Rezidence Mikaelson

Posts : 19 Join date : 14. 10. 18

Od posledného stretnutia s niečím, čo jej nedávalo zmysel ba naopak jej to spôsobilo zimomriavky na pokožke, mala mnoho otázok a málo odpovedí. Dokonca to bola jedna z tých mála vecí, ktoré ju prinútili pomalým krokom prejsť k rezidencii samotnej rodiny, ktorej by sa najradšej vyhla. No katherine vedela, že to je jediný spôsob ako zistiť to, čo ju trápilo. A veľa vecí to predsa len nebolo. No toto bolo iné a potrebovala sa pozhovárať s niekým, kto bol na tom mieste rovnako ako ona. Kto videl to čo ona, kto musel cítiť presne to, čo cítila v ten moment aj ona sama.
Katherine si veľmi dobre uvedomovala, že v momente ked prekročí čo i len jeden prach takmer okamžite sa pred ňou niekto objaví. A nebola daleko od pravdy, predsa len to bolo miesto, kde aj ona sama očakávala nejakého upíra, ktorý by mal dávať pozor.
,, no tak. Myslela som si, že to bude nejaký strážny pes, nie nejaký chudý upír ktorý vyzerá ako keby toto boli jeho prvé dni v živote.“ na jej tvári sa ako obvykle v tento moment nachádzal úsmev, ktorý by mohol hovoriť za všetko. Bolo tak mnoho muov, ktorí dokázali tomuto milému, no aspoň na prvý pohľad to tak mohlo vyzerať, že je milý, úsmevu splniť každé jedno prianie. ako inak, svoje vlasy mala rozpustené a padnúce na plecia a na chrbát pričom na sebe mala čierne obtiahnuté nohavice, červený top a opätky, ktoré vydávali svoj obvyklý zvuk. ,, nemusíš sa ničoho báť, nebude to dlhý proces.." povedala pričom mala pravdu. v tejto chvíli jej bolo jedno či to je starší upír alebo nie. bolo jej jedno či vyhrá alebo nie. strach v tejto chvíli nehral žiadnu rolu a ona vsadila na sakra dobrú kartu. stačil jeden nečakaný pohyb a muž alebo skôr chlapec takmer okamžite ležal na mieste mrtvy. neobťažovala sa ani len na neho pozrieť, na miesto toho urobila krok vpred a ruky si jemne preložila na prsiach. ,, klaus. viem, že si tu a viem, že ma veľmi dobre počuješ. potrebujem sa s tebou pozhovárať." povedala pokojným hlasom pričom neurobila ani len jeden krok vpred ani vzad. ostala na jednom mieste stáť.

Posts : 144 Join date : 14. 10. 18

Poté, co potkal ze všech lidí, které měl tu možnost potkat Luciena s Aurorou - mimochodem skvělou dvojici, tak se rozhodl, že bude lepší jít prostě domů, i když jeho plány, kam měl namířeno byli naprosto jiné. Vážně neví, že má tolik lidí ve zvyku mu tolik kazit plány, vždyť to snad berou i jako jejich koníček. Jistě, mohl jít kam měl namířeno původně, jenže věděl moc dobře, že ti dva jsou nebezpeční a prahnoucí po pomstě a nechtěl riskovat to, že by jednoho, druhého či v nejhorším případě oba dva zavedl ke Caroline. Už teď se ti dva na ní až moc vyptávali a vědí více, než je bezpečné a rovnou je k ní zavést? Byl by blázen a hlavně sám proti sobě, když by to udělal, proto si raději udělá návštěvu za ní někdy jindy. Celkově si teď bude muset dávat mnohem větší pozor na své kroky a taky na Hope. Neví, kam by ti dva byli schopni až zajít, ale něco mu říká, že by mohli ohrozit dokonce i jejich dceru a pravděpodobně by bylo úplně nejlepší a nejvhodnější řešení se těch dvou zbavit. Bude to muset nejspíše v co nejbližší době probrat s takovým Elijahem a obeznámit ho s tím, kdo je ve městě a hlavně, kdo ožil.
Do rezidence přišel chvíli po Katherine. Rovnou zamířil nahoru po schodech a dovnitř rezidence. Nebyl důvod se zastavovat na nádvoří. Vše tu bylo jako vždy, nic se nedělo. Naštěstí v rezidenci se zas tak moc často špatné věci nedějí, což bude dáno s největší pravděpodobností tím, že si to prostě hlídají jak nejvíce to je jen možné. Přeci jen v tomhle domě žije jeho patnáctiletá dcera, kterou by ochránil nejraději před celým světem, i když ví moc dobře, že to bohužel nejde a jsou věci, se kterými si bude muset poradit sama. Nemůže ovlivňovat její život a chránit jí naprosto přede vším.
Sotva se dostal k baru, ze kterého si vyndal láhev skotské a nalil si jí do křišťálově průzračné sklenky, když uslyšel známý hlas, který tu vážněě nečekal. No rozhodně za tou dvojnicí dolů nespěchal. Na ex vypije obsah sklenky. Pravděpodobně ten alkohol v krvi bude potřebovat, i když na něj jako na upíra nemá zrovna nijak slavně velký vliv. Poté sklenku odloží na onen bar, ze kterého vytáhl flašku a rozejde se tedy na nádvoří, kde již čeká s překříženými rukami na prsou. "Jak nemilé návštěva." Pronese ve chvíli, kdy se ocitne nahoře na balkoně u zábradlí. Následně se upíří rychlostí přesune až před ní dolů. "Co chceš Katherine? Pro tvé dobro bych ti doporučoval, aby mě to zaujalo." Pronese. Přeci jen byla ta poslední osoba, na kterou měl v tuhle chvíli zrovna náladu.

Posts : 19 Join date : 14. 10. 18

Katherine vedela veľmi dobre, prečo sa rozhodla vstúpiť do takzvanej jamy levovej. Predsa len mala možnosť všetko si v hlave premerať, všetko si v hlave usporiadať. To, čo sa stalo a rozhodne aj to, čo sa bude diať ďalej. Možno by mu mala poďakovať, no to sa určite nestane. Rovnako ako ani on jej nepoďakuje za to, že ho zaviedla na to miesto. Že mu konečne niekto ukázal na vlastnej pokožke, že možno nie je tak neporaziteľným ako si to možno mnoho ľudí myslelo. V momente, kedy mala možnosť počuť jeho hlas, na jej tvári sa objavil menší náznak úsmevu. Nebol to ten typ priateľského úsmevu, ktorý by mal na tvári takmer každý jeden normálny človek. No kedy bola ona normálnym človekom? Už od tých prvých čias, bola tým typom, ktorý dokázal mnoho ľudí zmanipulovať. To jej náramne išlo, nájsť tie klasické slabiny človeka a následne ich donútiť robiť presne to, čo ona má v pláne. A dokonca mnoho ľudí to robilo bez toho, aby o tom čo i len vedeli.

,, myslím si, že ťa to bude zaujímať. Hoci neprinášam žiadne novinky. Ba naopak, dúfam, že o nich budem vedieť práve z tvojej strany..“ Katherine prehovorila tichým hlasom a následne jednou rukou si zašla do svojich vlasov, ktoré boli ako obvykle kučeravými. Mnoho ľudí si možno myslelo, že ona a Elena majú toho mnoho spoločné. No ona to tak rozhodne nevidela. Nevidela v nej to, čo v nej videlo mnoho ľudí. Aj po tých rokoch, kedy ju nevidela mala chuť jej srdce držať pevne vo svojej ruke a sledovať ako jej telo padá pomaly k zemi. Katherine sa opäť so svojimi myšlienkami vrátila opäť ku Klausovi.
,, neprišla som tu ako priateľ a dokonca ani ako nepriateľ. Nezaujíma ma, čo si myslíš alebo to, čo povieš. Chcem vedieť to, či si prišiel na niečo ohľadom veci, ktorá sa stala naposledy. Alebo máš v pláne pred tým zatvárať oči?..“ jej pohľad smeroval priamo do jeho očí. Bolo to zvláštne, no ten strach, ktorý niekedy pociťovala, ktorý ju nútil schovávať sa sa v nej už dávno nenachádzal. A on by si to mal taktiež uvedomiť. ,, čo sa tam vlastne stalo..“

Posts : 144 Join date : 14. 10. 18

On sám nevěděl, s čím přišla Katherine tentokrát, ale vidí jí v tuhle chvíli asi tak stejně rád, jako kdykoliv jindy - takže vůbec. Mohl by jí prostě poslat pryč s tím, že ho nezajímá, co tu chce, pravdou ovšem je, že si uvědomuje fakt, že Katherine často přichází se zajímavými informacemi a on neměl za poslední dobou moc příležitost zjisti více o tom démonovi, nebo co to vlastně bylo. Přeci jen jak zjistil, ve městě se objevilo mnohem více problémů, než je pouze nějaký Abaddon, nebo jak se ta démonická potvora vůbec jmenuje. Mimo jiné bohužel do města zavítala i Aurora, nebo dokonce Lucien, který z nějakého neznámého důvodu byl oživen někým zpět mezi živé. Nelíbí se mu přítomnost ani jednoho z nich a možná by se i obával trochu toho, co plánují. Rozhodně totiž Lucien nenechá jen tak to, že jej on zabil a Aurora se nepřenese přes to, že její bratr je na dně oceánu. A to, že oba dva případy ho viděli na plese s Caroline, i když nemůže nikdo vědět, že mezi nimi něco je, mu taky celou situaci příliš neulehčuje a rozhodně tu blonďatou upírku bude muset co nejdříve před nimi varovat, ačkoliv před Aurorou jí varoval i na plese, kde mimo jeho rudovlasé ex přítelkyně si mohl všimnout i Katherine, která se tu objevila v celé své kráse. Možná by přeci jen její přítomnost mohla být k něčemu dobrá, mohl by se pokusit zjistit více. Protože ty dvě spolu nemůžou tvořit ani trochu bezpečnou dvojku pro své okolí. A kdyby se k nim přidal i Lucien? Doslova vražedné trio, kterého by se měl zbavit.
"Takže sis přišla pro informace?" Sjede jí pobaveným pohledem. "Kde bereš tu jistotu, že je v mém zájmu ti cokoliv sdělit?" Zeptá se jí. Jistě, možná ho dovedla na to místo, kde se objevil Abaddon, ale dluh byl prakticky splacen tím, že jí pomohl si uvědomit, že se jí do hlavy dostal Abaddon a nic z toho, co viděla není reálné. Takže nic jí dlužný není a už vůbec ne, co se týče informací.
"Jasněže mám v plánu zavřít oči před někým nebo něčím, co svými schopnostmi až nebezpečně připomíná Silase." Podotkne ironicky. Pokusí se o tom stvoření zjistit co nejvíce, co nejdříve. Jakmile mu to všechny ty události dovolí. Ví, že čím dříve se k tomu dostane, tím lépe, jen se to prostě zatím nedaří, což se snad brzy změní. "K tvojí smůle jsem měl poslední dny docela nabité a zatím jsem o tom démonovi nestihl zjistit víc, ale mohu tě ujisti, že jakmile něco zjistím, postarám se o jeho zničení." Konec konců čím méně nepříjemností v podobě různých nepřátel tu bude, tím jedině lépe.

Posts : 19 Join date : 14. 10. 18

Tak mnoho rokov sa pokúšali o svoje zničenie navzájom, že možno ani len jedného nenapadlo zakopať tú sekeru a možno utvoriť spojenectvo. No ako by dvaja ľudia, ktorí sú v určitých situáciách pomerne podobný, niečoho takého schopný? Predsa len pri pohľade na Klausa vedela Katherine, že v momente, kedy by mu to vyhovovalo tak by sa opäť pokúsil o to, sledovať ju na každom jednom kroku a nedať jej dýchať. No čo by urobila ona sama? Bola to predsa Katherine. Možno by to vyzeralo, ako keby utekala no v skutočnosti by jeden plán plnila za druhým. Ak by nevyšiel plán B, rozhodne by sa pustila do plánu A. ak by nevyšiel ani len ten, ktorý v skutočnosti bol v zálohe, rozhodne by sa nevzdávala. Katherine sa musela pozrieť na Klausa a na malý moment sa zasmiať. Bolo to tak pochabé, že to bolo už v ich krvi, jeden druhého presviedčali o tom, že by sa dokázali navzájom pozabíjať no v skutočnosti jeden druhému vedeli byť v podstate zaviazaný. Katherine sa na neho pozerala a následne prehovorila.
„ Myslela som si, že sa o to postaráš už v prvom okamihu Klaus. Myslela som si, že nebudeš tak oslabený ako my, obyčajný ľudia..“ Katherine mu obyčajnými slovami chcela naznačiť to, čo bolo skutočnosťou. Veď, aj on bol ten, kto bol rovnakým v ten moment ako oni dvaja ba dokonca aj ten neznámy lovec o ktorom doposiaľ nepočula.
„ nie je pomerne zvláštne, že ten chlapec bol jediným, na koho to v skutočnosti neúčinkovalo?“ povedala pričom mierne nadvihla ramenami a následne si dala ruky na prsia. Nedávala mu za vinu to, že sa objavil v jeho meste, nemalo by to v podstate žiaden zmysel. Nepotrebovala vedieť to, ako by ju zabil, ako by sa jej vyhrážal alebo to, že vraj ona ho potrebuje. Tak to rozhodne nebolo, Klaus si musel uvedomiť, že v tejto chvíli vedľa seba potreboval čo najviac ľudí, ktorí by mu mohli nejakým spôsobom pomôcť. A katherine predsa len vždy bola tou, ktorá to dokázala. Dokázala získať tak mnoho informácií takou rýchlosťou, obmotať si ľudí okolo seba svojim vlastným spôsobom. „ Budeš potrebovať pomoc Nik.“

Posts : 144 Join date : 14. 10. 18

Jejich nevraživost je zakořeněná mezi nimi již opravdu dlouhou dobu. Prakticky polovinu jeho života a téměř celý život Katherine. Je tam prakticky už opravdu zbytečně, ale zkrátka z vlastních zkušeností není jeden druhému schopen věřit natolik, aby se z nich stali spojenci a nevidí moc reálně to, že by se na tom mělo něco někdy vůbec změnit. Ve finále jeden pro druhého není důležitý a tím pádem by jim nedělalo sebemenší problém se zradit, když by jim to pomohlo dosáhnout něčeho, co by bylo v jejich vlastním zájmu, a proto i když by spojenci mohli být výbornými, protože každý má své kvality, který ten druhý ne, tak by to dlouho v reálném životě fungovat nemohlo. A byl o tom přesvědčen natolik, že nechtěl žádné spojenectví s ní ani zkoušet. Navíc, nemůže ani vědět, zda-li tohle všechno není součást jen nějakého jejího plánu na to, jak by mohla zničit jeho a jeho rodinu. Možná není ten paranoia na místě, no pravdou ovšem je, že paranoia ho jen občas opouští a při rozhovrech s osobami, jako je Katherine, byla téměř vždy na místě. Dnešek není výjimkou, alespoň podle něj ne.
Katherine při jejích slovech probodl pohledem. Tohle byl přesně ten moment, kdy ho štvala ještě více, než normálně. Možná to nemyslela tak, jak on to pobral no, on to bere ovšem prakticky jako zpochybňování jeho osoby. "Očividně jsem zas tak oslabený nebyl a vypořádal jsem se s tím dřív, než vy." Bůh ví, jak by tomu ovšem bylo, když by tohle už jednou nezažil. Na druhou stranu by mu to snad též došlo brzy, protože si je přeci vědom toho, že žádný bílý kůl neexistuje a upřímně doufá, že něco takového ho už nezastihne. Že tomu démonovi už příště dokáže vzdorovat, pokud nějaké příště bude.
Vyslechne si její další slova. "Ten chlapec s tím nemá nic společného. Zatímco ses hroutila nad tou vidinou, málem jsem toho chlapce zabil a jsem si jistý, že kdyby v tom měl prsty on, byl by se schopen bránit." Ten kluk nebyl nic víc, než jen obyčejný člověk. Bylo to zvláštní, že jeho nechal být, ale neměl v tom nějak prsty. "Pravděpodobně ho prostě jen nějaký pouhý člověk nezajímal." Pronese. Bylo by ovšem zvláštní, když by byl proti tomu nějaký pouhý člověk imunní, proto to rovnou i vylučuje a hledá za tím něco jiného. Další její slova se nemohlo obejít bez jeho ironického smíchu. Podívá se jí do očí. "Proč bych zrovna tebe potřeboval? Měla by sis uvědomit jednu věc. Mému bratrovi možná ještě zvládneš zamotat stále hlavu a nebo taky ne, ale co se mě týče, nemáš šanci s nějakými svými hrami uspět. Prostě to vzdej." Svá slova myslel zcela vážně. Na něco takového opravdu neměl náladu. No kdyby jen věděl, že možná přeci jen bude mít jednoho dne s tímhle pravdu.

Posts : 19 Join date : 14. 10. 18

KATHERINE A KLAUS - HRA UKONCENA

» Kol Mikaelson
» Elijah Mikaelson
» Klaus Mikaelson
» Rebekah Mikaelson
» Hope Mikaelson