a pohľadom naznačiť, že to sú len prázdne slová, ktoré hovorí každý jeden muž. No nemiešala sa do toho, to rozhodne nie. Ona už vedela ako to v tomto meste chodí a chcela aby to vedeli aj oni.
,,beacon Hills.." povedala ešte raz. To mesto bolo sklonované na tomto mieste pomerne často. Počula už niekoľko vecí no jedna z nich bola práve to, že nikto z nich doposiaľ nemal možnosť poznať upíra. Z toho dôvodu sa na jej tvári objavil menší úsmev.
,, prečo v momente, kedy sa objavia nejaký ľudia z beacon hills tak sa objavia aj problémy?.." povedala s úsmevom na tvári pričom následne venovala jeden pohľad žene. Počula jej srdce o čosi zreteľnejšie ako práve jeho. No aj tak nemala v pláne pýtať sa na to, či je niekto z nadprirodzena alebo nie.
,, myslím si, že vám ešte nikdy nikto nepovedal ako to v tomto meste chodí. Musela som to zastaviť pretože som mala pocit, že prídete k úrazu.." povedala Caroline a pozrela sa na muža, ktorý vyzeral mierne povedome. Možno to bolo z toho dôvodu, že v minulosti sa už niekoľkokrát stretla so Stilesom s ktorým mala pomerne zaujímavú minulosť no nevedela si jeho tvár prirovnať k nikomu. No neriešila to, nemala k tomu ani len tú najmenšiu potrebu. Caroline sa narovnala a pozrela sa na pokožku ruky, kde ešte pred malou chvíľkou boli rany. Samozrejme, že sa zahojili ešte skôr ako by si to mohol vôbec niekto prezrieť. Caroline si v jednom momente spomenula na vlkodlaka, ktorý ešte pred malou chvíľkou sa nachádzal v jej rukách a taktiež aj v Klausových.
,, neviem čo ste zač no dám vám menšiu, priateľskú radu. Kedže niekoho z beacon hills poznám, vážne by sa to dalo pokladať za priateľskú radu. niečo sa tu deje, niečo určite čoskoro vypukne a nesnažte sa tomu dostať do stredu konfliktu. nenávisť medzi upírmi a vlkodlakmi v meste stúpa a tresty za niekoho smrť sú veľmi, veľmi bolestivými.." caroline dúfala, že to nebude dvojica, ktorá bude robiť problémy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Braeden

avatar

Posts : 12
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 4:01 pm

Braeden si nemohla nevšimnout toho,jak Derek ty dva muže pozoroval a upřímně byla fakt ráda, že nijak nezakročil. I ona se musela dost držet, ovšem nechtěla si v novém městě hned dělat problémy,tak jen stála s rukou položenou na zbrani, připravena kdykoliv zasáhnout. Navíc toto nebyli lidé,se kterými si měla špinit ruce. Sleduje Dereka,jak má v očích ten výraz, který moc dobře znala a to na něm taky milovala..tu jeho dravost. Chvíli se na něm sekne pohledem a sleduje ho,jak si sundá brýle. V tu chvíli se zadívá do jeho zelených očí a dá se říct, že se v nich na chvíli ztratí. Pousměje se jeho komplimentu a sjede jej pohledem. "Děkuji, tobě taky." řekne tak nějak neutrálně. Přece jen nevěděla,jak to Derek s ní má, tak nechce,aby věděl, že je z něj pořád hotová. Nespouští z něj však oči ani, když jde k ní a pozorně ho poslouchá..pokýve hlavou,když domluví. "Já vím..byla jsem tam a také mě stopy zavedly sem, navíc tu mám práci.." upřesní cíl své cesty a také to řekne tak,aby ji slyšel jen on. Ženu nezná,tak nechce,aby je slyšela..
Po chvíli jí na ní spočine zrak a jen mlčky zírá. Slyší,co říká Derek a poté poslouchá tu zvláštní blondýnu,která jí ani trochu nesedí. Mračí se na ni a sleduje ji. Po chvíli blondýna promluví a Braeden zbystří, když zmíní Beacon Hills. Co ona o něm může vědět? Jejím dalším slovům se velmi podiví a nakrčí čelo. "Co prosím? Já jsem přijela teď a nevím o tom, že bychom působili nějaké problémy." ani trochu se jí ta upírka nelíbí. Působí velmi arogantně. Přimhouří oči a její větě se musí zasmát. "Z čeho usuzujete, že bychom přišli k úrazu? Vždyť ani nevíte,co jsme zač." propichne ji prohledem a říká si,zda ví,co je Derek zač. Asi ne, jinak by věděla, že jako upírka by se ho měla obávat.. slyšela o tom, že vlkodlačí kousnutí může upíra zabít. O nadpřirozených si dost načetla a nastudovala, protože se už setkala opravdu se vším možným a jelikož byla jen člověk, musela vědět,jak se proti nim bránit.. nelíbí se jí, jak se dívá na Dereka a propichuje ji očima. Zpozoruje,jak se podívala na zápěstí, které měla už téměř zahojené. Z toho Braeden usoudila, že se bude upír nejspíš také hojit rychle jako vlkodlak. Letmo se podívá na Dereka a složí si ruce na prsou. Vrátí zrak zpět k blondýně, když začne mluvit a zúží oči. Pozorně si vyslechne každé slovo a pak se otočí na Dereka. "Kdo z Beacon Hills tady je?" letmo pohlédne na blondýnu. "Jaká rivalita..o ničem nevíme. My sem přijeli z Beacon Hills, protože bylo vyzabijeno lovci,kdo neutekl,byl zabit. O žádném konfliktu nevíme." podívá se zpět na Dereka a nechápe,o čem ta blondýna mluví..je ze všeho tak zmatená, že těká očima mezi těmi dvěma a očekává odpověď..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 45
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 5:16 pm

Přijde mu to jako zvláštní náhoda, že zrovna tady v New Orleans potká Braeden. *Zrovna tady a teď.* Proběhne mu hlavou, zatímco si ji prohlíží. Tvář má kromě toho letmého úsměvu jinak vážnou. Pouze jiskření v očích napovídá, že ji vidí rád. Ačkoliv vlastně netuší, jak to mezi nimi po té době, co se neviděli je. Zdá se mu, že se její srdce rozeběhlo rychleji, když se objevil, ale může to být také důsledek toho, že byla připravená na nějakou akci, která se nakonec nekoná, neboť se o vše, velice záhadným způsobem postarala jejich nová známá v New Orleans.
Na Braedenin kompliment se na ni potěšeně pousměje. Samozřejmě, že taková slova poslouchá rád a od někoho jako je Braeden ještě jednou tolik. Jelikož blondýně ani trochu nedůvěřuje, nepouští se s Braeden do rozebírání nějakých osobních záležitostí mezi nimi. Věří, že na to budou mít čas později. Stručně jí poví, proč je tady.
"Zrovna jsem přijel. Ještě jsem neměl příležitost se zde porozhlédnout." Odvětí k Braeden. "Něco mi, ale říká, že jsem tady dobře." Pokračuje, při čemž zvedne pravou ruku a ukazováčkem si poklepe po straně nosu a kývne bradou k blondýně a k tomu, čeho jsou zrovna svědci. Letmo se na ni blondýnu podívá. Nelíbí se mu, co dělá a čím dál méně se mu zamlouvá i její chování vůči nim. *Jako bychom, snad byli nějací zločinci.* Stáhne nespokojeně obočí. "Práci? Hm..." Pokývá hlavou k Braeden, když mu ještě objasní, co jí sem zavedlo. Nějakou představu o její práci má.
"Problémy?!" Pozvedne obočí, když se rozhodne reagovat na slova namyšlené blondýny, která se tváří, jako by jí to zde patřilo. "Teď jsem přijel. Jaké problémy vám tady dělám?" Poznamená a zeptá se jí na rovinu, co jí vadí. Pozorně ji sleduje a když se jim rozhodne milostivě oznámit, co je zde důležité. *Jako by mě to zajímalo.* Pomyslí si, protože na tom mu pramálo záleží.
"Umím se o sebe postarat, slečno. Chůvu nepotřebuju." Ohradí se trochu ostřeji a neodmítne možnost jí popíchnout. "Nejpodivněji se zde zatím chováte, jen vy." Dodá ještě, aby jí připomněl, čeho byli právě teď svědky. *Docela riskuje, i když je asi zvyklá, že svými schopnostmi dokáže lidem vymazat paměť.* Pomyslí si, zatímco ji sleduje. Poslechne si ji a zbystří, když se zmíní, že zná někoho z Beacon Hills. Ví, že se sem pár lidí přistěhovalo. Přimhouří mírně oči a snaží se odhadnout, koho může znát. Braeden za něj položí otázku, na jejíž odpověď je zvědavý a tak se snaží vyznat v tom, před čím je varuje.
"Já nevím, vaše "dobré rady" mi připadají jako vyhrůžky." Poznamená k blondýně s pousmáním, které nevěstí nic dobrého. Opravdu nemá rád, když mu někdo vyhrožuje nebo dává ultimáta.
"Vy místní jste tak "milí" a "přátelští" ke všem návštěvníkům?" Popíchne ji a při tom mu na rtech pohrává nevyzpytatelný úsměv. Podle toho, jak se blonďatá upírka chová, ji pokládá za místní.
Tušil, že mu upíři nebudou vonět, až se s nimi setká, no tahle blondýna se o prohloubení špatné reputace velmi snaží.
Občas se podívá na Braeden, ale většinou nespouští oči z blondýny, protože se mu zamlouvá ještě méně, než na začátku. *Něco se tady rozhodně děje.* Zareaguje myšlenkami na její varování. Tím, že se jej snaží od toho odradit dosáhne jen toho, že o to něco, co se ve městě děje, získá o to větší zájem a chuť tomu přijít na kloub.
"Nemám rád, když mi někdo radí, co mám dělat." Odvětí zdánlivě klidně s tím nebezpečným úsměvem na tváři. "Většinou při tom dosáhne pravého opaku." Dodá ještě významně a pozvedne na moment hlavu a přimhouří vyzývavě oči. Při tom dojde až k Braeden a nenápadně se postaví o pár centimetrů blíže k blondýně.
Své přátele a blízké má vždy tendenci ochraňovat. Na Braeden mu pořád záleží. I když neví, jak to mezi nimi je, či bude dále, hodně pro něj udělala. Svou pozornost zaměří na blonďatou upírku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 53
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 9:34 pm

Caroline sa nemusela obávať o ich životy, prečo aj? v momente, ak bude nejaký problém, zamätú sa pred nimi a taktiež za nimi stopy a ich existencia bude ako inak fuč. No v tejto chvíli Caroline dala len priateľskú radu a nevidela nič iné v ich tvári ako len opovrhovanie. Pozerala sa na dievča alebo skôr na ženu, ktorá bola pred ňou pričom mohla cítiť na svojej pokožke ten pohľad, ktorý naznačoval len jediné. žeby to bola práve žiarlivosť, ktorú Caroline v tejto chvíli poriadne ani nepochopila, pretože k tomu nemala ani len ten najmenší dôvod?
,, nemusíme chodiť okolo horúcej kaše alebo áno? vlkodlak, a vy madam.." pozrela sa na ňu pričom sa len snažila odhadnúť, čo v skutočnosti je. ,, beacon hills bolo niekedy v skutku pekným mestom, kedy to panovalo pokojom a tichom, nemýlim sa? počula som o tom, čo sa tu deje. No počula som dokonca o tom, že niekoľko jedincov už malo možnosť z mesta urobiť nejaké tie problémy.." Caroline za tých pár dní mohla počuť mnoho ľudí. Niekto by si pomyslel, že rozprávať sa o tom na verejnosti je bezpečné no jej sluch bol o niečo viac vyvinutejší ako práve tých upírov. ,, alebo sa nemýlim? no som rada, že som napokon natrafila na niekoho ako ste vy. Potrebovala by som menšie informácie. Mám doposiaľ ešte len meno, jedno jediné meno. A to je Theo.." Caroline povedala tichým hlasom. Dúfala len, že to nie sú podobný ako práve on, kto to mohol vedieť. Caroline sa v tejto chvíli vonkoncom nebála o svoj život. predsa len v momente ak by ju niekto chcel čo i len uhryznúť dokázala by sa ubrániť. U vlkodlaka uhryznutie je nebezpečné len po tom ako sa premení a mala pocit, že rovnako to bude aj medzi nimi. Neverila, že by to išlo nejako inak. Nejaký ten čas, rýchlosť by určite mohla docieliť.

,, nezáleží mi na tom, či tú radu budete rešpektovať alebo nie. No toto mesto má určité pravidlá a v momente, kedy sa budú porušovať, sú tu mnoho mnoho nebezpečnejšie bytosti, ktoré dokážu niekoho zastaviť. A to nie je žiadna vyhrážka, prečo aj? prečo by mi malo záležať na živote niekoho, kto ma prebodáva pohľadom od prvého momentu?" mala na mysli ženu, ktorá tam stále stála. Caroline bola aspoň tým človekom, ktorý mal aspoň nejakú chuť sa o to postarať. Nie sa na to len pozerať a rozplývať sa nad nejakým mužom, mohla to počuť, ako jej srdce bilo od toho momentu, kedy sa tam vôbec objavil.
,, nemám ani len to najmenšie tušenie, kto sa v meste nachádza alebo nie. Som tu len niekoľko dní, aspoň tohto desaťročie. Ale viem o jednom človeku, ktorý sa tu má objaviť.." povedala Caroline tichším hlasom a bola zvedavá na ich reakciu. Možno jedno jediné meno bude znamenať to, že sa na ňu nebudú pozerať ako na vraha alebo na nepriateľa ale ako na spojenca. ,,Stiles Stilinki.."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Braeden

avatar

Posts : 12
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Oct 28, 2018 11:06 pm

Ani Braeden nechápala,jak se tu mohli společně objevit, navíc při takové zvláštní situaci. Sleduje ho,jak má kamennou tvář jako vždy. Na chvíli se však usměje,tak snad ji vidí rád,jako ona jeho. V hlavě se jí vyroní tolik otázek,na žádnou však nedostane odpověď, protože není správný čas se ptát. Braeden však hned srdce začne bít rychleji a nějakou dobu přestane i věnovat pozornost tomu,co se děje kolem nich a svůj pohled obrátí na Dereka. Navzájem si složí komplimenty a i Braeden to potěší, ovšem na další konverzaci není prostor a ani ten správný čas. Snad se naskytne někdy později. Stačí si říct,co tu dělají. Braeden mu nemá důvod lhát. Vždyť věděl,co dělá za práci a jelikož to umí nejlíp, vrátila se k tomu. "Opravdu zvláštní." pomyslí si,nakrčí čelo a pak pokýve hlavou na jeho další větu. "To rozhodně." odvětí a pozornost obrátí zpátky na onu blondýnu před nimi. Nepozdává se jí,ani její chování. Letmo se otočí na Dereka, kývne hlavou a ušklíbne se. Asi mu bylo hned jasné, jakou práci má na mysli. Co by taky jiného mohla dělat, že?
Ani Braeden nechápe, jaké problémy můžou působit, když oba,jak se před chvílí dozvěděla právě přijeli. Sleduje tu ženu a nelíbí se jí její nadřazenost. Složí si ruce na prsou a poslouchá,co říká Derek. Z jeho tónu pozná, že ani jemu se nepozdává její chování a není divu. Nic neudělali a obořuje se tu na ně,jak kdyby snad tu ženu napadli oni. Braeden by to ani nenapadlo. Když to neměla v popisu práce nebo ji někdo nenaštval,nebila nikoho jen tak bezdůvodně. Taková opravdu nebyla. S Derekem musí souhlasit,i jí přijdou její slova jako výhrůžky..a nechápe, proč jim chce vyhrožovat. Těká očima mezi těmi dvěma a přimhouří oči. Zarazí se ve chvíli, kdy ta žena zmíní, že je Derek vlkodlak. Otočí se na něj a nechápe,jak to mohla poznat. Po chvili obrátí zrak zase zpět na ni a zamračí se. "Co je vám do toho?" vyjede na ni,protože nevidí jeden důvod,aby jí měla prozrazovat,kdo nebo co vlastně je. Vždyť tu ženu vidí prvně a nemá ve zvyku vykladat to každému na potkání. Ať si myslí,co chce..to už je její problém. Zúží oči, když začne mluvit o Beacon Hills, jaké bylo. Nedá jí to a musí se zeptat. "Vy jste tam snad někdy byla?" změří ji pohledem a není si vědoma, že by ji tam viděla a dle výrazu Dereka ji nezná ani on. Avšak byli dlouho pryč,tak možná v té době tam zavítala. Třeba se to i dozví..
Netuší,o jakých jedincích to mluví a co má na mysli. Neví totiž,co tahle blondýna ví o Beacon Hills. Braeden mlčí a nechá ji mluvit dál. Poslouchá ji tak napůl.. když však zmíní Thea, otočí se na Dereka. V momentě zase obrátí svou pozornost na blondýnu. "Co s ním?" zajímá se, protože měla za to, že Theo zmizel neznámo kam a že už o něm více neuslyší. Očividně se tedy spletla. Nadechne se a vydechne. Otočí se na Dereka, kterému se to také nepozdává a není ani divu. Poslouchá však dál blondýnu.. nechápe, proč by měli porušovat pravidla a z čeho tak pořád usuzuje. Zavrtí hlavou a otočí se na ni. "Slečno, nejsem si vědoma, že bychom porušovali nějaké pravidla." řekne jí a podívá se jí do očí. Propichuje ji pohledem, protože se jí nelíbí od prvopočátku a ani neví proč. Možná to bylo tím, že se ještě s upírem nesetkala a nevěděla,co vše umí. Už vůbec ne, že umí poznat vlkodlaka. Svým chováním tomu moc nepomohla a souhlasí s Derekem. Sleduje blondýnu a očekává odpověď,zda je místní nebo ne. Dle toho,jak se chová to vypadá, že ano.. ovšem byla i v Beacon Hills..nebo to aspoň naznačila,tak kdo ví.. než jim však odpoví, neodpustí si Braeden. "Zaslechli jsme křik,tak jsme se šli podívat,co se děje. Vy jste se o dívku však postarala,tak čím porušujeme pravidla?" zvedne nechápavě obočí a je zvědavá,co jim blondýna řekne.
Pohledem zabloudí k Derekovi, když říká blondýně, že nemá rád rady.. přesně ví, že bude dělat opak, zná ho a ani Braeden si nenechala rozkazovat a obzvlášť ne od někoho cizího a ještě tak nadřazeného. Netušila,jak to v tomto městě chodí. Třeba je tu starostka nebo tak..ale ani to jí nedává právo se k nim tak chovat. Sleduje,jak si Derek stoupl před ni a zvedne koutky.. chtěl ji chránit jako vždy a i když to Braeden nepotřebovala, potěšilo ji to. Zůstane však zírat jako opařená, když zmíní Stilese. Hlava jí nebrala,co ten tady bude dělat... popojde trochu blíž a stoupne si vedle Dereka. Podívá se na něj a sleduje jeho reakci. "Stiles?" zeptá se a letmo přejede blondýnu pohledem. "Co ten tu bude dělat?" zajímá se a upře na ni zrak. Je ze všeho zmatená a neví,co si má myslet...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 45
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Oct 29, 2018 9:57 pm

Když se blonďatá upírka bez okolků pustí do odhalování toho, co jsou zač a on zjistí, že jí to nedělá žádné problémy, nespokojeně stáhne obočí a probodne ne právě příjemným pohledem. Připadá mu to nemístné. Sotva přijel, vůbec se neznají, ale už tady rozhlašuje, že je vlkodlak. Ačkoliv si je více, než jistý, že má před sebou upírku, jenom tak by to veřejně neroztruboval. Nikdy nemůže vědět, kdo poslouchá.
"Jsem Derek." Představí se jí po té s významným pohledem. Prozradí jí zatím, jen jméno. Má za to, že se možná představí taky a on o ni nebude muset přemýšlet jako o blonďaté upírce. Braeden zatím nepředstaví, protože neví, jestli o to zde ve městě vlastně vůbec stojí. Neví, jestli zde bude vystupovat pod tímhle jménem. Nechce něco pokazit. Když se Braeden na upírku oboří, tak si ji přeměří a je ve střehu, kdyby se snad mělo něco semlít. Věnuje Braeden trochu chlácholivý pohled.
Jakmile začne blondýna básnit o Beacon Hills, nakloní mírně hlavu na stranu a poslouchá ji. Nemá ovšem potuchy, proč se upírka o Beacon Hills zajímá.
"Takže jste to vše, jenom slyšela?" Poznamená a pozvedne při tom významně obočí i hlas na konci otázky. "Nebo také máte něco i z osobní zkušenosti?" Dodá a na tváři se mu objeví mírný pobavený úsměv. *Přijde mi, že je dost na povídačky.* Pomyslí si. "Víte, kolik se toho napovídá? Ne všemu se, ale dá věřit." Odvětí a koukne z ní na Braeden a nepatrně se pousměje. Přestává chuť tady rozebírat, co jedna paní někde povídala.
"Proč se o něj zajímáte?" Zeptá se jí, když se ptá na Thea. Má se na pozoru a rozhodně nehodlá na veřejnosti, jenom tak něco rozebírat.
Povzdechne si potichu, když se Braeden s upírkou stále dohadují ohledně pravidel a o tom, jestli oni dva něco neprovedli.
"Nechcete toho už nechat?" Pohlédne s Braeden na upírku a zase zpátky a pozvedne při tom obočí. V očích mu jiskří a vypadá to, že se tímhle incidentem spíše dobře baví, než že by si z něj dělal vrásky.
"Odkud tedy jste?" Pohlédne zase na upírku, když jim oznámí, že místní není. *Ale chytrá je až, až.* Pomyslí si. Zpozorní, jakmile z upírčiných úst vyjde ono známé jméno. Přimhouří podezíravě oči.
"Vím, že se sem přestěhoval." Poznamená na Stilesovu adresu. "Odkud jej znáte?" Docela jej zajímá, jak se o Stilesovi dozvěděla a co.
Když jej Braeden dojde, tak se po té pomalu vydá blíže k upírce. Stále má dojem, že se baví příliš hlasitě a to se mu tady zamlouvá, čím dál tím méně.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 53
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Oct 29, 2018 10:26 pm

Osobný priestor bolo to jediné, čo v tejto chvíli vyžadovala. V momente, kedy si uvedomila, že ich kroky sa k nej blížia tak urobila to, čo každý jeden človek by urobil v jej situácií. V momente kedy cítila ako sa k nej muž o krok priblížil ona o krok sa vzdialila.
,, myslím si, že sme začali zlou cestou alebo nie? mohla by som sa predstaviť. Moje meno je Caroline a a chcem vás týmto pádom privítať v New Orleans. V meste v ktorom sa mnoho vecí udeje a mnoho vecí sa stratí." Caroline sa nebála toho či niečo povie alebo naopak, či niečo nepovie. na jej tvári sa objavil úprimný úsmev, ktorý sa objavil na jej tvári. Tak ako to bolo pred niekoľkými rokmi, kedy by niekoho privítala ako človek v meste, v Mystic Falls. Spomenula si na tie časy, kedy takýmto spôsobom privítala v meste aj Stefana, úsmev na jej tvári pri myšlienke na neho bolestivo zmizol pričom sa nevedela sústrediť na toľko otázok, ktoré boli na ňu takmer okamžite kládené. Caroline si prešla rôznymi vecami v živote, ktoré sa jej stali a ktoré ju poznačili.
,, myslím si, že je tu mnoho položených otázok, na ktoré nie je dobre odpovedať na tomto mieste." povedala a pozrela sa okolo seba.

,, chcela by som vedieť jednu vec. čo vás, nemusí to byť presne vás ak sa to týka nejako osobne prinútilo prísť práve do tohto mesta a opustiť beacon hills. je to také zlé, ako to vyzerá?." caroline sa nachádzala v beacon hills ešte predtým ako to tam v skutočnosti vypuklo. ,,myslím si, že by sme si mali vyjasniť situáciu, ktorá sa odohrala pred nami pred niekoľkými minútami. nemusela som sa obávať toho, že by nás niekto zastihol pohľadom alebo nie. lebo v momente ak sa pozriete okolo seba uvedomíte si, že takmer nikoho to nepohoršilo. Nebolo to z toho dôvodu, že sa to zastavilo priskoro ale Z toho dôvodu, že toto miesto sa stáva stredobodom nadprirodzena. nemôžete mi to mať za zlé. snažila som sa zachrániť jeden ľudský život aj napriek tomu, že je veľká pravdepodobnosť, že o niekoľko hodín si ju nájde niekto iný.." caroline venovala žene jeden pohľad. Nebol to prejav nenávisti alebo niečo podobné. nebol to takmer žiaden prejav. Caroline bola jedna z tých upírov, kto chcel ľudský život zachrániť, nechcel ho ohroziť.
,, v meste sa nachádza mnoho nadprirodzena. Je možnosť, že tu natrafíte na vlkodlaka, upíra, hybrida, čarodejnicu." na jej tvári sa objavil pobavený úsmev. Kto by povedal pred niekoľkými desaťročiami, že vôbec niečo také existuje. No ona sama mala o tom čo najviac informácií, keďže bola človekom, ktorý viedol školu pre nadprirodzené deti. ,, mesto sa stáva nadprirodzeným kompasom, kde nikto nie je v bezpečí. Nechcem aby ste si mysleli, že som nepriateľom na ktorého sa musíte pozerať ako na vraha.." pozrela sa na ženu pred sebou a vystrela k nej ruku pričom mala v pláne sa zoznámiť a možno nadviazať príjemnejší očný kontakt nie to, čo ju nútilo premýšľať o tom, či ju prebodáva pohľadom zámerne alebo nie. Caroline zámerne neodpovedala na otázku, ktorá sa jednala Stilesa. Nemohla. On jej pomohol vo viacerých veciach a ona ho nechcela takto sklamať. No príde moment, kedy o tom bude môcť hovoriť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Braeden

avatar

Posts : 12
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Tue Oct 30, 2018 10:07 am

Braeden neuniklo, jak žena před Derekem ucouvla,jakmile se k ní přiblížil a vlastně se jí ani nedivila. Avšak překvapilo ji, když se jí Derek představil. Ale možná by to chtělo změnit přístup a hned by se k nim chovala líp, proto i Braeden ji přestala propichovat pohledem a nasadila takzvaný neutrální výraz, který nic neříkal. Sledovala Dereka a poslouchala,na co vše se té ženy ptal a dívala se střídavě na ni a na Dereka. Složila si ruce na prsou a přimhouřila oči na to,jak ona blondýna náhle otočila. Její přístup se Braeden začal zamlouvat,tak dala ruce podél těla. "Děkujeme a mé jméno je Braeden.." pousmála se na ni a řekla své pravé jméno..nebude tu vystupovat po jiným,tak proč si vymýšlet nové. Většinou na něj stejně neslyšela,protože zapomněla,jaké si vymyslela a že jich bylo..
V tom,že nebylo vhodné zodpovídat nějaké věci na ulici musela souhlasit. Rozhlédla se kolem a asi by bylo lepší jít někam více do ústraní. Tady byli všem na očích a mohl je také kdokoliv slyšet,o což nestál nikdo z nich. Kývla hlavou a podívala se na Dereka. "Měli bychom jít asi někam jinam." navrhla po chvíli a pohled vrátila k ženě, která se jim nedávno představila jako Caroline..
Nad její otázkou nakrčila čelo a rozhlédla se. Přišla k ní blíž,aby je nikdo neslyšel. "Beacon Hills je jako město duchů,ale nehodí se to rozebírat zrovna tady.." hodila hlavou po lidech,co stáli opodál a nebyla si jistá,zda je neposlouchali a zda to vůbec lidé byli. Neměla na ty nadpřirozené čuch, což byla vlastně škoda.
Derek se na ně obořil a Braeden po jeho větě sklopila pohled.. někdy to vážně přeháněla,ale neměla ráda, když ji někdo obviňoval za věci,za které nemohla..
jakmile Caroline začla vysvětlovat situaci,upřela na ni zrak a bedlivě ji poslouchala. Vydechla nahlas po jejich slovech a nevěděla,co na to říct. Proto se otočila na Dereka,co on na to. V Beacon Hills se setkali s ledasčím a museli s tím vypořádat. Myslela si však, že už je to za nimi a bude konečně klid,aby se mohla věnovat svojí práci.. bohužel se pletla..
Vypadalo to, že New Orleans je město nadpřirozena ještě víc, než Beacon Hills a to bylo to,co ji trochu i děsilo. Zamračila se. S posledními třemi se ještě nesetkala..s upíry dodnes neměla tu čest a potkat čarodějnici nebo hybrida by nechtěla. Nevěděla přesně, čeho hybrid to muže být..ale určitě by nebylo příjemné setkání s ním. Spočinul jí zrak na Derekovi stojícím vedle ní a poslouchala,co žena říkala. Otočila se na ni ve chvíli,kdy domluvila. "Začli jsme špatně. Bylo by dobré si některé věci vyjasnit.." hlavně,co se týkalo Thea. Ten jim zavařil a ne málo.. podívala se na nabízenou ruku, udělala k ní krok a přijala ji. Zvedla koutek k úsměvu,rulu stáhla zpět k tělu a zase se otočila na Dereka. Braeden v těchto věcech moc chodit neuměla. Spíše byla na ten boj, než na nějaké řešení. Vrtalo jí i hlavou,co má Stiles za lubem..netušila ani,že se sem přestěhoval..Derek to věděl. Měl větší přehled o lidech z Beacon Hills, Braeden byla dlouho pryč. Také je znal všechny déle, než Braeden a nejspíš by bylo nejlepší jít opravdu jinam,kde nebudou všem na očích..a v klidu si o všem popovídat..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Derek Hale

avatar

Posts : 45
Join date : 26. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Wed Oct 31, 2018 3:47 pm

Když si všimne, že před ním upírka couvá, vzdá pokusy o zmenšení vzdálenosti mezi nimi a zůstane stát, kde je. Pozvedne lehce obočí a pohlédne na ni.
Po té, co se jí představí, usoudí, že patrně zvolil správný směr, neboť Caroline, jak se jim představí trochu změní přístup.
"Upřímně? Nepředstavoval jsem si, že bude mít můj příjezd do města "takové" uvítání." Odvětí s lehkým pousmáním, ve kterém nezakrývá trochu frustrace a pobavení, když poukáže na incident s upíry a nevinnou lidskou ženou. "Díky." Poděkuje jí za uvítání, které se mu zamlouvá mnohem více. "Zní to jako Beacon Hills, než to tam zničili lovci." Poznamená na popis New Orleans.
Potěší ho skutečnost, že se Braeden přidá a vypadá to, že ten nepříjemný úvod nakonec zažehnají. Pokukuje po ní chvíli, když se Caroline představuje.
"Patrně ne, ale můžeme to probrat jinde, pokud víte o nějakém vhodnějším místě." Podotkne a pohlédne z Braeden na Caroline. Přeci, jen věří tomu, že je v New Orleans z nich nejdéle a tak bude mít třeba nějaký návrh. Trochu mu pokazí náladu fakt, že ženu, kterou právě zachránila čeká nejspíše v blízké době něco podobného, ne-li horšího. V Beacon Hills na obyčejné lidi dávali pozor a chránili je před nadpřirozenem. Jak to mají zde neví, ale nejspíše to bude muset brzy zjistit a zařídit se podle toho.
Ze slov Caroline si, jen potvrdí, že je New Orleans podobné Beacon Hills.
"No rád se s nimi seznámím." Poznamená nad druhy, které Caroline vyjmenuje. Všimne si pohledu Braeden a krátce na ni tázavě pohlédne.
"Myslím, že bychom se měli mít na pozoru." Odvětí, ale má tím na myslí hlavně Braeden, protože má proti nadpřirozenu, jen málo ochrany.
Když si Caroline a Braeden podají ruce, přijde mu to jako dobrý začátek, takový, jak to asi mělo být hned na úvod. Spokojeně pokývne hlavou.
"Jste první upír, kterého potkávám, Caroline." Pronese krátce po té. "První dojem není nejhorší." Pokračuje s pousmáním, i když je mu jasné, že nejspíše ona bude patřit k těm světlejším výjimkám a druhý proti pól budou tvořit takoví ti podobní těm dvěma chlápkům, co tady potkali.
Usoudí, že tady už nic osobního či týkajícího se Stilese, či dalších jeho přátel a blízkých z Beacon Hills rozebírat nebude.
"Víte o nějakém místě, kam bychom se mohli přesunout?" Zeptá se blondýnky. *Stiles je magnet na nadpřirozené problémy. Kam se vrtne, tam se něco děje.* Pomyslí si při tom a nechce mu ještě více zavařit.
"Rád bych zjistil, co se ve městě děje a proč mám ten divný pocit." Dodá ještě a koukne z Caroline na Braeden. Jeho výraz napovídá, že se mu to ani za mák nelíbí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 72
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Nov 25, 2018 5:21 pm

Kde žije v tuhle chvíli Caroline nebylo nic těžkého zjistit, konec konců už když jí zasílal pozvánku, věděl, kam jí poslat a tím pádem ví přesně kam za ní teď zajít, jak jí konec konců slíbil, že si jí po plese najde. Poté, co se jejich rezidence už konečně vyprázdnila - a že se tak stalo až v brzkých ranních hodinách - a uvnitř zbyl pouze personál, který má za úkol uklidit veškerý ten nepořádek tam a zbavit se tak i těch sebemenších znaků toho, že tady vůbec nějaký ples byl. No, on sám se vydal nakonec do své ložnice, kde se už konečně převlékl z toho obleku, který vážně nechápe, jak může nosit Elijah pořád a oblékl si pro něj už typické obyčejné tričko, které má tři nebo čtyři knoflíčky u krku a poté džíny a samozřejmě, když už jde ven, neopomenul si vzít ani svou koženou bundu. Nezjišťoval, jestli je tu přítomen nějaký rodinný příslušník, spoléhal tak nějak že ano, ale i kdyby nebyl, ovlivněný uklízející jedinci vědí moc dobře, co mají dělat a jak to má tady vypadat, takže si je jistý tím, že tu nemusí být proto, aby zkontroloval po nich poté každý koutek domu, který měli na starosti. Musela by nastat chyba v ovlivnění, aby to nebylo tak, jak si on poručil a něco takového je nepravděpodobné, proto nakonec naprostým klidem opouští rodinou rezidenci a vchází do ranních ulic New Orleans, které i přes poměrně stále brzký čas byli už poměrně plné turistů, ale i místních. No, on se nezabýval nikým kolem. Dokonce se ani nestaral o to, zda-li je poblíž někdo, koho by znal, či ne. Místo toho si to přímo mířil k budově, kde má Caroline svůj nový apartmán, který je stejně jako jeho rezidence ve francouzské čtvrti. Možná to byla chyba, možná se měl ujistit, že není někdo, kdo by viděl, kam má v plánu jít, protože stále je tu spousta lidí, kteří by mohli Caroline dost nehezkým způsobem ohrozit, když by zjistili, že je pro něj ona důležitá. No a zjistit si poté, za kým on vlastně šel by pro toho, kdo by ho viděl a chtěl mu nějakým způsobem uškodit nebylo už nijak závratně těžké. Přesto ale i tak jakékoliv zjišťování, kdo se teď ve čtvrti pohybuje nechal být a místo toho zanedlouho dokonce už onu budovu, ve které bydlí Caroline zahlédl a pomalu a jistě se k ní blížil. No, to ještě nevěděl, že jeho plány jít rovnou za Caroline bez nějakých vedlejších zastávek mu tak úplně nevyjde, což by se stát samozřejmě nemuselo, když by si dával o něco větší pozor.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Lucien Castle

avatar

Posts : 13
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Nov 25, 2018 6:38 pm

Po plese se Lucien vydal rovnou k sobě, kde se hodlal nejdříve převléct než znovu odejde vstříc nočnímu New Orleans. Vešel do svého apartmá, které jak jinak než oplývalo luxusem a ze své nabídky alkoholu si nalil bourbon do prázdné sklenky, která tam už byla připravená, jakoby na to už čekala. Trochu si do sklenky nalil a následně i se skleničkou se vydal k sobě do ložnice, kde sklenici odložil na menší skříň a začal si rozepínat košili a sundávat vše, co měl na sobě. Měl v plánu se ještě vydat ven a tak nechtěl mít na sobě oblek, spíše něco normálního. Proto si na sebe následně oblékl černou košili, kde jeden vrchní knoflík byl odepnutý a k tomu klasické černé kalhoty. Tohle mu bohatě stačilo k tomu vyrazit konečně vstříc nočnímu New Orleans a trochu se pobavit. Kopl do sebe obsah skleničky s bourbonem a prázdnou skleničku nechal volně stát na skříni. Po pár minutách konečně opustil svůj apartmán a octl se venku na ulici. Měl v plánu najít si nějakou pěknou dívku a s tou strávit zbytek svého večera, to už byl klasický Lucien. Procházel se temnými ulicemi, které osvětlovalo pouze pár lamp. Dával si pozor, jelikož nikdy nevíte kdo se zrovna u vás může objevit a něco vám udělat. I když v tom u Luciena problém nebyl, že ano? Lucien se o sebe dokázal perfektně postarat a snad nic ho nezastavilo. Po pár dalších krocích se ale zastavil, jelikož kousek před ním uviděl Klause, kterého tady určitě nečekal, ale proč ne. Přeci jen se s ním už chtěl potkat. Neříkej, že jsem ti chyběl a hledal jsi mě. Zavolá na Klause a nadzvedne obočí. Ve vteřině se octne kousek před ním a tak na něho má hned o něco lepší výhled, než předtím. Pamatuješ si? Už je to docela dlouho, co jsme se neviděli. Podívá se na něho a na jeho rtech byl jemný náznak úsměvu, který ale nebyl ten klasický, příjemný úsměv. Sice uběhlo několik let od incidentu, kdy se pokusil zabít jak Klause tak i Hayley s tím, že neuspěl a sám byl zabit, ale on na to rozhodně nepoměl. Vlastně si na to vzpomínal docela dobře. Ani nevěděl důvod toho, že se probral z mrtvých, ale vůbec si na to nestěžoval. Právě naopak. Nevěděl kdo ho oživila a jak se to vlastně přihodilo, věděl pouze to, že se jednou probudil a od té doby je naživu. Už bohužel jako prvně stvořený upír kterým vždy byl. Neměl už takovou sílu jako když se tehdy proměnil v upíra, který byl silnější než původní. Kam máš namířeo, Niku? Zeptá se ho jakoby ho to zajímalo a stále ho sleduje, dalo by se říct, že ho nespouští z očí. Třeba za tou blonďatou dívkou, kolem které si se motal na plese? Sledoval jeho reakci se zájmem a porozhlédne se kolem sebe, jakoby čekal, že ještě někdo jiný doplní jejich společnost. Zatím ale nikoho neviděl a tak se opět otočí na Klause a se samolibým úsměvem na rtech ho sleduje.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Aurora de Martel

avatar

Posts : 11
Join date : 28. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Nov 25, 2018 9:38 pm

Aurora přijela do New Orleans vlastně v den, kdy se pořádal ples a nějak neměla čas, aby se někde obytovala. Vlastně ani sama nevěděla, jestli tu zůstane, nebo jestli po plese bude muset zase zmizet, nevěděla, jak bude reagovat Klaus na to, až jí uvidí. Ale nakonec se rozhodla, že by tu přeci jen nějakou dobu mohla zůstat, že se nemůže před nimi schovávat věčně, už konečně musela vylézt z toho stínu. A ještě k tomu, když je tu i Lucien a nakonec poznala i tu dívku Katherine, která se jí nějakým svým zvláštním způsobem opravdu zamlouvala. Taky tu byla ta záležitost s jejím bratrem, kterou jen tak nechtěla nechat být, chtěla ho dostat zpátky, pokud ho měla rodina Mikaelson. I když o něm opravdu dlouhou dobu neslyšela, ale kde jinde by měl vězet, že?
Vybrala si tedy apartmán ve francouzské čtvrti, kde to přeci jen pro ní bylo nejpohodlnější. Měla všechno při ruce, nádherný výhled a navíc tyhle apartmány měly opravdu svoje kouzlo. A večerní hluk jí nijak zvášť neobtěžoval a i kdyby, tak by si to uměla nějak zařídit.
Musela v tuhle noční hodinu ovlivnit správce těhlech apartmánů, aby měla vůbec, kde spát. Ale ona vždycky dosáhne svého, takže tohle pro ní nebyl až takový problém.
Aurora ještě ale rozhodně neměla jít v plánu si jít jen tak lehnout, proto se ve svém novém apartmánu ani moc dlouho neohřála a jen se převlékla do něčeho pohodlného, což tvořily černé džíny, nějaké elegantní černé tričko a boty na mírném podpatku. Pak už jen vyrazila vstříc nočnímu New Orleans.
Nemusela chodit ani daleko a za nedlouho už slyšela hlas svého známého starého přítele. Když ale konečně zahlédla Luciena, mohla vidět i Niklause a to jí hned zajiskřily očka, když viděla tyhle dva pohromadě. Neváhala ani na vteřinu a rozešla se za nimi, tady přeci nemohla chybět.. “Ale, ale, ale.. Neříkejte mi, že tu pořádáte sraz, na který jsem nebyla pozvaná? To bych se pak hodně, ale opravdu hodně zlobila” přimhouřila očka a svou hlavu mírně naklonila na stranu.
“Každopádně ráda tě opět vidím Luciene” koukne směrem k němu a do široka se usměje, naposledy se mohli tihle dva vidět v Paříži, kde byla nějakým způsobem ráda, že měla alespoň jeho za společníka. Pak svůj pohled namíří ke Klausovi a povzdychne si “U tebe Niklausi takové nadšení nesdílím, i když musím podotknout, že je pravdou, že máme hodně o čem mluvit” dodá nakonec. Jeho nadšení nejspíš je obdobné jako u Aurory, také není potěšení na jeho straně, že vidí až moc známou tvář.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 72
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Sun Nov 25, 2018 9:52 pm

Už byl pouhých pár metrů ode dveří, které vedli do budovy, ve které má Caroline svůj apartmán, když v tom uslyšel známý hlas, který sice neslyšel už nějaký ten rok, ale stále moc dobře poznal o koho jde. Zastavil se a během chviličky se před ním už objevil Lucien, což mu jen potvrdilo, že se nespletl. Opravdu se jednalo o jeho prvního upíra, kterého zabil před několika lety a který se se svým chováním snad vůbec nezměnil. Stále stejně arogantní s nadměrným egem. Upír, který si myslí, že mu patří celý svět. Ani on v tomhle nebyl tak hrozný jako právě Lucien a to už je co říct. "Já nejsem ten, který toho druhého vyhledával. Takže čím vděčím za tvou pozornost?" Zeptá se ho. No, očekává, že půjde o něco jako pomstu. Přeci jen se postaral, aby smrt, kterou mu dal byla přesně taková, jaká mu náležela. V jeho smrti bylo tolik ironických prvků - jeho život ukončil stejně jako on ukončoval životy jiných, jen k tomu byl nucen přidat vytrhnutí srdce z těla, ale v tom rozříznutém úsměvu od ucha k uchu jisté kouzlo bylo, když je člověku známo, co Lucien prováděl. "Pár let už to bude. Přišel jsi naproti další smrti?" Zeptá se jej. Nedělá mu sebemenší problém ho tady na místě zabít. Lucien už není žádnou hrozbou, opět je pouze obyčejným upírem, kterému nebude tak těžké vyrvat srdce z těla. Pokud bude způsobovat problémy, postará se o něj jako se nakonec postaral před lety. Neví, jak je možné, že je zase naživu. No na druhou stranu ho to ani nepřekvapuje. Přeci jen je v tomhle světě možné ledacos a Lucien není prvním, s kým se setkal znovu po jeho smrti. Občas holt někdo někoho oživí, aby mohl dotyčný způsobovat další problémy a znovu zemřít. No musí uznat, že Lucienovi odvaha nechybí. Někdo jiný by si po tom co se stalo už nedovolil k němu natolik přiblížit a ještě mu pokládat tolik otázek. Nejspíše to není ale případ jeho prvního proměněného upíra. Měl by ho teď bezmyšlenkovitě nemilosrdně zabít. No, ale může to udělat taky kdykoliv jindy. "Neříkej, že tě stále neopustila tendence mě hlídat na krok." Pronese ironicky. No, Luciena nemuselo zajímat, kam má namířeno. I když jak se zdá po slovech, které řekl, nejspíše si všiml, že s Caroline bude mít něco víc. No, i přestože narazil na téma Caroline, zanechal chladnout tvář. "Neříkej, že žárlíš. Někdo z nás dvou si holt musí umět kolem sebe udržet ženy." Podotkne lehce kousavě. Jistěže naráží na jeho vztah s Aurorou, který mu nevycházel. "Ale kdo ví, možná by se Aurora konečně po tom všem už tebou nechala svést." Pokrčí rameny.
No následně jak se říká my o vlku a vlk za dveřmi. Netrvalo dlouho a rudovlasá upírka už si to kráčela k nim. Všiml si jí ještě dříve, než vůbec dorazila. Ta mu tu vážně ještě sházela. Mohli si vybrat kterýkoli den, opravdu kterýkoli, no oba dva ho zastihnou ve chvíli, kdy měl své plány. Dnešek začíná opravdu skvěle. Podívá se na Auroru. "Nebyla jsi pozvaná na spoustu událostí a přesto se na všechny vetřeš." Podotkne s lehkým, ale nikoliv přívětivým úsměvem. Ani na ples pozvaná nebyla, ale objevila se tam. No, byl v přítomnosti ale někoho zajímavějšího, než aby se zabýval v tu chvíli její osobou. Bylo nejspíše dost poznat, že vztah mezi ním a Aurorou je už o tolik jinačí než před lety. Nyní si už v žádném případě nedává pozor na slova. Je mu jedno, jestli jí nějakým způsobem případně ublíží. Je to jen psychicky labilní upírka, co by se asi jen mohlo tak hrozného stát, když by jí náhodou naštval? Jo, měl by si rozhodně dávat větší pozor, no pravdou ale je, že Aurora není nikdo, s kým by si neporadil. "Máme? Právě naopak, lásko. Neřekl bych, že máme hodně témat na probírání." Namítne a podívá se z jednoho na druhého. No rozhodně mu nenahánějí žádný strach nebo z nich nemá respekt. Potkal se i s horšími. "Takže, co tu vy dva děláte? Minulost vás nenaučila, že tu nejste úplně vítaní?" Směřuje stejnou otázku pro ně oba. Zatím ovšem zachovává naprostý klid.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Lucien Castle

avatar

Posts : 13
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Nov 26, 2018 7:06 pm

Bylo to už několik let od události s jeho zabitím. Od té doby co se probudil k životu se rozhodl opustit New Orleans s tím, že se určitě ještě někdy vrátí, ale v blízké době to nebude. A tak po několika letech byl zpátky ve městě, které pro něho kdysi něco znamenalo, opět ve svém apartmá, které stálo pořád na místě jakoby na něho čekalo a čekal na svou příležitost kdy se ukáže v celé své kráse a konečně vyjde ze stínů New Orleans. A na to byl ples Mikalesnonů jako stvořený. Akorát mu to hrálo do jeho karet. Bohužel nepočítal s tím, že se připojí ke skupince, kterou tvořilo převážně několik lidí a jeden vlkodlak. Stále toho doteď litoval, proč se s nimi tam vůbec dále bavil a neodešel dříve, jelikož chtěl mluvit i s někým jiným. A to se mu k jeho štěstí právě přihodilo. Niklaus. On byl důvod jeho smrti a na něho měl stále Lucien zlost. Nehodlal ale teď nic dělat, protože všichni ví, že Lucien si své plány plánuje o něco málo dopředu a vždy je má promyšlené. No, ne vždy mu vyjdou, že ano? Ale skoro pokaždé se ze svých chyb poučí a dvakrát už stejnou chybu neudělá. Ano, Lucien byl vcelku arogantní a jeho ego šlo vidět na míli dopředu, ale vůbec mu to nevadilo. Právě naopak. Svou aroganci dával najevo všem kolem něho. Pravda. Musím mít nějaký důvod k tvé návštěvě? Podotkne pouze tohle s pokrčením rameny. Nechtěl toho říkat víc než bylo nutné a ani to nijak více komentovat. Zatím si to chtěl nechat pro sebe, nechtěl hned všechno říct. Nikdo nebyl schopný přesně říct, čeho je Lucien schopný. Jelikož on byl schopný vážně všeho. Vidím, že si se za ty léta vůbec nezměnil. Další zmínění jeho smrti. Jakoby se v tom Niklaus vyžíval. A taky, že možná ano. Lucien na to nic víc neříkal a udělal pár kroků kolem něho, jelikož nechtěl stát pořád na jednom a tom samém místě. Ale samozřejmě ho nespouštěl ze svých očí. Pamatoval si přesný způsob toho, jak ho Nik zabil. Vytrhnutí srdce, rozříznutý úsměv- to byla jeho smrt. Někdo by řekl, že je Lucien docela odvážný, když se znovu objevil v New Orleans a rovnou vyhledával společnost Niklause. Odvážný nebo prostě jen hloupý, Lucienovi nic z toho starost nedělalo a bez problémů se vrátil zpátky do tohohle města. Slyšel jsem, že se zde schází docela dost nových druhů nadpřirozena a i přes všechno, bych byl nerad, kdyby se ti něco stalo. Řekl jeho směrem. Ano byl jeden z původních upírů a pokusit se ho zabít bylo skoro nemožné, ale i tak by byl nerad kdyby se vážně něco takového přihodilo. Byl by totiž nerad, kdyby se přihodilo, že by Klaus umřel a s ním by umřel také i Lucien, jako jeho prvně stvořený upír. Sice k němu cítil jistou pohrdavost a určitou zášť, no když se jednalo o tohle, tak to byl úplně jiný Lucien, což už Nik párkrát zažil i když se o to neprosil. Žárlit? To rozhodně ne. Jen říkám, že byla docela pěkná a byla by jí škoda, kdyby se jí něco stalo. Pokrčí nad tím vlídně rameny a po jeho dalších slovech se i mírně zamračí. Auroru do toho netahej. Podívá se na něho. Nehodlal do jejich rozhovoru tahat i Auroru, se kterou se viděl nedávno v Paříži. A jakoby jejich společnost Aurora vycítila, tak se u nich také objevila. Otočil se jejím směrem, aby se přesvědčil, že je to vážně Aurora a následně když zjistil, že je to doopravdy ona tak se pootočil zpátky k Niklausovi. Já tebe taky, Auroro. Promluví konečně jejím směrem a jejím směrem také vyšle jeden ze svých úsměvů. Nebylo to dlouho od doby co se ti dva naposled viděli, a bylo jasné, že se spolu ještě potkají a to se teď stalo. Poslouchal jejich menší rozhovor? Ani tak by to nenazval, spíše by to nazval jako různé věty jdoucí po sobě a nijak do nich nezasahoval. Alespoň prozatím. Při jeho otázce se na něho podívá a pak věnuje pohled i Aurore. Vadí ti, že jsme se vrátili? A není vcelku jasné, proč jsme se oba dva nakonec vrátili? Nadzvedne obočí a v jeho hlase šla slyšet opět ta jistá arogance, povýšenost vůči Nikovi. Lucien stál kousek od Aurory a dá se říct, naproti Nikovi a tak se snažil sledovat jak jeho tak ji, samozřejmě na Auroru nekladl tak velký dohled jako právě na Niklause.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Aurora de Martel

avatar

Posts : 11
Join date : 28. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Nov 26, 2018 9:49 pm

S hravým úsměvem se na něho podívá, když podotkne, že nebyla pozvána na spoustu událostí a přesto se na každou vetřela, někdo opravdu nepotřebuje holt pozvánku, prostě se pozve sám. “Myslela jsem, že jste jen zapomněli poslat pozvánku” pokrčí nad tím bezvýznamně rameny a udělá jeden maličký krůček blíž k nim. “Alespoň jsem mohla, díky této příležitosti, poznat moc milou dívku, jak jen on se to jmenovala?” zamyslí si, ale spíše jen dělá, že nad tím přemýšlí. “Á ta dívka, která si tebe i Elijaha dokázala omotat kolem prstu a dokázala před tebou utíkat staletí, Katherine Pierce pokud se nepletu” připomněla mu i skutečnosti, že i ona si umí dělat moc dobré přátele a kontakty a že bez svého bratra není tak úplně ztracená. Že si dokáže poradit i v takových situací, kde by se zdálo, že je na všechno sama. “Moc milá, myslím, že by jsme si spolu mohly rozumnět. Navíc také ví spoustu o té tvé nové blonďaté společnici, kterou prý sama přeměnila” mrkla na něho a musela se nad tím pousmát. Přeci jen nejspíš musela zasáhnout Klausovi citlivé místečko, když se zmínila o oné blonďaté dívce, která jí tak moc připomínala právě Camille. “Myslím, že její jméno je Caroline Forbes, není to tak?” nadšeně s tázavým výrazem pohlédla na Klause, nakonec přeci jen nebyla tak bezbranná, jak by si Klaus mohl z počátku myslet. “Vsadím se, že se v New Orleans budeme často potkávat, možná bych jí mohla jednou povyprávět i náš milostný příběh, možná bych jí mohla i říct, jaké monstrum doopravdy jsi a že nejspíš nejsi chlap pro ní, stejně jako by jsi nebyl pro Camille. Nakonec přeci jen všechny tvé lásky skončí tragicky, myslíš, že tohle by mohlo skončit šťastným koncem? Nebuď naivní!” upřímně od srdíčka se zasmála a na chvilku si i dramaticky přiložila ruku k srdci. Opravdu uměla hrát dobře na city a vždycky uměla zasáhnout místa, na která by si ani ostatní nemohla dovolit nic říct, protože by jejich srdce skončilo v Klausovo hrsti. V tom se Aurora lišila od ostatních, měla až moc šílenou povahu na to, aby zastavila své povídání dřív, než bylo pozdě a skončila jako ostatní. Kde se v ní jen ta jistota, že jí Klaus nezabije brala? “Nebyla bych si tak úplně jistá, že nemáme, co probírat. Dost jste mi ukřivdili, ty a tvá rodina,.. Možná by mi stačilo jen slovíčko promiň,..” nechá mezi nimi na chvíli dramatickou pauzu a povzdechne si “Ale na to jsi až moc panovačný a mě by ani pouhé promiň za tisíc let problémů nestačilo” mrkla na něho a zakroutila nad tím hlavou. Opravdu to teď v ní začalo bublat, protože ještě tak úplně neodpustila, co jí takhle rodina způsobila. A jak jen mohla? Vzali jí tolik let života jen proto, aby se vyhnuli svým vlastním problémům a přenesli je právě na Luciena, Tristana a jí. Nikdy v životě se ani nedočkali žádného vděku, tak proč se tedy pak diví, že se jim chce pomstít? Má na to přec plné právo. Pak koukne periferně po Lucienovi, když vlastně za oba dva odpoví na Niklausovo otázku, která byla dle jejího pěkně od věci. Co by tu asi tihle dva dělali? Myslí, že si může vymyslet spoustu důvodů, proč tu jsou a všechny budou mít kousek od pravdy. “Myslel sis snad drahý, že by ses nás tak lehko zbavil?” na její tváři se objevil náznak ušklebku, přičemž si založila ruce na prsou. “Můžu tě ujistit, že tentokrát to nebude tak lehké se nás zbavit” skousla si lehce spodní ret a se do široka usmála, protože věděla, že tentokrát už nebude tak hloupá jako tenkrát. Předtím jí zatemnila mysl láska právě ke Klausovi, ale teď už se nenechá jen tak oblbnout sladkými řeči.

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 72
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Nov 26, 2018 10:46 pm

Tím, že zabil Luciena, považoval celou situaci za dokončenou. Nepřemýšlel nad tím, že by se jednoho dne Lucien mohl vrátit mezi živými. Nebylo to něco, co se mu zdálo jako příliš realné. Přeci jen, kdo by chtěl někoho jako je on obživit? No očividně někdo takový je, protože před ním stojí z masa a kostí a je si stoprocentně jistý tím, že se nejedná o žádnou zlou iluzi a je to doopravdy realita. Opravdu očividně nestačí to, že se do tohohle města sbíhají nové rasy z Beacon Hills, ale ještě se tu objevují staří známí, kteří mají být buď to mrtvý, nebo jinak mimo dosah všech a všeho.Tolik z tohohle města chtěl udělat bezpečný domov pro Hope a tak moc se mu to nedaří, protože i když vyřeší jeden problém a vypadá to na to, že bude klid, objeví se z čista jasna problém jiný a takhle je to dokola a dokola. Jeho rodině nejspíše není úplně souzeno, aby měli klid. A Lucienova přítomnost ničemu rozhodně nepomáhá. Pravděpodobně by byl zaskočen více, když by ho neviděl už na plese, na kterého se zúčastnilo opravdu i spoustu nezvaných jedinců, jenž tam neměli co pohledávat, ale tak je pravda, že pohlídat, zda-li je tam každý pozvaný je téměř nemožné. Obzvláště když se jedná o manipulativní i
upíry, kteří si cestu dovnitř najdou i kdyby to bylo zabezpečené sebevíc. "Vždycky jsi měl důvod a něco mi říká, že jsi nepřišel jen na pokec se starým známým." Odpoví mu, avšak stále s naprostým klidem. Bylo mu jasné ale, že za tím vším je něco víc. Možná má právě souvislost i to, proč se tu objevila i Aurora naráz s ním. Tak nějak už očekává, že chystají nějakou pomstu, kterou jim ovšem nesmí dovolit učinit. On by k úhoně možná nepřišel, no obával by se už o své blízké, kteří jsou o něco málo zranitelnější než on, jako je třeba právě Hope, Hayley nebo Caroline. Je mu totiž jasné, že nejspíše nepůjdou přímo po něm a zvolí si nějaký snadnější, za to účinější cíl. Pokrčí rameny na jeho slova. "To mohu říct o tobě. Stále opovážlivý a bez špetky respektu." Podotkne. No Lucien byl takový vždycky a možná to bylo něco, co ho i rozčilovalo. Neviděl v něm náznak strachu, nebo něčeho podobného. Měl jeho osobu zkrátka řečeno na háku a to ohrožovalo jeho blízké. Spousta těch, kteří se ho totiž bojí si nic moc nedovolí, což nemůže tvrdit o tomhle starém příteli. No při jeho dalších slovech se nemohl ubránit pobavenému smíchu. "Je vtipné něco takového od tebe slyšet, když si vzpomenu, že jsi byl ty právě ten, co byl odhodlaný mě před lety zabít." No i teď je z jeho hlasu znít značné pobavení. "Ale chápu, že nechceš můj případný pád přenechat někomu jinému, než sám sobě." Pronese a podívá se mu do očí, jakoby se tam snad snažil najít pravdu, nějaké potvrzení, že je tu opravdu Lucien kvůli své pomstě, o čemž i bez potvrzení zatím nepochybuje.
Zavrtí hlavou při zmínce o Caroline. "Skoro bych řekl, že to zní jako jakási výhrůžka. Vážně bych být tebou tolik neblbl, Luciene." Na tváři mu hraje stále úsměv. No, nesmí dát najevo, že mu na Caroline nějakým způsobem víc záleží, už takhle je ve velkém ohrožení. Opět se zasměje. "Takže stále máš pro ní slabost a ona ti očividně stále nedala, jak tragické." Možná ryje do vosího hnízda, ale tak on něco takového dělá velmi rád. Ví, že by neměl, ale Lucien si přeci jen přímo nabíhá.
Svůj pohled v následující chvíli ovšem přesune už na Auroru, která usoudila, že při tomhle setkání nesmí chybět. "Naopak, dal jsem si důklidný pozor na to, aby ti žádná nepřišla." Ujistí jí. Opravdu neměl v plánu jí, nebo Luciena pozvat, no oba dva se tam i přesto ocitli. Je pravda ovšem, že ani jemu samotnému nedělá problém se vetřít někam, kam není pozvaný, když to potřebuje nebo alespoň chce. Když mluvila o tom, že poznala dívku, věděl moc dobře, koho má na mysli. S nikým jiným, než s Katherine jí tam neviděl a už na plese tušil, že jejich setkání se mu bude více než nehodit. "Jak se zdá, pro každého je milý někdo jiný. No, nepochybuji o tom, že jste si rozuměli. Zároveň bude ale velmi zábavné sledovat, která z vás bodne kudlu do zad té druhé první." Mohou si rozumět, ale to je tak vše. Nevidí to na nějaké reálné dlouhodobé spojenectví. Když to bude třeba, jedna druhou pro své vlastní potřeby zradí. No, stále zanechává na svém obličeji znát pobavení. Ať říká co říká, nesmí se nechat jejími slovy nějak rozhodit a dát jí podmět pro to, aby po Caroline šla. "Takhle si budeš zjišťovat všechny možné informace o ženách, se kterými byť jen prohodím nějaké slovo a nedej bože, když s nimi ještě tancuji? Myslel jsem si, že se přes tu žárlivost už přenesla a.." Přejde k Lucienovi vedle, kterého si stoupne a položí mu ruku na rameno. "A dáš konečně šanci někomu, kdo o tvé srdce usiloval víc jak tisíc let." Poplácá Luciena s úsměvem po rameni, než svou ruku zase stáhne zpátky k tělu. Jo, tohle poštuchování těch dvou ho začíná vskutku bavit. "Skončí tragicky?" Pokrčí rameny a od Luciena směřuje svými kroky k ní. "Možná na tom něco přeci jen bude, že?" Podotkne a obchází jí, při čemž se zastaví za ní. "Možná bych si měl pořádně tragický osud připravit i pro tebe, nemyslíš?" Zašeptá jí u ucha, i když Lucien to nejspíše moc dobře slyšel taky. Nešlo mu nakonec o to, aby to pro něj bylo neslyšitelné. No opět se neobrání upřímnému zasmání, při čemž se vrátil na své původní místo, kde mohl dobře vidět na oba dva. Tohle všechno je snad jen velká komedie. "Nemám se ti za co omlouvat, zlato. Vrátil jsem ti to, co sis sama způsobila." Ona se rozhodla jít po jeho blízkých. Ona poslala Rebekah na dno oceánu. Opravdu čekala, že to nebude mít své následky? Jak naivní musela být. "Kdybych chtěl, v mžiku byste byli oba dva mrtví." Připomene jim. Na jejich straně už nejsou konec konců žádné výhody. No poté se podívá na Luciena, nejprve na oko zamyšleně. "Proč byste se jen mohli vrátit?" Udělá dramatickou pauzu. "Samozřejmě. Přišli jste si pro pomstu." Dodá, jakoby na to právě přišel, ačkoliv je zřejmé, že je mu to jasné od začátku a on to tu jen dramatizuje. "Víte.." Opět se neubrání tichému zasmání. "Někdy si říkám, jak hloupý člověk musí být, aby se vrátil na místo, kde je někdo, kdo vás už jednou dostal a zvládl by to po druhé.." Vážně může nad touhle jejich hloupostí jen žasnout.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Lucien Castle

avatar

Posts : 13
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Wed Dec 12, 2018 7:48 pm

Nikdo nemohl čekat v to, že by se Lucien mohl vrátit zpátky mezi živé. Ani Niklaus to nemohl vědět. A i tak je zpátky. Zpátky na zemi a rozhodne zpátky v New Orleans. Každý jiný by se po své smrti nevracel do města, kde byl zabit, jenže Lucien je v tomhle jistá výjimka. Nebylo by to tím, že by byl nějak hloupý. To rozhodne ne. Lucien byl možná občas až moc chytrý, no také byl pomstychtivý a to byl zjevně důvod jeho návratu. Chtěl se pomstít, to ano. Ale neplánoval to hned. Lucien byl známí tím, že si plánoval vše o několik kroku dopředu a tentokrát si vše promyslí pozorněji, aby se nestalo to, že ho zabije jako minule. I když teď by to bylo zjevněji o něco málo snadnější, když byl opět obyčejný upír. I když Lucien je prvním vytvořeným upírem hned po původních si uvědomoval, že jeho síla není ani takhle dostatečná a že se nemůže rovnat Niklausovi nebo dalším členům původní rodiny. I když vždy se najde nějaká oklika, jako třeba jeho dcera Hope, která je snadným terčem. Jenže v Lucienovi je problém takový, že si to chce všechno vyřídit pouze s Niklausem a ne s nikým jiným. A v tom to možná je. Ten problém. *Ano, to je pravda. No, neočekávej, že ti ten důvod snad řeknu.* Protože neměl důvod ani chuť mu to říkat. Nechtěl mu říct svůj důvod a proto taková odpověď. Podíval se kolem nich. Stáli společně v jedné z ulic, kde kromě nich nikdo nebyl. Občas kolem nich někdo prošel, ale nestávalo se to moc často. O to více mu to vyhovovalo. Sice měl rád pozornost, ale teď by v jeho případě byla nežádoucí. Nestál o nějaké kolemjdoucí, kteří by rušili jejich společnost. *Proč bych se taky měl měnit? Tohle mi vyhovuje, už to ke mě prostě patří.* Pokrčí nad tím rameny a podívá se na Nika. Byla pravda, že Lucien ke Klausovi míval kdysi respekt a nedovolil si být v jeho společnosti jiný, ale jednou se to zlomilo a on se ho už nebál. Nedával na sobě znát strach z jeho osoby a už se k němu choval bez jediné špetky respektu. Lucien se ho nebál a to ho stavělo vysoko k těm, kteří se nebojí mu ublížit. Při jeho slovech se musel lehce usmát. Byla to pravda. Možná chtěl vážně smrt Nika uskutečnit on sám a nechtěl aby ho zabil někdo jiný. Ale než by něco takového vůbec Lucien zkusil tak si chtěl být jistý, že do doby než něco vymyslí, Klaus zůstane naživu a o to se Lucien chtěl postarat. Nechtěl přeci jen hned zemřít. *Jen bych byl nerad, kdyby tě někdo zabil, čímž bych následně zemřel i já. Ale jistě, nejradši bych se o to postaral já sám.* Na co mu lhát, když stejně znal už tak pravdu. Jen ať si na něho dává pozor, jelikož nikdy nemůže vědět, kdy Luciena něco napadne a kdy přijde na nějaký nápad, který by chtěl uskutečnit. To bylo pouze ve hvězdách. *Výhružka? To ne. Pouze malé připomenutí toho, že by si měla dávat pozor. Ty, by jsi na ní měl dávat pozor. Nic víc v tom není.* Zakroutí hlavou a pouze pokrčí rameny. Úsměv z tváře mu zmizel hned na další Niklausova slova. Aurora. Pro Luciena i po těch letech ošemetné téma, které nerad řešil, hlavně tedy s Nikem. Úsměv vystřídá za zamračeným výraz. Držel své emoce na uzdě, nechtěl aby něco dopadlo špatně. Ještě ne. *Nevíš o čem mluvíš. Být tebou už raději mlčím než se něco stane.* Aurora pro něho bylo téma, které stále nebylo uzavřené. Samozřejmě po těch letech už se naučil na ni takhle nemyslet, ale upřímně- pořád v něm něco bylo, co ho nutilo zajímat se o Auroru. Nechal mluvit Auroru, která teď vedla menší konverzaci s Niklausem a mezitím je poslouchal. Občas pochytil nějaké útržky, ale především oba dva- tedy hlavně Niklause, sledoval. Nechtěl je spustit z očí. Následně zpozorněl, když se k němu Nik přiblížil. Zamračil se u jeho slov a poté co mu věnuje poplácání po rameni, ho sám Lucien vezme za onu ruku a zatlačí tak, že je Nik nucen udělat par kroků dozadu. Neměl rád, přímo nenáviděl narážky na jeho osobu spojované s Auroruou. A Klaus to musel určitě vědět. Proto ho s tím stále otravoval. Sledoval jak se Klaus choval k Auroře. Lucien už kdysi říkal, že si ji Klaus nikdy nezasloužil a lepší možnost by byl on sám, ale Aurora si myslela své a jak dopadla. Pomsta. Ano. Možná to byl ten nejhlavnější důvod. Jeho poslední poznámku  nijak nekomentoval. Nechal to bez jediné poznámky, možná proto, že na to neměl co říct. Možná oba dva byli naivní a hloupí, ale určitě byli i chytří. Alespoň Lucien měl určitě něco v plánu a jak poznal Auroru, tak ta samozřejmě také. 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Aurora de Martel

avatar

Posts : 11
Join date : 28. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Mon Dec 17, 2018 6:45 pm

Musela se ušklíbnout nad tím, jak jí Klaus dával dost jasně najevo, že k ní cítí jen nenávist a nic jiného. Možná by si přeci jen měl uvědomit, že kdysi jeho náklonnost k ní byla úplně jiná. Byli tu dokonce doby, kdy by pro sebe udělali cokoliv, ironií je, že teď jeden druhého by nejraději viděli pod zemí. “Je nutné být tak zlý, drahoušku?” přimhouří nad tím očka a nakloní mírně hlavu na stranu. Přeci jen na jeho plese nic neprovedla a zrovna tohle by měl ocenit! A že k tomu Aurora měla dost dobrou příležitost, aby se předvedla v celé své kráse, ale nakonec nic neudělala. “Společná nenávist k člověku jako jsi ty, lidi spojuje.. Nikdy nevíš, kolik přátel díky tomuhle jsem získala a myslím, že takových lidí se najde ještě spousty a spousty. Přeci jen za celá staletí sis udělal spoustu nepřátel” na zlomek vteřiny ho propalovala nenávistným pohledem, ale nakonec sklopila oči a periferně se podívala po Lucienovi, který jim dával prostor ke konverzaci. “Nic takového nehodlám dělat a ani nemusím, protože jsem si jistá, že tahle blonďatá dívka z plesu je jisto jistě někdo, na kom ti záleží. Poznám, když k někomu chováš jakousi náklonnost” mrkla na něj a následně ho propichovala svým pohledem. Byla si tím opravdu tak moc jistá! “Znám ten tvůj pohled, sama jsem ho kdysi mohla vidět ve tvé tváři, když si stejnou náklonnost choval ke mě” ujistí ho těmihle slovy, že jí jen tak neoblafne. Možná je šílená, ale rozhodně není hloupá. Tuhle věc by si měl Klaus uvědomit. Když pak přejde k Lucienovi a řekne, že by taky měla dát šanci někomu, kdo o její srdce usiloval víc jak tisíc let, tak nad tím musela protočit panenky a povzdechnout si. “Vážně? Není tohle trošku dětinské na tebe?” zakroutila nad tím lehce hlavou. “Náš vztah s Lucienem se tady teď přeci neprobírá, ta tvá krasotinka je teď naše hlavní téma, tak se nesnaž odvést pozornost něčím takovým” pobaveně se nad tím uchechtla. Je jasné, že tím musel naštvat hlavně Luciena, ale i Aurora také nerada mluvila nebo snad jen slyšela o vztahu k Lucienovi, který už tak byl dost komplikovaný. Když pak pomalu přistoupí i k ní a zašeptá jí do ucha, že i pro ni by si měl připravit tragický osud, tak se jí jen na tváři objeví falešný úsměv, který vystřídá zamračený obličej a následné dokonce zatnula svou pěst, ale pořád se držela na uzdě a jen se snažila zhluboka dýchat, aby opravdu nevybuchla. “To že jsi nesmrtelný zlato, neznamená, že ti nemůžu ublížit něčím mnohem horším, tak bych ti radila, aby jsi nevyhrožoval” řekla skrz zaťaté zuby a hned potom se jí na tváři objevil znovu úsměv, ale tentokrát už nebyl falešný, spíše až moc upřímný. Aurora opravdu byla schopná čehokoliv a moc dobře si uvědomovala, že Klaus má teď mnohem víc zranitelnějších míst, kterých může právě ona využít. Ví moc dobře, jak by měla zasáhnout, aby ho to pekelně bolelo. Ale ne fyzicky, to určitě ne. Jsou tu jisté věci, kterými přec jen může ublížit víc. “Nemáš se za co omlouvat?” upřímně se nad tím zasmála a pomalu tentokrát ona přešla k němu a zabodla mu prst do hrudníku. Opravdu to v ní vzedmulo vlnu vzteku, který způsobila, že její oči se rozšířili vztekem a její pohledem nenaznačoval nic dobrého. “Možná by sis měl uvědomit, že pro tentokrát už nebudu tak dobrotivá jako u tvé drahocenné Camille, ale pro tentokrát si užiju ten pocit, kdy mi srdce tvojí nové milované Caroline dotepe v dlani!” propalovala ho opravdu nenávistným pohledem a ani na okamžik neuhnula. V tuhle chvíli bylo vidět, že svá slova myslí vážně a rozhodně se nebála jeho výhružky, kdy řekl, že by oba v mžiku mohli skončit mrtvý. Vůbec nedbala na onu skutečnosti, že on by toho schopný byl, jenže teď jí ovládal vztek, který jak jistě všichni vědí, nedokáže ovládat. Nakonec popojde o dva kroky dál od něho a sklopí pohled k zemi, ale hned po chvíli svůj pohled opět přesune ke Klausovi a hned potom k Lucienovi. Byla ráda, že tu je s nimi i on. Byl jeden z mála lidí, kteří doopravdy vědí, o co tu jde a byl snad jediný, komu vždycky mohla věřit, i když ho ona nespočetněkrát zklamala. Tuhle skutečnosti si začala i uvědomovat, nějakým svým zvláštním způsobem mu za tohle byla vděčná. “Víš, původně jsem sem přišla jen vyjednávat, aby jste mi řekli, co jste udělali s mím bratrem, pomsta byla až jako druhý plán, kdyby jste mi nevyhověli, ale jak jsem se dneska mohla přesvědčit.. Tak cestou domluvy to nepůjde” rozmáchne kolem sebe naštvaně rukama. Stejně jako pro něho, i pro ní je rodina to nejdůležitější a ona se určitě nebude chtít vzdát, dokud si nebude jistá, že je v pořádku. “Dokonce jsem chtěla i přehlédnout ten fakt, že jste mě na několik let uspali, což mimochodem taky nebylo od vás úplně pěkné” řekla s jakýmsi ironickým podtonem.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 72
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   Thu Jan 03, 2019 3:55 pm

Nelíbilo se mu ani trochu, že je Lucien zpátky, na druhou stranu si ale říká, že když bude dělat problémy, nebude ho tak velký problém dostat pod zem znovu. Přeci jen předtím ho porazili a to i přestože byl vylepšený upír, jak velký problém tedy bude ho zabít teď? Rozhodně o poznání menší. Pravděpodobně již teď by mu dokázal vyrvat srdce z těla. Dalo by to asi trošku zabrat a neobešlo by se to bez boje, ale vítězem by z toho vyšel kdo jiný, než on sám. Je původní a ještě k tomu hybrid, zatímco Lucien je obyčejný jen starý upír. Bez ohledu na to, že ostatní upíři by s ním měli problém, on se ho opravdu nebojí. Koho by mohl ohrozit je někdo jako je právě Caroline nebo Hope. Na druhou stranu Lucien dokonce ani Camille neublížil, i když mohl a Hope by se někomu jako je on dokázala ubránit pomocí nějakého kouzla. To, že je mladá neznamená, že není silná a mnoho jedinců by jí mohlo mít tendenci neoprávněně podceňovat. "Nepotřebuji, aby jsi mi cokoliv říkal Luciene, dokážu si odvodit, proč tu jenom jsi." Nebylo to těžké. Zabil ho a chce pomstu. Kdokoliv kdo vstane z mrtvých a byl někým zabit, chce většinou pomstu a zrovna Lucien mu nepřijde jako nějaká výjimka, která by o to nestála. Nic to ovšem nemění na tom, že mu to přijde hloupé a naivní, pokud si myslí, že z jeho pokusů vyjde živý. "Pravda, jinak by jsi to snad ani nebyl ty." Přikývne. Arogantní blbec bez špetky respektu a to i u těch, u kterých by ho mít měl. Konec konců jen díky němu Lucien ještě chodí po světě. Možná ho měl tehdy nechat umřít. No ale tak na jeho obranu tehdy nevěděl, že to, co udělal ho v upíra promění a byl to šok pro všechny. V tu dobu teprve pořádně poznával všechny své schopnosti spojené s upírstvím a Lucien měl to štěstí, že mu to zachránilo život. Jinak by totiž zemřel jako naprostý ubožák a prakticky otrok u de Martelů, jenž byl tragicky zamilovaný právě do Aurory, která rozhodně nepříslušila někomu tak podřadnému, jako byl on. No doba se změnila a on v tuhle chvíli vidí ty dva jako skvělý pár. Jeden lepší než druhý a možná by se časem dokonce ani ve vztahu navzájem nepozabíjeli. Vyslechne si další slova, která Lucien vypustil z úst a kterými mu jen potvrdil jeho teorii, že nechce aby ho někdo zabil, protože má tu potřebu, aby padl jeho rukou. Na tváři se mu objeví pobavený úsměv. Ano, taky se v tuhle chvíli choval dost arogantně, ale v přítomnosti těhle dvou už to ani jinak nešlo. "Hodně štěstí s tím, možná se ti to v průběhu příštích tisíc let nějak podaří, i když bych na to příliš nesázel." Je si jistý tím, že Lucien nebude ten, jenž by ho dokázal zabít. Pokud někdy zemře, rozhodně to nebude rukou Luciena nebo Aurory. To by bylo potupné a takovou smrt rozhodně nechce. Ne že by smrt chtěl, ale no prostě jejich rukama by to bylo něco naprosto ponižujícího a nepřípustného. "Výhružka nebo připomenutí. V tvém případě už to není takový rozdíl." Podotkne a víc se k tématu Caroline nevyjadřuje. Čím méně o ní bude mluvit, tím lépe. Rozhodně nechce, aby se s ní setkali zrovna ti dva, protože oni jsou dost velká hrozba, která by jí mohla ublížit a Caroline by neměla velké šance. Když už ale Lucien chce útočit na ženu, kolem které se motá, proč mu to nevrátit stejně že? Ví, že to je spolehlivý způsob, jak mu pokazit náladu. A opravdu! Úsměv ho přešel ještě rychleji, než zprvu očekával. Aurora pro něj je i po tak dlouhé době citlivé téma. Možná že jednoho dne se z toho poblouznění probere a uvědomí si, že vlastně Aurora je ta mrcha, která si nezaslouží nic víc, než samotu. Musel se zasmát na jeho odpověď. "Tohle je taky jen připomenutí? Víš, vážně nechápu, že po ní ještě toužíš. Většina lidí by se po tisíci letech přenesla už přes spoustu věcí." Je pravda ale, že Aurora nebyla jiná, také ho milovala i po tisíci letech, což bylo něco neuvěřitelného. Jak láska může vydržet tak dlouhou dobu, když ten člověk nejeví žádný zájem a nebo s ním ani nejste v žádném kontaktu. Bylo vidět, jak ti dva jsou naivní.
Po chvíli konečně nechal Luciena zase na chvíli žít a zaměřil se na drahou Auroru, kterou rozhodně dokáže během chvíle také dost efektivně rozčílit. Lucien ještě dokáže tak nějak zachovat klid, což je obdivuhodné, ale Aurora ne. "Lásko, ještě nejsem ani zdaleka na tebe zlý." Je přesvědčen o tom, že když by byl na ní zlý, vypadala by to mnohem jinak, což se možná ukáže za chvíli. Kdo ví. Aurora konec konců není jediná výbušná v téhle skupince a stačí špatně zvolené slovo a bum. Bude tu běsnit. "Přátelé jsou moc silné slovo, ale chápu, že ty považuješ kamaráda všechny, kteří se na tebe jen mile pousmějí." Jistě, dokáže společný nepřítel spojit lidi, ale většinou ne do takové úrovně, aby z toho vzniklo přátelství. Mají pouze stejný cíl, který je donutí a naučí spolu spolupracovat, ale u spolupráce to většinou začíná i končí a to zjistí i sama Aurora jistě brzy. Ušklíbne se. "Nepovídej. Víš, nepoznala jsi, že k tobě náklonost už nechovám. Možná to na ní taky jen hraju, protože něco po ní chci." Ve tváři stále zůstává naprosto v klidu. Je přesvědčen o tom, že jí nemůže tak těžké být přesvědčit o tom, že na Caroline mu prach málo záleží. Samozřejmě pokud Aurora nezajde až příliš daleko s tímhle tématem. To by mohlo dopadnout opravdu špatně a on by mohl vybouchnout a zároveň se tak i prozradit. "Když můžeme probírat Caroline, proč ne váš komplikovaný vztah? Jistě by to bylo zábavné pro nás všechny." On by se minimálně bavil skvěle a to přece naprosto stačí. Víc není třeba. "Jistě, neznamená to to, ale oba víme, že bych ti to vrátil dvojnásobně horším způsobem. Takže riskuj, je to na tobě." Vážně je tohle všechno tak hloupé. On a jeho rodina jsou jediný, kdo jí mohou podat tu cennou informaci týkající se jejího bratra a ona i tak bude tvrdohlavě vyhrožovat. V rukou má to, co jí je nejdražší a ona si myslí, že tím co dělá něčeho dosáhne, neuvědomuje si, jak moc na omylu je a že z něj s tímhle chováním nic nedostane. Ona by to z něj konec konců nejspíše ale nedostala ani s jiným chováním. Sleduje jí, jak k němu přejde, načež mu z tváře úsměv nemizí. "Ne nemám. Kdybys nedělala to, co jsi dělala, nic z toho špatného, co se ti stalo, by se stát nikdy nemuselo. Ty jsi strůjcem svého vlastního neštěstí." Dívá se jí zpříma do očí. On to viděl takhle a je to pravda. Kdyby nešla proti jeho rodině, všechno by mohlo být jinak. Další její slova byla ovšem ta špatná, že mu dali ten impuls, aby se přestal kontrolovat. A Aurora udělala tu chybu, že stála v tuhle chvíli až moc blízko jeho. Jak snadné ho je ve skutečnosti vyprovokovat, ale držel se dlouho. Ve chvíli kdy dořekla poslední slovo jí už pevně svíral její krk a dost jí tak pravděpodobně omezil dýchání. Bylo vidět, že Aurora už není někdo, na kom by mu alespoň trochu záleželo. Veškeré city v něm jsou už důkladně a nenávratně pohřbené. "Něco jí uděláš a budeš si přát, abych už ukončil tvůj ubohý a bezvýznamný život!" Zavrčí a po chvíli jí konečně pustí. Pomalu jejich rozhovor se už ubírá ke konci. "Něco udělej Auroro a svého bratra už v životě neuvidíš a nebo tě možná pošlu za ním." Dodá a následně již se od nich vydává pryč. Tímhle jejich rozhovor skončil a on s nimi už dneska nechce mít nic společného.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Francouzská čtvrť   

Návrat nahoru Goto down
 
Francouzská čtvrť
Návrat nahoru 
Strana 2 z 2Jdi na stránku : Previous  1, 2

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Underworld :: New Orleans-
Přejdi na: