...
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

Share | 
 

 Mystic Grill

Goto down 
AutorZpráva
Admin
Admin
avatar

Posts : 125
Join date : 01. 09. 18

PříspěvekPředmět: Mystic Grill   Sun Oct 14, 2018 7:13 pm

 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://underworld-rpg.forumotion.me
Elena Gilbert

avatar

Posts : 1
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Wed Oct 17, 2018 9:55 pm

Konečně se dostala ven. Poslední dobou se necítila ve své kůži. Jakoby ve vzduchu něco viselo, něco zlovolného z čeho měla strach. Raději se na to rozhodla nemyslet. Oblékla si černé rifle, bílé tričko a koženou bundu. Vlasy nechala rozpuštěné. Na nohy nazula botasky a vyrazila do města. Nakonec se ale rozhodla, že se někam schová. Ne před sluncem, ale před lidmi. Neměla nejlepší náladu. Proto pomalým krokem došla do mystic grill, posadila se k baru a objednala si drink. Potřebovala se napít, ne se opít, ale na chvilku spláchnout všechny ty její myšlenky.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Thu Oct 18, 2018 3:18 pm

Ležel bezhnutí na zádech. Cosi ho studilo do zad, bylo to vlhké a nepříjemné- poznal, že je to hlína. Co ale naopak bylo příjemné byl lehký vánek, který mu ošlehával tvář. Jak dlouhou necítil známý vánek a čerstvý vzduch. Prudce otevřel oči a zpříma se posadil. Chvíli trvalo než si oči zvykly na jasné světlo ale jakmile viděl vyplněné obrysy hrající všemi barvami, bylo jasné kde je. Nacházel se v lese a nebyl to jen tak nějaký les, tenhle les znal lépe než svoje boty jelikož to byl les v Mystic Falls. Ano byl opět v tom městě, kde to všechno začalo ale kde to také všechno skončilo. Ale skončilo to určitě? Mělo to skončit jenže teď to spíše vypadalo na nový začátek.
Nemohl si vzpomenou jak se sem dostal. Najednou byla prostě tma a když se vzbudil už ležel na téhle zemi. Způsob jakým se sem dostal ho ani tolik nezajímal jako spíše jak je to možné. Zemřel tak jak je možné, že se opět probudil v Mystic Falls? Mohl by to být jen sen? Nemohl na to cítí až moc velký hlad. Dobře, nebylo to poprvé co vstal z mrtvých, nebylo to ani podruhé ale přesto. Tenkrát tu smrt cítil úplně jinak. Věděl že je to jeho konec a nebál se ho, byl na něj připravený a naopak po tolika dlouhých letech svůj osud přivítal. Ale teď když seděl uprostřed lesa, kde kolem něj štěbetaly ptáci, opět v sobě cítil tu tíhu života.
Postavil se na nohy v čemž mu pomáhal strom vedle něho, o který se pak i následně na chvíli opřel. Rozhlédl se okolo. Někdo jiný by v tu chvíli viděl zbarvené listí, přírodu a zvířata jenže jeho jediný pocit byl hlad. Měl neskutečný hlad a nebyl to hlad jako mají normální lidé, kterým stačí sníst porci těstovin. Stefan toužil po krvi. V hlavě mu duněl tep zvířat, jak jim tepnami cyrkulovala ona červená tekutina. Snažil se zhluboka dýchat a přestat myslet na touhu po krvi. Dokázal se ovládat, měl v tom trénink a však bylo jasné, že to nemůže vydržet věčně. Proto když kolem proběhla veverka zabořil do ní své tesáky. Bylo to malé sousto ale lepší něco než nic. Pro zatím to muselo stačit než najde něco většího. Jenže hledání potravy pro něj teď nebyla prioritou. Důležité bylo zjistit co se za tu dobu změnilo protože nevěděl jak dlouho, že to byl pryč. Mohli to být týdny, měsíce ale i roky.
Vydal se tedy do města. Ačkoliv náměstí nebylo tak daleko pro něj to byla příšerná a zdlouhavá cesta. Nejen, že jak procházel kolem lidí doslova cítil krev v jejich žilách, do kterých by rád zabořil svoje tesáky, ale také oni si ho zhnuseně prohlíželi. Přestože mu to vadilo se vlastně nebylo čemu divit. Vypadal příšerně nezdravě, jako chodící mrtvola. Kůži měl až skoro průsvitně bílou, vlasy rozházené do stran a i jeho oblečení naznačovalo jakoby se právě porval s medvědem. Snažil se ale všechny pohledy ignorovat a pokračoval dál rovně. Po pravdě ani nevěděl kam jde protože ani nevěděl zda tu jeho přátelé ještě stále žijí. Jediné místo, které ho napadlo, že určitě stále ještě stojí byl slavný bar Mystic grill. Šel tedy tam.
V baru již nebyl nejhůře vypadajícím člověkem, někteří ti opilci tam vypadali hůře. Navíc v šeru, které tam vládlo se to skrylo. Rozhlédl se kolem sebe, no na první pohled nezaznamenal žádnou známou tvář ale na druhý už mu přišlo něco povědomého. Přestože ji viděl jen ze zezadu i tak mu něco říkalo, že právě ji měl najít. Přistoupil k ní a položil jí ruku na rameno. To zapříčinilo její otočení a on jí tak mohl pohlédnout do obličeje. „Eleno?“ Dokázal ze sebe vypravit jen její jméno. Navíc se nezmohl jelikož to překvapení ze známé tváře a zrovna její ho naprosto zaskočilo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Fri Oct 26, 2018 7:52 pm

Mohlo uběhnout několik desítek let od doby, co naposled navštívila Mystic Falls. O uplynulých několik let se o Mystic Falls ani v nejmenším nezajímala, jenže to se v průběhu změnilo. Změnilo se to v momentu, kdy se od známého dozvěděla o tom, co se v Mystic Falls událo. Na tom jí až tak moc zase nezáleželo, jenže se také doslechla o smrti Stefana, což její náladu a pohled na celou situaci změnilo. Zkoušela se ptát co přesně se stalo a jak umřel, jenže na takové otázky nemohla zjistit odpovědi a tak začala pátrat. Přeci jen Stefan byl její první láska a tak chtěla vědět co se přesně přihodilo. Nic nezjistila. Snažila se najít různá kouzla ohledně přivedení mrtvého zpátky k životu. Jenže jak to stále zkoušela, nic se nedělo. Aspoň si to ona myslela. Tohle hledání odpovědí a přesného určení co se stalo jí mohlo zabrat možná i měsíce, jenže marně. Bydlela kousek za městem, kde jí nikdo neznal a ona neznala nikoho a tak se to pro ni krásně doplňovalo a vyhovovalo jí to. Teď se to ale změnilo. Právě seděla v Grillu v Mystic Falls u jednoho ze stolů. K baru nechtěla, jelikož chtěla mít aspoň trochu soukromí. Před sebou na stole měla postavenou sklenku s bourbonem, která pomalu ubývala. Přeci jen už tady seděla dobrou hodinu a stále se neměla k odchodu. Dám si ještě jeden. Promluví na obsluhu, která prošla kolem a dala obsluze prázdnou skleničku. Mezi čekáním se porozhlédne kolem dokola. Lidí tady moc nebylo, což pro ní bylo dobře. Nezahlédla ani nikoho jako je Elena, Caroline nebo Damon, což jí mohlo přesvědčit pouze o tom, že jsou buď někde jinde nebo se už z Mystic Falls také odstěhovali. Přeci jen Mystic Falls už není to co bývalo. Jak si mohla všimnout tak mnohé se zde změnilo. Už chtěla opět sklopit svou hlavu, jenže v té chvíli zahlédla Stefana. Hned jí napadlo, jestli se jí to náhodou nezdá, což mohlo být velmi pravdivé. Aby se přesvědčila o pravdě tak se zvedla ze židle a pomalým krokem se za Stefan rozešla. Nemohl si jí všimnout, jelikož se k němu přiblížila docela potichu a nepozorovatelně. Stefane? Sáhne mu svou rukou na paži a podívá se mu do tváře. Byl trochu bledší ve tváři a o oblečení ani nemluvně. Stále nemohla uvěřit tomu, že je tady. V Mystic Falls. Naživu. Jak to, že jsi tady? Jak se cítíš? Zeptá se ho stále s rukou na jeho paži a sleduje ho. Sleduje jak jeho tvář tak i pohyby těla. Nemohla tomu uvěřit, zdálo se to až nemožné. Nebo, že by její zdroje lhaly o jeho smrti a ona tak promrhala pár měsíců svého života? I to mohla být pravda. I Valerie se za posledních několik let o něco málo změnila. Vlasy jí o něco málo ztmavly a jsou i delší, takže jí teď dosahují skoro do polovin prsou. Na sobě měla momentálně černé tílko s lehkou bundičkou a černými džínami. Nechceš si jít na chvíli sednout? Zeptala se ho a natočila se směrem ke stolu u kterého předtím seděla a na kterém už byla nově naplněná sklenka s pitím. Zeptala se ho už jen z důvodu, že nevypadal moc zdravě a tak by se možná i rád na chvíli posadil. Valerie samozřejmě čekala, co odpoví a jestli se tady vůbec bude chtít zdržet.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Sat Oct 27, 2018 3:41 pm

Jakmile se dívka otočila a on mohl své poněkud rozmazané vidění zaostřit poznal, že to Elena není. Možná to bylo tím hladem, možná že už měl halucinace a nebo jen chtěl vidět známou tvář. Chtěl potkat někoho, kdo mu řekne, že mu chyběl. Někoho ze svých přátel, který mu řekne jak je rád že ho opět vidí. Otázkou ale bylo zda by to skutečně řekli. Třeba už se dostali přes Stefanovu smrt a on se tak stal jen ztracenou vzpomínkou, pochyboval i o Damonovi, zda by ho rád viděl. Ačkoliv se bál jejich reakce chtěl je vědět. Chtěl zase vidět ty staré, známé tváře, které mu tolik chyběli.  Čeho se ale nejvíce bál bylo, že zjistí jak jeho přátelé tu už dávno nebydlí. Že hodili za hlavu celé Mystic Falls i s jeho minulostí a šli dál. Stefan jim přál šťastný život avšak bylo by pro něj obtížné je znovu najít.
Když neviděl žádnou známou tvář zeptal se tedy jedné z barmanek: „ Neznáte někoho jménem Damon nebo Elena? " Položil otázku se sevřeným hrdlem. Měl strach z její odpovědi pokud řekne ne jak má pak sám v tomhle změněném světě přežít. Přestože tohle město bývalo jeho domovem najedou si připadal jen jako cizinec, jakoby sem vůbec nepatřil a byl tu jen na návštěvě. Třebaže město vypadalo šťastněji Stefanovi připadlo smutnější než kdy jindy. Pamatoval si Mystic Grill plné lidí, teď tu mohl napočítat nejvíce osm z toho byl jedním on sám. Najednou jakoby i litoval, že se vrátil i když to nebylo jeho rozhodnutí. Stál tam a viděl jen to jak do tohoto světa už dávno nepatří. Dokonce i ta servírka mu to potvrdila jelikož na jeho otázku nakonec odpověděla, že nikoho takového nezná. Její odpověď mu zasadila další ránu. Začínal se cítit jakoby se pomalu potápěl se železnou koulí na noze jelikož pomalu ale jistě ztrácel všechno a to i naději.
Přestože nedostal odpověď takovou jako si přál nehodlal se ještě vzdát, Stefan se nikdy snadno nevzdával. Nenašel tu to co hledal. No, rozhodl se než půjde hledat dál, dá si alespoň skleničku. Objednal si tedy skleničku burbonu, kterou v tuhle chvíli skutečně potřeboval. I když se toho v Mystic Falls změnilo spoustu tak alespoň burbon se nezměnil, byl stále tak dobrý jak si pamatoval. První skleničku měl za sebou a když se pak chystal objednat si druhou někdo ho vyrušil. Čí-si ruka se objevila na té jeho. Hlas, který ho oslovil mu byl tolik povědomí, věděl že ho zná už opravdu dlouho. Otočil se a stanul tváří v tvář dívce, kterou kdysi tolik miloval. „ Valerie?" Překvapeně si ji prohlédl. Ačkoliv čekal na okamžik kdy potká někoho známého tak zrovna jí opravdu nečekal. Nebylo to ale nepříjemné překvapení, právě naopak.
Stefan měl pro Valerii vždycky slabost a nebylo se čemu divit vždyť to byla jeho první láska. Tenkráte ho ale zlomila když odjela bez jediného rozloučení, dlouho mu trvalo než se přes ní dostal a když se tak stalo po několika letech se mu v životě objevila znovu. Jenže právě díky tomu se dozvěděl, že ho neopustila dobrovolně. Nejvíce ho ale mrzelo, že tak přišel o jejich dítě, které už moct mít nikdy nebude. Tohle všechno ale byla minulost a přítomnost byla naprosto jiná. Teď tu předním ale opět stála, krásnější než kdy dříve. Ze všech lidí to byla právě ona kdo tu v tento okamžik pro Stefana byl.  
„Vlastně bych taky rád věděl jaktože jsem tady." Nedokázal vysvětlit jak je možné, že tu s ní stojí a mluví. Byl to snad zázrak nebo něčí vina? Valerie nebyla jediná koho tyto otázky zajímaly, on sám by na to rád znal odpovědi. „ Kromě toho, že mám příšerný hlad bych řekl, že je všechno v pořádku." Zatím na sobě nepozoroval žádné vedlejší účinky z mrtvých vstání. Ano, mohly se teprve objevit ale třeba ani žádné nejsou. Neměnilo to nic na tom jak zvláštní to je. Z čista jasna se opět objevit v tomto městě. Proč zrovna teď? A proč vůbec? To všechno byly otázky, na které bude muset teprve odpověď najít.
„Pokud dostanu sklenku dobrého burbonu, půjdu kamkoliv" Přijal její pozvání s trochou humoru aby lehce zmírnil napětí mezi nimi i přes to, že ono napětí tam bylo oprávněně. Bylo mezi nimi několik let odloučení, kdo ví jak moc se za tu dobu změnila. Zato Stefan se nezměnil prakticky vůbec. Sedl si tedy ke stolu, kde už měla skleničku. V umístění toho stolu byla velká výhoda jelikož byl v rohu a skoro vůbec tam nedosahovalo světlo což Stefanovi přišlo vhod. Poté co si naproti sedla i Valerie jako první položil otázku, která mu do hlavy vplula v prvním momentě co ji zahlédl. „Co tě po tak dlouhé době přivedlo do Mystic Falls?"
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Sat Oct 27, 2018 6:35 pm

Valerie se z Mystic Falls znenadání odstěhovala pryč. S nikým se nerozloučila, s nikým se o tom ani nebavila. Proč taky. Neměla tam nikoho kdo by se o ní zajímal a o koho by se zajímala ona. Kromě Stefana, samozřejmě. Jemu ale nic neřekla. Pouze mu poslala dopis ve kterém stálo, že odjela a omlouvá se, a nic víc v něm nebylo. V ten čas jí to přišlo rozumné, jenže postupem času se jí to tak rozumné nezdálo. Jenže to nešlo vzít zpátky a tak radši dále mlčela a držela se v ústraní. Proto si po odjezdu z Mystic Falls našla byt v nedalekém městě. Nebylo moc velké a to jí vyhovovalo. Moc ven nechodila, jen když nutně něco potřebovala nebo se chtěla jen tak někam projít, jako třeba do její oblíbené kavárny nebo do blízkého parku, který měla u bytu. Nechtěla si hledat přátelé ani nikoho bližšího a proto se také s nikým ani nebavila. Pro okolí se mohlo zdát, že Valerie působí odtažitě a radši je sama se sebou- což byla docela pravda. Když se na sebe podívala do zrcadla, nějakou tu změnu poznala. Její vlasy byly delší a tmavší, přičemž její světle modré oči skrývaly její každodenní bolest, kterou pociťovala. V jejím menším obývacím pokoji byste mohly najít položené různé knihy ohledně magie, které pokrývaly celý stolek a pár jich bylo dokonce i na křesle. Snažila se najít způsob jak přivést Stefana zpátky. Možná to zkoušel i někdo další, to jí ale ani tak nezastavilo a ona se každým dnem snažila. Bohužel, každý den kdy se jí to nepovedlo, si říkala, že ho přivést zpátky mezi živé nejde. A tak jeden slunečný den toho nechala a přestala se snažit. Nakonec se rozhodla vrátit se zpátky do Mystic Falls, jen na krátkou chvíli. Neměla v plánu tam zůstávat nijak déle než jeden-dva dny. Napila se ze skleničky s bourbonem a dala si nohu přes nohu. Seděla v naprostém klidu, jen se občas podívala kolem sebe, aby zjistila kdo tady s ní je. Objednala si další sklenku, přičemž netrvalo dlouho a ona už neseděla na svém místě, ale stála u Stefana. Sáhla mu na paži, aby ho na sebe upozornila a podívala se mu do tváře. Při jeho zmínění jejího jména se jen beze slova lehce usměje . Určitě nečekal, že potká zrovna jí a hlavně tady. No, ani ona nečekala, že ho ještě někdy uvidí. Hlavně když si myslela, že je mrtvý. Myslela jsem si, že si mrtvý. Prohlédne si ho. Ani Stefan nevěděl jak je možné, že je zpátky mezi živými a to hned vnutilo několik myšlenek Valerii do hlavy. Pomohl k tomu někdo nebo se to stalo jen tak? Tady by jí nepřekvapilo už skoro nic. Tak to by mělo být snad dobře, ne? S tím něco dokážeme udělat. S jeho hladem dokázali něco udělat, přeci jen to nebylo nic složitého. Věděla o tom, že Stefan si moc nelpí na lidské krvi, jako spíše na té zvířecí. *Dobře.* Kývne souhlasně hlavou s úsměvem na rtech. Napětí mezi nimi bylo docela dost velké, ale není se čemu divit. Několik let se neviděli a nikdo z nich nevěděl, jak se zrovna teď chovat. Ještě při takové situaci. Přisune svou plnou sklenku s bourbonem jeho směrem a sama si poté objedná ještě jednu. Přemýšlela jsem, jak se to tady asi tak změnilo, od posledně co jsem tady byla.A tak jsem tady.  Nemám, ale v plánu se zdržovat moc déle. Prohrábne si vlasy a podívá se na malý moment bokem, jakoby se chtěla vyhnout jeho očnímu kontaktu. Pak se ale zase obrátí jeho směrem a podívá se na něho. Netušila co dál říct a tak mlčela, čímž se u jejich stolu vytvořilo tíživé ticho, které prolomila až servírka, která donesla sklenku bourbonu. Jen na poděkování kývla hlavou a hned se trochu napila. Odložila sklenku na stůl a prstem jemně krouží po hraně sklenky. Zeptala bych se jak se ti dařilo, jenže dle toho co se ti stalo, to není zrovna nejvhodnější otázka. Řekne a hned zalituje svých slov. Nenapadalo jí nic o čem by se spolu mohli bavit. Na rtech se jí jen občas mihne malé pousmátí,není to ale moc časté.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Mon Oct 29, 2018 9:12 am

Odjezd Valerie z Mystic Falls Stefana zasáhl více než by se dalo očekávat. Přestože byla dávnou minulostí, kterou by si vlastně ani už nemusel pamatovat, měla v jeho srdci své místo. Nejspíše byla pravda co se říkalo, že na svou první lásku člověk nikdy nezapomene. Ani Stefan tedy nikdy skutečně nezapomněl ačkoliv se o to občas snažil. Jednoduše byla jeho součástí a jejich cesty se neustále křížily, i tento okamžik tomu odpovídal. Ze všech lidí co kdy potkal a znal to je právě ona kdo tu s ním stojí když někoho nejvíce potřebuje. Snad ještě nikdy se totiž necítil tak zranitelný jako právě teď. Byl to zvláštní pocit, vrátit se po několika letech opět k životu. Nevědět co se mezitím změnilo ani zda si ho ještě někdo pamatuje. A to ještě nevěděl o její snaze přivést ho k životu. Pravděpodobně nikdo se o to nesnažil až na Valerii. Stefana by nikdy ani nenapadlo, že právě Valerie stráví tak dlouhou dobu hledáním kouzel, které mohou člověka přivést zpátky k životu. Zvláštní, že někdo koho tak dlouhou dobu neviděl se tolik snažil mu pomoci. Kdyby tohle věděl určitě by Valerii byl neskutečně vděčný, jenže on o tom nevěděl.
,,Byl jsem mrtví ale teď..." Rozhlédl se kolem sebe jakoby snad hledal někoho kdo je viníkem jeho navrácení k životu. Samozřejmě nikoho takového nenašel, vždyť to byla hloupost, a tak se opět podíval na Valerii. Prohlédl si ji od hlavy až k patě. Díky tomu, že je upír tak viditelně nijak zvlášť nezestárla. Jediná větší změna, kterou viděl byla na jejích vlasech a to v tom, že je měla o něco delší a tmavší. Pak menší změna byla v tom, že od posledy jí zesílily kruhy pod očima avšak v tomhle Stefan neměl co kritizovat jelikož sám vypadal příšerně jenže on na to měl omluvu vždyť právě vstal z mrtvých.
S jeho hladem to bylo o něco složitější než u jiných upírů. Stefan totiž odmítal lidskou krev. Měl proto své důvody. Naposledy když se napil přímo z lidské tepny proměnil se v monstrum nebo jak ho nazývali jiní v rozparovače. Jakmile se napil z člověka jen těžko se dokázal ovládnout a zastavit se aby nevysál všechnu krev z těla. Byla to příšerná století když se za ním hromadily roztrhaná lidská těla. Proto se zapřísáhl, že už ono monstrum ven nikdy nepustí a také, že nebude pít lidskou krev.
Poté co si sednou ke stolu a Valerie k němu přisune sklenku burbonu, kývnutím jí poděkuje. Tuhle sklenku právě potřeboval více než onu krev. V tento den už toho na něj bylo tak příliš, že i jedna jediná sklenička naplněna burbonem mu přišla naprosto úžasná. ,,Nevím jestli je to jen můj pocit ale mně přijde, že se to tu změnilo až příliš.." Řekl kapku smutně jelikož město, které dříve nazýval domovem jím už nebylo. Vždyť vlastně ani nevěděl zda stojí jeho starý dům. Nejspíše by ho asi zničilo kdyby dům jenž po staletí patří rodině Salvatorů již nestál. No, radši to ani nechtěl vědět. Kroužil sklenkou po stole při čemž vytvářel jakési kruhy, nebylo to mířené ale nakonec z toho vznikl jakýsi obrazec. Přemýšlel zda by vůbec měl zůstat v Myctic Falls, zda by mu jinde nebylo lépe, někde kde na něj z každého rohu nekouká minulost. ,,Kvůli tomu, že jsem zemřel neznamená, že jsem se předtím neměl dobře." Od doby co zahlédl Valerii se na jeho tváři úsměv už neobjevil až do teď. Vzpomněl si totiž proč vlastně zemřel. Zemřel proto aby jeho bratr mohl být šťastný a ani po tolika letech si nemyslí, že to bylo špatné rozhodnutí. ,,Hádám, že vcelku víš co se stalo mě ale já nemám sebemenší tušení co jsi dělala celou dobu ty...po tom co jsi opustila Mystic Falls?" Pravda byla, že ho docela zajímal důvod jejího odchodu. Odešla bez jediného slova, jediné co dostal byl dopis avšak ten nevysvětloval co bylo důležitější než Mystic Falls.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Mon Oct 29, 2018 1:48 pm

Nevěděla jak Stefan reagoval na její odjezd a nejradši by to ani nevěděla. Nic by se tím asi stejně nezměnilo. A tak radši Valerie zůstává v tiché nevědomosti, přičemž nechce znát pravdu. Stefan pro ní vždy bude mít určité místo v srdci, snad už navždy dané. Byl její první láska v době kdy jim to ani nebylo přáno. Čekala s ním dítě o kterém neměl ani nejmenší tušení do doby, než se to dozvěděl. Valerie se na dítě těšila, bohužel jí to osud nepřál a dítě najednou neměla. Stefanovi to neřekla a kdyby se nedozvěděl pravdu, doteď by jí nevěděl, jelikož ona by mu to neřekla. Věděla o tom, že Stefan měl svůj nový život a nechtěla to s ním řešit ani ho tím obtěžovat. Valerie se snažila o jeho oživení možná i jako jediná. To Stefan, ale nevěděl a ona mu neměla ani v plánu říkat, že strávila několik měsíců jeho záchranou. Asi by to působilo docela zvláštně, jelikož oni dva se neviděli už dost dlouho a oba chtěli zapomenout. To bohužel nešlo. Snažila se zapomenout na všechno co se mezi ní a Stefanem stalo, jenže to nešlo tak jednoduše jak si myslela. Teď jsi ale zpátky. Naživu. Všimla si, že se Stefan rozhlíží kolem sebe, jakoby snad někoho hledal. Nedivila se mu. Nejspíše by dělala to samé. Valerie si jen teď nebyla jistá, jestli v Mystic Falls zůstal někdo koho znal, jako třeba jeho bratr Damon. Kromě vzhledu by si někdo mohl všimnout i kruhů pod očima, které měla větší než by měla vůbec mít. Stefan si toho pravděpodobně všiml a byla ráda za to, že se na nic neptal. Přeci jen o tomhle by se zrovna bavit nechtěla. Stefan to měl s jeho hladem jinak než ostatní upíři. Tohle ho dělalo jiným. Lidské krev mu dělala problém a chápala to. Valerie s tím žádný problém neměla, už jen díky tomu, že je v podstatě i napůl čarodějkou. Vždy v tom hledala jakousi výhodu. Přeci jen ne každý mohl být čarodějka a upír dohromady. Přisunula jeho směrem plnou sklenku s bourbonem a sama si počkala na novou sklenku. Nedělalo jí problém počkat si na další, jelikož si na alkoholu nikdy moc nelpěla a napila se tak jen jednou za čas. Není to jen pocit. Co jsem slyšela, docela hodně věcí se tady změnilo. Nebyl to jen jeho pocit, ale pravda. O Mystic Falls slyšela docela hodně věcí a hlavní věc byla ta, že se zde otevřela škola pro nadpřirozené mladistvé. Možná se toho tady událo ještě více, jenže o tom už neměla Valerie ani tušení. Zase tak moc se nevyptávala. Snažila se na sebe neupoutávat moc pozornosti. Zaslechla jsem, že místo vašeho domu se postavila škola, pomáhající nadpřirozeným dětem. Napije se ze sklenky a podívá se na něho. S touhle školou to nebyl zase tak špatný nápad. No, také je to docela nebezpečné mít tolik nadpřirozených v jednom domě a pomáhat jim. Samozřejmě. Kývne na jeho slova o tom, že se měl před smrtí dobře a radši se ještě jednou napije. Sklenku položí zpátky na stůl a podívá se na Stefana. Nezměnil se. Alespoň ne vzhledově. Víš, jednu věc stále nevím. Jak jsi umřel? Valerie se ptala vždy na rovinu. S nikým se moc nepárala. Ani když je to Stefan, její první láska. Někdo to shledával jako otravnou, ne moc dobrou vlastnost. Valerie se s touhle vlastností už ztotožnila a považovala jí jako svou přednost, v určitých situacích. Byla to prostě její součást. Navštívila jsem jednu známou v New Orleans. No, už delší chvíli bydlím kousek odsud. Můj důvod odjezdu z Mystic Falls bych nerada říkala. Aspoň ne teď. Podívá se mu do očí a jen doufá, že se jí na to ptát nebude. Nechtěla mu to teď říkat, ještě když se v podstatě teprve teď dostal zpátky mezi živé. Jednou mu to určitě řekne, teď ale nebyla ta chvíle.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Sun Nov 04, 2018 3:04 pm

Třebaže měli mezi sebou rozdíly a možná občas i rozbroje také měli nejméně jednu společnou věc- oba dva si prošli těžkými věcmi a oba dva to vždy nějak přežili. Stefan i Valerie byli silnějšími než se mohlo na první pohled zdát. Kdyby se na něj někdo podíval v tuhle chvíli nejspíš by si řekl, že je to jen nějaký chudák, který to už má spočítané. Avšak Stefan si prošel smrtí a následným znovuzrozením a to vícekrát, kdo by mohl říci to samé? Nejspíš nikdo. Ačkoliv se sám nikdy nepovažoval za hrdinu svým způsobem jím byl. Alespoň pro svého bratra s Elenou jelikož obětoval svůj život za jejich štěstí. Stefan se sice nikdy nepovažoval za hrdinu či zachránce dne ale i tak o sobě věděl, že není sobeckým člověkem. Vždyť kdyby sobecký byl nikdy by nepřekousl ten fakt, že si Elena vybrala místo něj Damona. Vždycky se snažil pro svou rodinu a přátele udělat cokoliv a proto i v tomto případě byl Stefan rád za Damona s Elenou.
Bylo tomu tak i s Valerií. Přestože nevěděl důvod jejího odchodu nijak jí ho v duchu nevyčítal. Ne, že by nebyl smutný, to byl ale nezazlíval jí to. Fakt, že on žádný důvod neznal neznamenalo, že sama skutečně žádný neměla. Sám dobře chápal, že někde se prostě člověk necítí doma ať se snaží sebevíc. Dříve když se ještě z bratrem nebavil, také cestoval po celém světě a hledal místo, které by mu připomínalo domov. Až později si uvědomil, že nikde nový domov nenajde protože jeho domov nebylo místo ale jeho bratr. Možná, že ani Valerie nehledá místo ale člověka.
Jeho dosavadní hlad se mu zatím dařilo potlačit, zvláště teď když se mu do úst dostala alespoň nějaká tekutina, bez ohledu ta že to byl alkohol. Stefan od nepaměti miloval hořkosladkou chuť zlatavé tekutiny. Navíc jako upír se nemohl opít a tak si vlastně mohl dát takových sklenek s burbonem kolik chtěl. Proto když vypil svou první sklenku, která vlastně prvně patřila Valerii, mávl rukou k baru aby mu přinesli ještě jednu. Jindy by se takhle rychle nenapájel avšak v této situaci si to snad mohl dovolit. Druhou sklenku, kterou mu barmanka přinesla už však tak rychle nevypil ale pomalu a krátkými doušky z ní odpíjel.
„Vážně se toho změnilo tolik?“ Její věta ohledně změny v Mytic Falls ho mírně vyvedla z míry. Novinek Mystic Falls se bál od začátku a tak její ujištění v tom, mu zrovna moc nepomohlo. Svým způsobem se stále chtěl držet naděje, že všechno co tu za sebou nechal zůstalo při starém. Jednoduše chtěl věřit, že bude moci navázat na svůj starý život a žít stejným způsobem dál. „Škola?“ Zeptal se znovu i když určitě slyšel slovo škola. To nebylo tak zlé. Třebaže nejspíš nebude mít dům kam se vrátit tak ale dům Salvatorů konečně slouží k dobrým účelům. Prvně byl trochu smutný a naštvaný, že nebude žít v domě, ve kterém vyrůstal ale jakmile se mu ona informace v hlavě kapku rozležela viděl, že škola pro děti se schopnostmi je mnohem lepší. On si třeba může najít jen malý byt. „Škola pro nadpřirozené? To zní jako nápad Caroline.“ Tato věta ze Stefanových úst jaksi vyklouzla aniž by nad ní nějak zvláště přemýšlel. Škola pro takové děti prostě přesně seděla k nápadům Caroline, nepochyboval o tom.
„Jako obvykle jsme se snažili zbavit Katherine a to není zrovna jednoduchý úkol… Jediná možnost jak se jí zbavit navždy byla udržet jí pod věží.“ Začal odpovídat na její otázku ohledně smrti a před koncem se na chvíli odmlčel. „No a tak jsem jí tam udržel.“ Dokončil svůj monolog. Překvapivě vypovědět příběh o své smrti nebylo tak těžké, právě naopak jakoby z něj spadl jeden z kamenný, které ho tížily. Ale ten největší, který mu tlačil na hruď tu stále byl.
Vrtalo mu v hlavě proč Valerie najednou odjela jenže jak to tak vypadalo důvod onoho odjezdu v nejbližší době vědět nebude. „Řekneš mi to až budeš sama chtít." Nedalo se říci, že by nebyl zvědavý a nechtěl vědět co jí táhlo pryč z Mystic Falls avšak nutit jí k odpovědi nehodlal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Mon Nov 05, 2018 6:59 pm

O Valerii si spousta lidí myslela, že toho moc nedokáže a skoro nic nezvládne. Jenže to není taková pravda. Určitě je v ní mnohem více než dává najevo a když udělá něco nepředvídatelného a neočekávaného tak se všichni diví, kde se to v ní vzalo. Je to v ní stál, jen to nejde tak vidět jako u ostatních. V tom byli se Stefanem podobní. Jak Stefan tak i sama Valerie toho prožila tolik za svůj život, že by mohla vyprávět a určitě by to nebylo nic moc pěkného na poslouchání. Mystic Falls pro ní nebylo domovem. Už dlouhou dobu ne. Když se sem vracela společně s Lily, Julianem a dalšími hereticky tak jí to přišlo jako docela dobrý nápad, jenže postupem času se to nezdálo jako správné rozhodnutí. Ještě když se zapletli mezi bratry Salvatorovi a další zdejší upíry. Když si to takhle přemítala v hlavě tak se musela pozastavovat nad tím, jak mohla tak dlouho vydržet ve společnosti Juliana a pořád být svá a nic si z něho nedělat. Přeci jen to on byl ten kdo jí připravil o její dítě. Lhala by, kdyby neřekla, že se jí neulevilo když zemřel. Dokonce se Valerie pokusila po tom všem kdy přišla o dítě spáchat sebevraždu, no nepovedla se, jelikož díky ní se stala napůl upírem a napůl čarodějkou. Sama nevěděla na jaké místo by šla, aby se tam cítila jako doma. Bohužel za celá ty léta nenašla místo, kde by se vážně cítila jako doma a kde by byla víceméně spokojená. Vyčítala si to, že je moc vybíravá a prostě to takhle má asi být, jenže co když vážně nehledala místo, ale pouze člověka? A nemohl ten člověk, sedět přímo před ní? Stiskla sklenku v dlani a sledovala beze slova Stefana, který si objednával další sklenku s bourbonem. Nic mu nevyčítala, přeci si to vlastně zaslouží. Sama toho moc nevím. Jen nějaké věci jsou jinak. Ona sama toho moc nevěděla, měla pouze jen pár informací. Možná Stefan čekal, že se z baru vrátí k sobě domů a tam bude znovu bydlet. Bohužel to ale nešlo, jelikož místo domu na bydlení se z toho stala škola pro nadpřirozené děti, které tam objevovali a zdokonalovali své schopnosti. Při zopakování slova škola jen kývne souhlasně hlavou a napije se. Sklenka zanedlouho byla prázdná a ona tak odložila prázdnou sklenku bokem. Při zmínění Caroline mu věnuje pohled a nepatrně pokrčí rameny. Ano. Caroline a Alaric tuhle školu vedou. Dá mu za pravdu a podívá se na něho. S tímhle nápadem souhlasila. Byl to vskutku dobrý nápad a to Valerie neříká a nemyslí si jen tak. Takže si zase riskoval svůj život pro blaho ostatních. Vidím, že se nic nezměnilo. Takovou odpověď od něho mohla čekat. Stefan se vždy obětoval pro blaho ostatních jako byl například jeho bratr. Tohle na něm obdivovala. Ne každý, by to dokázal. Doufám, že si byl alespoň šťastný. Než začala žít život mimo Mystic Falls na vlastní pěst tak řekla jednu větu Stefanovi ,,Zasloužíš si být šťastný. Prosím buď šťastný.'' Vždy pro něho chtěla jen pouze to nejlepší a to aby byl šťastný. Na ničem jiném nezáleželo. A proto doufala, že v tomhle jí nezklamal a věnoval se svému životu naplno. Dobře. Děkuju. Nadzvedne koutek úst jemně nahoru. Byla ráda, že na ní nijak netlačil a nechtěl hned teď znát její důvod odjezdu z Mystic Falls. Jednou mu to řekne, až bude vhodnější chvíle a až si všechno promyslí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Tue Nov 06, 2018 7:40 pm

Čím více se dozvídal o novinkách ohledně jeho rodného města, tím více mu doházelo, že do něj už nepatří. Město, přátelé i celý svět si zvykl žít bez něj. Co si ale myslel? Že když nebude ve městě rozpadne se v prach. To byla přece hloupost. Svět se nezastaví jen protože nějaký Stefan Salvatore zemřel. Byl to nepříjemný pocit, vědět, že všichni které znal žijí své šťastné životy dál. Přestože cítil kapku závisti neznamenalo to, že jim to nepřál. Představoval si Caroline jak vede školu dětí společně s těmi svými a v duši věděl, že musí být šťastná. Vždycky vymýšlela projekty jenž měli pomáhat lidem. Caroline si zasloužila žít šťastný život nehledě na to, že do něj sám již nepatřil. Třebaže měl nutkání ukázat se ve svém bývalém domě a opět žít s Caroline, nebyl najisto přesvědčen že by měl. Žila si teď dokonalý život, s Alarikem a dvojčaty a na Stefana třeba ani nemyslela. Nejspíš jí nechtěl kazit její nový život. Kdyby se teď objevil ve dveřích školy kdo ví co všechno by se pokazilo. Stefan byl přesvědčen, že za každým jeho krokem se táhle i neštěstí a tak by od něj bylo velice sobecké kdyby onu smůlu přitáhl zpátky do života i Caroline. Proto ani nehodlal hledat svého bratra.
Naopak jeho nynější myšlenky se motají ohledně úplného zmizení z Mystic Falls. Jelikož více necítil lásku ke svému rodnému městu přemýšlel o najití si úplně nového města k bydlení. Osud mu teď dával jakousi příležitost na nový život. Možná by měl celé Mystic Falls hodit za hlavu i s jeho problémy a vytvořit si nový život a najít si nové město jak to kdysi dělával. Dříve by nad tím nijak zvlášť neváhal, prostě by si zabalil kufry a zmizel avšak toto město pro něj stále něco znamenalo. Zažil tu sice špatné chvíle ale nepřevažovaly nad ty dobré. Vždyť se tady narodil, tady potkal nejdůležitější lidi ve svém životě, tady se sice pohádal ale zase se usmířil s bratrem. Ať se podíval jakýmkoliv směrem nenašel by místo, které by nevyvolávalo nějakou vzpomínku. Bylo to smutné ale měl by se posunout dál. Už záleželo jenom na tom zda chce jít dál sám anebo s někým.
„Co na to říci, nemohu si pomoci.“ Krátce se zasmál nad tím jakou pravdu měla. Nebylo to poprvé co Stefan riskoval život aby pomohl druhým. Ale pravda byla i v tom, že si skutečně pomoci nemohl. Nemohl jen tak přihlížet když se mohlo stát něco jeho blízkým. Svým způsobem to byla dobrá i špatná vlastnost. „Byl jsem“ Odpověděl. I v tomto si byli s Valerií podobní- oba mysleli více na blaho ostatních než na svoje, zvláště pokud šlo o lidi co milují.
Zatímco mluvili Stefan měl čas si rozmyslet co bude dál. Jeho rozhodnutí nakonec zahrnovalo zmizení z města. Přestěhování se lehce řeklo avšak hůře provedlo. Vzhledem k tomu, že právě vstal z mrtvých neměl ani dolar, vlastně neměl vůbec nic a to mu plány celkem kazilo.
„Myslím, že bych měl taky opustit Mystic Falls…“ Nevěděl proč ale měl pocit jakoby to Valerii měl říct. Možná protože by jeho pocity mohla chápat když i ona odjela. „Teď už mě tu stejně nic nedrží.“ Třebaže smutná, byla to pravda. Neměl tu dům, bratra a už ani život co žít. Proto věděl, že bude lepší když se přidá k běžným lidem, najde si práci, koupí byt a bude opět žít normální život. Ale než to mohl udělat potřeboval menší laskavost jelikož neměl kam jinam jít. „Asi to zní divně ale nehodil by se ti spolubydlící?"
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Thu Nov 08, 2018 4:43 pm

Jestli si Stefan myslel, že se nic nezměnilo mezitím co on byl mrtvý, tak to se docela pletl a čekala ho realita, která se mu nemusela líbit. Jistě, moc se toho celkově nezměnilo, ale pár detailů změněných bylo. Nikdo z jeho přátel, ani jeho bratr tady nebyl- alespoň si to myslela. Nejspíše se odstěhovali pryč z města a na Mystic Falls a události v něm celkově zapomněli. Jeho dům už nebyl dům nýbrž škola pro nadpřirozené děti a tak v něm už nadále nemohl bydlet a vrátit se tam. Valerie nemohla tušit jak se zrovna teď cítil, přeci jen přišel dá se říct o všechno a kolem sebe neměl ani svého bratra o kterém ani nevěděl kde teď zrovna je, aby ho mohl najít. Při zmínění Caroline se napila ze sklenky. V hloubi duše záviděla Caroline děti, které sice nebyli její, ale považovala je za své. Přeci jen Valerie mohla mít taky své dítě na které se těšila a moc se jí nelíbilo, že je Caroline dostala z čista jasna. Dopije všechnu tekutinu co byla ve sklenici a prohrábla si vlasy, přičemž si je dala hned za ucho aby jí nepadaly od očí. Netušila jestli chce Stefan zůstat v Mystic Falls a najít si nějaký jiný byt nebo se úplně odstěhovat do jiného města a tam si najít něco na bydlení. To už jsem stihla zjistit. Kývne hlavou a pousměje se. Jakoby si Stefan nedokázal pomoc a musel stále někoho zachraňovat a sám se přitom obětovat. Valerie je v tomhle podobná, jenže se do toho tak moc nehrnula. Byla by schopna obětovat svůj život pro ty co miluje a jsou jejími nejbližšími. Bohužel nikoho takového ve svém životě už neměla- kromě Stefana. Žádní příbuzní, žádní přátelé, prostě nikdo v jejím okruhu nebyl. Je to až vcelku smutné. To jsem ráda. Vážně byla. Byla za jeho štěstí ráda, přeci je to bylo to hlavní. Takže se chceš odstěhovat? Kam pojedeš, máš nějaký nápad? Zeptá se ho o něco málo se zájmem v hlase a podívá se na něho. Mohla čekat, že se bude chtít odstěhovat z Mystic Falls, jen to byl rozdíl když to řekl nahlas. Zajímalo jí kam by chtěl jet, do jakého města by se přestěhoval. No, Stefan hned pokračoval a docela Valerii zaskočil s jeho dalšími slovy. Spolubydlící? Zopakovala po něm a začala nad tím přemýšlet. Byl to dobrý nápad? Tím si nebyla zrovna dvakrát jistá. Ale jelikož Stefan neměl kam jinam jít tak zakývala souhlasně hlavou a pousmála se. Nemusel to být zrovna dvakrát špatný nápad a tak tedy proč ne. Lhala by, kdyby jí touhle otázkou nezaskočil. Ani v nejmenším netušila, že by se jí na to mohl zeptat, no stalo se tak. A Valerie souhlasila. Docela by se mi hodil. Ale budeš si muset zvyknout, že to není tak velké jako byl tvůj dům. Podívá se na něho a usměje se. Nemuselo by to být tak zlé. Přeci jen mezi sebou už mají nějakou tu minulost a tak by se nemusela bát, že tam bude s naprostým cizincem. Byt nebyl sice moc velký, za to ale byl útulný a pro ni úplně vyhovující. Kuchyň byla propojená s menším obývacím pokojem, ve druhé místnosti byla koupelna s vanou a samozřejmě nemusel chybět ani pokoj, kde přes noc spala a měla tam snad všechny svoje věci. Až se tam budeš chtít jet podívat, tak mi řekni. Nabídne mu přičemž se na něho podívá. Až bude Stefan chtít tak tam spolu můžou zajet a může mu ukázat její byt, nebo teď už je to jejich? Už teď přemýšlela nad tím jak to tam mezi nimi bude probíhat. Není to daleko od Mystic Falls, takže pokud se budeš chtít vrátit tak to není problém. Pokud se tam Stefanovi nebude líbit nebo se stane něco jiného, tak neměl Mystic Falls moc daleko a tak se kdykoliv mohl vrátit. Samozřejmě ho nevyháněla, to vůbec ne.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 7
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Sat Nov 10, 2018 7:03 pm

Dříve by ho tyto nové informace, jakože nemá kam ani za kým jít, dostal na kolena. Jenže díky tomu, že právě neseděl v baru sám si nepřipadal tak osaměle jakoby ho všechno pomalu opouštělo. V tuhle chvíli byla Valerie to jediné co ho drželo nad vodou. Ona byla ta co mu připomínala, že stále je tu někdo kdo mu rád pomůže přes tu dlouhou dobu co od sebe byli odloučeni. Těžko říci jak by se věci odvíjely kdyby v baru u sklenky burbonu seděl sám. Nejspíše by vůbec neměl chuť na druhou šanci k životu anebo by si rovnou vypnul emoce. Vypnutí emocí bylo na jedno stranu dobrý nápad vzhledem k tomu, že by se nemusel vypořádávat se všemi těmi změnami. Na druhou stranu to byl ale přímo příšerný nápad. Vždycky když si vypnul emoce stala se z něj krvelačná bestie, která si libovala v zabíjení a mučení. Emoce si tedy vypnout nemohl přestože mu tento nápad prolétl hlavou, musel jej opět rychle pohřbít. Nechtěl nikomu ublížit, no tímto ubližoval jen sobě.
Protože se již nemohl procházet ulicemi Mytic Falls bez toho aby si nepřipomínal vše co ztratil našel jednoduché řešení. Zmizí z města a tentokrát nejspíš už nadobro. Přiznával si, že mu město bude chybět. Bude mu chybět Caroline s dvojčaty i dům a bratr, může si sám sobě namlouvat co chce ale stýskat se mu bude. Nic to ale neměnilo na tom, že onen krok kupředu udělat musí. Stefan se musí aspoň z části osvobodit od své minulosti a posunout se dál. Najít si nový život, ve kterém bude šťastný, vždyť i on si zaslouží trochu štěstí, ne? Rozhodl se. Odstěhuje se z Mystic Falls. A když se Stefan pro něco rozhodne málokdy svůj názor změní.
Jedna věc byla si to všechno naplánovat a druhá provést. Dříve než si mohl pronajmout jakýkoliv byt si musel najít práci aby měl vůbec peníze na pronajmutí nějakého bytu. Najít si práci by nemělo být nijak zvlášť těžké, v nejhorším případě může někoho ovlivnit aby jej přijal ale to měl v plánu až v krajní mezi. Raději by začal svůj nový život správnou cestou.
„Ano, chci. Právě to je to co nevím.“  Povzdechl si nad tím. V okolí bylo pár menších měst avšak které bylo to správné? Jaké město se mělo stát jeho novým domovem. „Myslel jsem na nějaké město co je blízko. Navíc aby bylo alespoň trochu klidné, víš, ne jako Mystic Falls.“ Za svých nejlepších let bylo toto město plné nadpřirozených bytostí, které tu dělaly problémy I když v posledních letech se většina záhad nepřipisovala nadpřirozenu, stejně už se ona pověst nesmazala.
Jakmile se zeptal na otázku ohledně spolubydlení okamžitě se podíval na skleničku položenou na stole jen aby se tak vyhnul pohledu Valerie. Bál se totiž její reakce jelikož si byl vědom jak zvláštní a nepříjemná otázka to byla. Sám by ji nepoložil kdyby měl na výběr, totiž spát v parku na lavičce se mu dvakrát nechtělo. Chápal by odmítnutí, samozřejmě jí k ničemu nenutil a tak nervózně čekal na její odpověď. Proto když z jejích úst uslyšel souhlas zvedl hlavu a obdařil jí širokým úsměvem. „Děkuju.“ Stefan jí byl upřímně vděčný za pomoc. Třebaže teď toho tolik neměl byl si jist, že jednou jí všechno oplatí. Až někdy bude potřebovat pomoci ona naopak tu bude on pro ni. „Stačí mi i komora jen když na mě nebude pršet.“ Opět se pokusil odlehčit situaci. Nakonec z toho ale vzešla pravda. Vyspal by se doopravdy asi kdekoliv, složil by se i do vany.
„Dal bych si ještě jednu skleničku a pak bychom mohli jet.“ Stefan začínal být unavený. Celý den byl pro něj náročný a alkohol tomu moc nepomáhal. Zatím dopředu moc nepřemýšlel- jak spolu vyjdou. Jediné co věděl, že nehodlá otravovat Valerii příliš dlouho.
„Ještě jednou děkuju…za všechno. Slibuj, že nebudu dlouho otravovat.“ Na světě nebylo tolik slov aby dokázaly popsat jak moc by Stefan Valerii vděčný. Ale přeci jen tu bylo pořekadlo jenž to vcelku vystihovalo. Říká se, že v nouzi poznáš přítele, pak jím musela být právě Valerie.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Valerie Tulle

avatar

Posts : 6
Join date : 20. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   Mon Nov 12, 2018 8:13 pm

Neměla ani tušení jak se Stefan musel cítit po tom všem. Ještě když se dozvěděl, že tady v Mystic Falls nikdo nezůstal a byl na všechno v podstatě sám. Samozřejmě nebyl úplně na všechno sám. Byla tady Valerie, která měla v plánu mu pomoct za jakékoli situace. Mohla by i na jistotu říct, že teď byla ten nejbližší člověk, kterého mohl mít u sebe. Proto mu hodlala pomoct i klidně s jeho stěhováním a se souhlasem ať bydlí s ní do doby, než si najde nějaké pořádné bydlení. Přeci nebude spát někde na ulici, že ne? Byla ráda, že se rozhodla jít navštívit Mystic Falls a rovnou zde do baru, jelikož jinak by Stefana neměla šanci potkat a tak by zde zůstal úplně sám a bůhví co by si zrovna myslel až by našel místo svého domova, školu pro nadpřirozené děti. Porozhlédla se po Grillu a poté svůj pohled přesměrovala opět ke Stefanovi. Položí si lokty na stolek a podepře si dlaní hlavu, takže jí má jemně nakloněnou. Jak tak Stefana pozorovala tak se za ten čas vůbec nezměnil a tak to byl vzhledově úplně stejný člověk se kterým kdysi mluvila. Vypila poslední kapky ze skleničky s bourbonem a prázdnou skleničku odložila bokem, čímž dávala jasně najevo, že už dopila. Čekala na jeho odpovědi ohledně jeho stěhování, jelikož to bylo téma které jí docela dost zajímalo. Kam má v plánu odejít? Odjet do nějakého města, no jenže kam? Tolik otázek, ale tak málo odpovědí. Samozřejmě na něho Valerie nespěchala a nechala mu možnost nad tím popřemýšlet. Při jeho slovech o blízkém městě jí hned napadlo město, ve kterém ona momentálně bydlí. A když uslyšela i otázku, jestli může zůstat na chvíli u ní jako její spolubydlící tak s ním souhlasí. Proč by ho odmítala. To by snad ani nedovolila. Nenechala by ho jen tak bez ničeho. Takže se ze Stefana stal její nový spolubydlící. Nemohla si nevšimnout jak při téhle otázce sklopil svůj pohled radši ke skleničce než aby se na ni podíval. A ona to chápala. Byla to celkem zvláštní otázka a při jejich minulosti to možná mohla být i nepříjemná. Jenže by ho nenechala někde samotného. Proto souhlasila. Nemáš za co. To je teď to nejmenší. Věnuje mu menší úsměv a narovná se, přičemž si opře záda pohodlněji o židli. V žádné komoře určitě spát nebudeš. Můžu ti nabídnout postel a já si lehnu na gauč nebo si na gauč můžeš lehnout ty. To bylo to jediné co mu mohla nabídnout. Do žádné komory ho neměla v plánu ubytovávat, jelikož za prvé žádnou ani neměla a za druhé by jí to bylo docela blbé a tak nad tím dále ani neuvažovala. Byla ochotna ho klidně i nechat spát v její posteli, nedělalo jí to žádný velký problém. Sama by se spokojila i s gaučem. Dobře. Kývne k jeho dalším slovům a mávne na barmanku, aby jim nalila ještě dvě skleničky a poté se vydají na cestu do vedlejšího města. Po chvíli si vezme skleničku do rukou a hned se napije. Sice nebyla tak moc unavená, jako mohl být Stefan, ale ráda už by byla zpátky v bytě. Nemusíš mi stále děkovat, Stefane. Vážně mi to nedělá problém. Můžeš tam zůstat jak dlouho chceš. Nemusel jí stále děkovat, jelikož to byla samozřejmost. Nedělalo jí to žádný problém ho k sobě do bytu přibrat jako spolubydlícího. Přátelé by si přeci měli v takových situacích pomáhat, není to tak? Za pár dalších minut oba dva dopili a Valerie zaplatila, přičemž vstala a v doprovodu Stefana opustila Mystic Grill. Netrvalo to dlouho a už seděli v autě, přičemž Valerie nastartovala a rozjela se směrem do města kousek od Mystic Falls, takže by cesta neměla trvat nijak dlouho.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Mystic Grill   

Návrat nahoru Goto down
 
Mystic Grill
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Underworld :: Mystic Falls-
Přejdi na: