Jonathan Morgenstern

Jeho situace se mu čím dále tím více vymykala z rukou. Vůbec nevěděl, co má dělat, aby zabránil blížící se katastrofě, která se k němu přibližovala mílovými kroky. Měl dojem, že cokoliv řekne nebo neřekne, udělá či neudělá, převádí věci, jen k horšímu.
I když byl teď na tom tak bídně a v podstatě bezmocný cokoliv ovlivnit, varovat lovce, že se blíží něco mnohem horšího, než je Valentine, nechtěl se Jonathanovi podrobit a ještě s ním spolupracovat a všechno mu to ještě více usnadnit. Měl dojem, že ať udělá cokoliv, stejně ho lovci nakonec odsoudí a on sám si bude připadat stejně neschopný. Nechat se takhle nachytat, doslova se tomuhle šílenci nabídnout. Nemohl udělat větší chybu.
Sleduje Jonathana jak se probírá jeho osobními věcmi. Mohl tušit, že vše, co bude možné použije proti němu, aby dosáhl svého. Informace, které po něm chce by si raději nechal pro sebe. Neschopný lovec a ještě zrádce, který prozradí nepříteli tajné informace. Horčí reputaci už snad nelze mít. Vlastně ano, ještě k tomu vystavit další lovce, hlavně blízké z rodiny nebezpečí, protože se nechal tak hloupě nachytat.
Jen na malou chvíli si pohrával s myšlenkou, že by Jonathana nechal s Aline promluvit. Přes telefon by jí nic nehrozilo a stále věří v to, že by si všimla, že něco, cokoliv nehraje. Jenže na druhou stranu mu z toho běhal mráz po zádech, když se mu stále ukazuje, že je tenhle temný lovec nebo, co je Jonathan zač, nevyzpytatelný a nebezpečný. Patrně by se mu to stejně, jako všechno ostatní dosud vymstilo a nikdy by si neodpustil, že kvůli němu se Aline dostala do nebezpečí.
Chvíli se kouše do jazyku a snaží se to spolknout, ale nakonec mu to nedá.
"Nejsi její bratranec, Jonathane!!!" Vyjede na něj, i když je jeho hlas spíše tichý, ale plný vzteku a nenávisti. Probodává ho při tom stejně nenávistným pohledem. "Já jsem její bratranec. Pozná, že to nejsem já!!!" Pokračuje dále ve snaze Jonathana od jeho úmyslu, spojit se s Aline, odradit. Vztek na Jonathana, strach o Aline a bezradnost ze své bezmoci jej přivádí téměř na okraj šílenství. Zrychleně dýchá, celý se chvěje a doširoka rozevřené oči jsou tmavší, než by měly být. Působí to děsivě.
"Proč myslíš, že ti ještě někdy budu věřit?" Vyjede na něj, když mu něco slibuje. "Po tomhle, cos mi udělal..." Dodá ještě a nevěřícně na něj hledí, když se ohání tím, že je taky lovec. Chce se mu skoro smát. Připadá si opravdu jako šílenec.
"Jak něco takového můžeš vůbec říct...?" Zní to výsměšně a nevěřícně, protože mu jde z Jonathana hlava kolem. "Ty nikdy žádný lovec nebudeš. To dříve zamrzne peklo..." Ujistí ho, jestli jej může popíchnout nebo naštvat, tak to udělá, protože je čím dále tím více nepříčetný z toho, čeho je nyní svědkem.
Probodává ho stále nevraživým pohledem i tehdy, když přejde blíže k němu a sehne se k němu do podřepu. Zrychleně vydechuje a drtí si vzteky o sebe zuby.
"Co chceš vědět?!" Procedí skrz ně nenávistně a probodává jej dál pohledem.

Ani na moment nepochyboval o tom, že je Sebastian natolik hodná a ochotná duše, že mu nakonec vyhoví na jeho požadavek, prozkoumat Francii. Byť by jindy si Paříž i prohlédl velice rád, v tuhle chvíli má jiné priority a možná později si právě to město bude moci projít se svou sestrou, která v něm nebude snad vidět takové monstrum, jaké v něm nyní vidí Sebastian a vsadil by se, že i spousta dalších jedinců, kteří by ho potkali. Je sice pravda, že jeho způsoby jsou odlišné a ne možná úplně nejlepší, ale není člověk ze zas tak špatnými úmysly. Chce přeci jen o sobě dát vědět své sestře, která o něm nejspíše ani neví. Chce být milován a pomstít se tomu, kvůli komu mu jakákoliv láska byla odepřena. Na tom není zas tak nic špatného přece. Alespoň v jeho očích ne. Což je asi ten problém. Jeho  pohled je natolik odlišných od ostatních, že to podle toho nakonec i vypadá. A nebojí se svého cíle dosáhnout jakkoliv. Pro něj je zkrátka důležitý výsledek, nikoliv samotný průběh. Opravdu kolikrát nemusí mít zlé úmysly, ale ten průběh, kterým se dostává k výsledku už zlý být může a tím si to prakticky celé pokazí.
Díky kontaktům v telefonu snadno mohl zjistit, kdo asi bude lovcova slabina a podle toho se i zařídit. Není v jeho zájmu jí ublížit, prozradilo by ho to a zabije jí pouze tehdy, pokud by ho odhalila. Znamenalo by to totiž to, že by byl prozrazen, což je opět věc, která nepřipadá ani trochu v úvahu. "Klid Sebastiane. Nechci Aline ublížit, pokud to nebude nutné. A nehodlám s ní moc být v kontaktu, takže nemyslím si, že by poznala, že to nejsi ty." Ujistí ho. Nemůže si dovolit kontakt s jeho blízkými. Nemá ho nastudovaného tak dobře, aby věděl, jak se chová v jakékoliv situaci a to by mohlo být osudné. Musí postupovat opatrně a nemůže si dovolit udělat ani sebemenší chybu. "Možná protože jsem tě ještě nezabil." Odpoví jednoduše a svůj pohled přesune na něj. "Nechci tě ani zabít. Jen tě teď ani nemůžu pustit, ale pokud půjde všechno dobře, brzy ti navrátím tvou identitu, ty se vrátíš za svou sestřenicí a všichni budeme spokojeni. A jako bonus se svět zbaví Valentina." Usměje se nad svým plánem. Samozřejmě jeho osobní bonus je to, že bude mít rodinu v podobě své sestry.
Pak přijde ten Sebastianův výsměch, že nikdy nebude lovcem. "Jsem lovec jako vy všichni ostatní. Stejně jako tobě mi koluje v žilách andělská krev." Nevyvede ho to z míry. Potřebuje informace a v tuhle chvíli by k tomu výbuch vzteku nepomohl. Ačkoliv je jen otázka času, kdy k tomu přeci jen nakonec dojde.
"Jediné, co chci vědět je to, kde je Valentine. Nic víc po tobě nechci. Pokud mi to řekneš, nebudu si muset poradit sám tím způsobem, že se ozvu například Aline. Volba je tvá." Pronese a v tu chvíli opět vstává i z podřepu. Doufá, že mu to Sebastian usnadní a prozradí mu informace, které potřebuje, ale pokud ne, prostě si poradí sám.

Už by si asi měl zvyknout, že tenhle "lovec" má odpověď na všechno, co proti němu i jeho názorům a slovům namítá. Je to k uzoufání, protože Jonathanovy reakce jsou úplně špatné, ale on si myslí, že účel světí prostředky. Do jisté míry možná ano, ale ne to, co mu provádí a to je teprve začátek.
Jeho sliby, že jemu ani jeho blízkým nechce ublížit mu připadají směšné, vzhledem k tomu, že neví, co nebo kdo se mu ještě postaví do cesty. Věří, že pokud by mu jeho smrt v něčem pomohla nebude váhat. I kdyby se postavil na hlavu a spolupracoval, nikde nemá záruku, že něco z toho, co mu slibuje dodrží. A to jej děsí ze všeho nejvíce, protože nemůže svůj osud nijak ovlivnit a přivádí jej k šílenství, že to může ovlivnit i jeho blízké.
Dívá se na něj a z jeho pološíleného výrazu je patrné, že mu nevěří ani slovo.
"To si jenom myslíš." Procedí skrz zaťatou čelist, aby mu dal najevo, co si o jeho planých slovech myslí. Po té se odmlčí a během Jonathanových dalších slov přemýšlí, jak to udělat, aby napáchal co nejmenší škody. Jeho slova o tom, že je lovec jako ona sám ignoruje. Má strach o Aline, ale při představě, že mu prozradí, co chce vědět o Valentinovi si připadá jako zrádce svých lidí. Věří, že Valentine je pro ně cennější, než on a jeho rodina. Ví, že ho nakonec odsoudí a kdo ví, jak to s ním pak dopadne. Stane se černou ovcí své rodiny tím, že se je snaží ochránit od zla v podobě tohoto muže.
Nemůže se rozhodnout, neví, co má dělat. Jonathanův hlas mu připadá jako hadí syčení. *Had z ráje, co mě přivede do pekla.* Pomyslí si. Zavře nakonec oči, aby zabránil temnému lovci zahlédnout, jak těžce tohle nese. *Potom tam stejně skončím...* Napadne jej.
Když pak oči otevře, zahlédne, jak se od něj Jonathan zvedá. Z jeho blízkosti byl ještě více nervózní. Vzhlédne k němu, poslouchá jej a stále svádí svůj vnitřní souboj. *Co kdybych ho poslal někam jinam?* Napadne jej. *Nemá teď jak zjistit, že nemluvím pravdu...* Přemítá.
Olízne si jazykem suché rty, než promluví.
"Já, ale netuším, kde je teď Valentnine." Odvětí, co nejupřímněji dovede. Pokud se soustředí na to, že v tuhle chvíli to opravdu netuší, působí to i věrohodně. "Slyšel jsem něco o tom, že ho chtějí vyslýchat v Gardu..." Pokračuje dále ve své malé lži a doufá, že mu Jonathan uvěří. Doufá, že ho tím třeba odradí od toho Valentina stíhat a nechá toho. "Nejspíše už ho tam přemístili..." Dodá, zmlkne a sleduje Jonathana, co tomu řekne.