...
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  

Share | 
 

 Karneval - New Orleans

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
Admin
Admin
avatar

Posts : 151
Join date : 01. 09. 18

PříspěvekPředmět: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 7:17 pm

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://underworld-rpg.forumotion.me
Admin
Admin
avatar

Posts : 151
Join date : 01. 09. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 7:34 pm

ZAČIATOK KARNEVALU
hudba sa nesie celou ulicou. ľudia sa zabávajú, všetky problémy týkajúce sa ich životov hádžu za seba, za hlavu. nezáleží v tejto chvíli koľko máš na sebe farieb, nikto sa na teba nebude pozerať zvláštnym pohľadom.ba naopak! originalita pri vytváraní masiek sa určite cení.
je len a len na tebe, či sa necháš strhnúť rýchlou, tanečnou hudbou dobrým jedlom a dobrou atmosférou!

karneval je oficiálne otvorený
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://underworld-rpg.forumotion.me
Alex Mitchell

avatar

Posts : 25
Join date : 30. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 8:33 pm

Její rodiče někam odešli a nechali jí samotnou na hotelu, kde ona jen ležela na posteli, házela si s pomerančem, který pak snědla. Ani sociální sítě už nebyly zajímavé, ať už dělala cokoliv, strašně se nudila. Věděla, že ve městě probíhá karneval, slyšela ho až do hotelu. A tak proč by se nemohla jít ona bavit? Musela však vymyslet nějaký improvizovaný kostým, jenomže vážně nic moc vymyšleného neměla.

Odešla proto z hotelu a tam si něco sehnala, načež se pak vrátila do svého hotelového pokoje, kde své tmavé vlasy zakryla červenou krátkou parukou, dala si piercing do nosu a převlékla se do náhodného oblečení, co měla doma. Překryla si tvář až k nosu a měla pocit, že vážně vypadá celkem jinak. Její rodiče by jí bez většího prohlížení nepoznali, což jí udělalo spokojenou. Kdyby je náhodou zahlédla, tak to pravděpodobně přežije bez většího dramatu. Prohlédla si ve zrcadle svůj nepropracovaný kostým, ale tak co měla dělat, že? Skoro všechno bylo už vyprodané.

Vyrazila tedy na Francouzskou čtvrť, která už byla přeplněna lidmi. Pak jí však došlo, že tady nemá žádné kamarády, takže stejně bude začínat se všemi od znova. Vlastně nemusela mít pořádně ani kostým. Nebyla si jistá, co bude dělat a tak se prostě jen postaví kousek od ostatních lidí, přičemž je všechny sleduje. Prohlíží si jejich propracované kostýmy a snaží se necítit trapně. Cítí však ještě něco jiného. Měla to něco společného s energií, která se skrývala v jejím těle - magie.

Nakonec tedy vydechne a rozhodne se vypustit páru a také začne tančit.


gif je jen pro představu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 27
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 9:12 pm

Nebolo to pre neho až také ťažké ako si myslel. V momente, kedy sa dozvedel, že mesto čoskoro popadané nejaká akcia, ktorá dokonca bola rovnako šialená ako on sám, neváhal ani len jednu jedinú minútu nad tým, či sa má toho podujatia ujmut alebo nie. Dokonca ani ten fakt, že tam možno nebude nikoho poznať ho nezastavil pred tým, aby si sám svojpomocne vytvoril kostým. Nemusel sa tajiť tým, že to skutočne dalo zabrať. Tvár si namaľovať tak, aby sa to čo najviac podobalo tomu, čomu sa to podobať skutočne málo.

Po niekoľkých hodinách, keď vedel, že je dostatočne pripravený na tento moment, zatvoril za sebou dvere a následne sa prešiel niekoľko desiatok ba dokonca stoviek metrov na to správne miesto. No kto by to len rátal? On rozhodne nie. Stiles nebol žiadnym perfekcionistkom v tomto smere. Na miesto toho išiel za hudbou, ktorá sa niesla takmer po celom meste. Ale momentálne je možno čas na to, aby sme sa zamerali priamo na kostým, ktorý si rozhodol Stiles dať na seba. Oblečenie bolo takmer klasické. Nemienil to veľmi hrotit a urobiť zo seba dokonalé dielo, pretože takmer všetko venoval priamo svojej tvári. Mal na sebe modré nohavice, čiernu mikinu s potlačou a na tvári nakreslený vzor mačky so širokým úsmevom, ktorá sa takmer okamžite v myslí ľudí môže viazať len s jednou osobou. A to práve s Alicou z ríše divov.
Stiles prešiel takmer do samotného stredu diania keď si okolo seba vyhlásil niekoľko ľudí. No jeho pohľad po desiatkach minútach padol na dievča, ktoré sa rozhodlo hudbe venovať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alex Mitchell

avatar

Posts : 25
Join date : 30. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 9:35 pm

Užívá si hlasité hudby, skoro jakoby tu byla jenom ona samotná. Ucítí na sobě pohled a tak ho k té dané osobě taky stočí. Její úsměv nejde vidět, ale je tam. Líbí se jí jeho maska, byla taková... řekla by, že roztomilá? Milovala Alenku v říši divů a jeho postavu obzvlášť.

Rozhodne se využít situace a prostě se jít pobavit s cizincem, který vlastně cizinec není, ale to ona netuší. Dojde k němu a stáhne si tu danou věc níže, aby jí šlo pořádně rozumět, aby nemumlala do daného materiálu. "Bavíš se?" zeptá se se zájmem a ne, lepší začátek konverzace jí nenapadl. "Moc hezká práce mimochodem," pochválí ho. Celkem by jí zajímalo, zda je to pouze jeho práce či mu někdo pomáhal.

"Nechceš si taky zatančit, než se koukat pouze na ostatní?" provokativně se ušklíbne. Bylo to trošku divné, když prostě jen stál a všechny sledoval. Potřeboval trošku nakopnout, aby se odvázal, aspoň to si Alex myslela. Pravda mohla být jinde, ale on tak na ní působil.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sybil

avatar

Posts : 3
Join date : 05. 12. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sat Dec 08, 2018 9:44 pm

New Orleans. Sybil je zpátky. To neznamenalo nic dobrého. Nejdříve samozřejmě zavítala do svého milovaného Mystic Falls, jenže se naštvala když tam nikoho nepotkala. Damona ani Enza, nikoho. Proto se rozhodla na změnu města a to rovnou do New Orleans. Po cestě samozřejmě zastavovala aby svým melodickým zpěvem k sobě nalákala a následně zabila jí neznámé lidi, nejvíce samozřejmě muže. Byla ráda, že se dostala pryč z pekla a začala opět od znova. Nevěděla co se stalo s její sestrou Seline, jestli je také někde zpátky mezi lidmi nebo tam zůstala po boku Cadea. Sybil byla ale docela vděčná, jelikož teď mohla opět začít skoro od znova, v tom co jí šlo nejlépe. New Orleans pro ní bylo město, kde by se mohla konečně trochu více rozparádit a ne zrovna v tom dobrém slova smyslu. Cestou do New Orleans za sebou nechávala mrtvoly, které nebyly vůbec nijak schované, spíše byly na očích, jenže nikdo nemohl odhadnout kdo za tím stojí. V New Orleans se doslechla od jednoho muže, že se dnes koná karneval, což je pro ní příhodná situace a tak se rozhodne jít. Neměla sebou žádné věci, to pro ní ale nebyl moc velký problém. Sama si dokáže poradit. V obchodě díky jejímu melodickému zpěvu si podmaní prodavačku a ona si tak bez nejmenších problémů vybrala nádherně bílý dlouhý overal se zlatým páskem kolem pasu a k tomu zlatý náhrdelník jako doplněk. Boty samozřejmě také nesměly chybět k jejímu výběru. A jako doplněk zvolila bílou škrabošku posetou bílou krajkou s kamínky. Tohle jí stačilo k tomu, aby mohla spokojeně vyjít z obchodu. Bydlení bude řešit až později, teď na to neměla moc náladu, aby se tím zabývala. V ulicích už karneval probíhal a ona se tak vmísila mezi mezi davy lidí, kteří byly v maskách, takže jim nemohla vidět ani do obličeje. To jí ale problém moc nedělalo. Procházela se ladným krokem ulicí a sledovala s lehkým úsměvem na rtech dění kolem ní. V davu jí zaujal jeden muž a tak svým melodickým zpěvem začala působit jeho směrem, přičemž to mohl slyšet pouze on. Rozešla se jeho směrem, nikam nespěchala, šla pomalu a klidně. Čím k němu byla blíže, tím si ho pořádněji začala prohlížet. Mohla by s ním být ještě hodně zábavy, kromě toho hned na to mohla ucítit, že nebyl pouze obyčejný člověk, ale upír. O to jí to začalo lákat ještě více a ona se po chvíli octla před ním.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stella Argent

avatar

Posts : 41
Join date : 28. 10. 18
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 10:48 am

O karnevale sa dozvedela od spolužiakov v škole. Najskôr si povedala že nepôjdeme potom ju napadlo prečo nie. Predsa len nedá nič za to že si nájde možno nové priateľstvá a pôjde sa zabaviť.
Do New orleans prišla už pred pár dňami. Ubytovala sa v hoteli blízko karnevalu a hneď sa vybrala do mesta zohnať kostým. Malá v hlave už predstavu o tom ako bude vyzerať tak že stačilo zohnať iba farby na tvár a veľkú kvetinovú korunu na hlavu.
V deň karnevalu sa posadila za stôl v jej hotelovej izbe. Cez okno bolo počuť hlasnú hudbu ktorá hrala na karnevale. Mala na sebe už oblečené červené šaty na ramienkach a upravené vlasy. Vzala do rúk farbu na tvár a ani nemusela dlho premýšľať nad tým ako čo urobí. Jej ruka začala kĺzať po tvári a vytvárala tak z farbou na štetci masku. Do očí si už len pre efekt dala červené  šošovky. Keď bola spokojná s tým čo vidí nasadila si na hlavu korunu z kvetov, obula si topánky na podpätku, vzala telefón a peniaze ktoré si dala do menšej kableky ktorú mala prehodenú cez rameno.
Ešte posledný krát skontrolovala ako vyzerá a keď už bola spokojná s výsledkom vydala sa von do davu tancujúcich a zabávajúcich sa ľudí. Na jej tvári sa objavil jemný úsmev z atmosféry ktorá tu pohrávala. Všade navôkol nej pobehovali deti ale aj dospelý v maskách. Či už to boli prepracované masky alebo len obyčajné škrabošky, každá z nich mala niečo do seba. Bolo jej jasné, že je asi jedna z tých čo si na svojej maske dala záležať ale malo to svoj dôvod. Nechcela aby ju niekto spoznal. Čo ak sa tu náhodou predsa len obajvi jej otec ? Čo by mu povedala ?
Jemne zakrútila hlavou aby vyhnala myšlienky z hlavy a pomaly prechádzala pomädzi dav ľudí snažiac sa nájsť skupinku ku ktorej by sa predsa len mohla pridať. No nebola si istá preto sa len postavila bokom a aj naďalej sa pozerala či ju nezaujme niekto z okoloidúcich.



Naposledy upravil Stella Argent dne Sun Dec 09, 2018 11:39 am, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 11
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 11:11 am

Nebyl tomu příliš dlouhý čas co po několika letech prázdnoty, kterou byla smrt, opět okusil zemský vánek. Vlastně tomu byl sotva měsíc. Přestože to tedy nebyla nijak zvlášť dlouhá doba, Stefan se přes to dokázal již vcelku přenést. Více již ho nezajímal ten fakt, že nemá nikoho na kom by mu záleželo. Nezajímalo ho to, že už nežije v domě, ve kterém vyrůstal ale v malém bytečku, do kterého by se i krysa ztěží vešla. Vrásky na čele mu nedělalo ani to, že se opět krmí na lidech a ubohá zvířátka nechává v klidu žít své životy. Třebaže se živí na lidech neznamená to, že za sebou nechává kopy mrtvol jak tomu bylo minulé století. To ne, lidi nezabíjí jen se z nich krmí. Dříve by tohle nedokázal ale teď na tom nevidí nic tak hrozného. Pokud by Stefana teď někdo potkal z jeho dřívějších přátel jen těžko by si ho spojil s tím Stefanem co byl dříve. S tím, který staral jen o blaho ostatní natolik, že na své nemyslel. S tím, který se obětoval pro svého bratra a s tím, který musel opustil lásku svého života.
Přestože si to Stefan nepřiznával jeho samota a prázdnota jej užírala víc než si myslel. Jeho nový bezstarostný život nebyl výsledkem jeho rozhodnutí ale toho, že neměl jinou možnost. Představa, že by se opět staral o to jakým způsobem ubíhá život by ho musela na místě zabít ale takto když se nezajímá nic jiného než sebe, všechno funguje. Těžko říci na jak dlouho to může fungovat ale dokud to fungovalo v daný okamžik, nemusel se o nic víc starat. Ani sám se takhle nepoznával. Nepoznával způsob jakým se choval a jak myslel. Pomalu i když jistě ztrácel svou lidskost. Jenže byla tohle vůle Stefana anebo jen nějaký následek jeho znovuzrození. Právě tohle byl ochoten zjistit za jakoukoliv cenu.
Aby zjistil co se s ním děje musel do New Orleans. V tom městě žila jedna čarodějka, která mu byla ochotna pomoci, jediná která měla aspoň nějaké tušení co se děje. Naposledy byl v New Orleans na plese rodiny Mikaelsnů. Tato zkušenost mu jen připomněla proč do onoho města tolik nejezdí. Ulice plné lidí, tváře jenž poznával- nedělalo mu to dobře. Jenže tentokrát neměl příliš na výběr potřeboval mluvit s čarodějkou, která v tom městě žila a tak musel zkousnout jakékoliv svoje vnitřní námitky a odjed do města. No, to ještě nevěděl jak velká chyba byla navštívit toto město právě v tento den.
Jakmile přijel do města zjistil, že v ulicích probíhá jakýsi karneval. New Orleans bylo známé svými průvody avšak Stefan opravdu na tyto kejkle náladu neměl. Bohužel ale neměl příliš na vybranou jelikož jeho čarodějnice žila právě ve středu města, kde to nejvíce žilo. Musel tedy projít haldou lidí. Nechal si sice své oblečení ale aby byl alespoň trochu nenápadný vzal jednomu z účastníků škrabošku a nasadil si ji. Nebylo to nic moc ale trochu tím s davem splynul. Proházel ulicí a dral se mezi lidmi dokud se nedostal až do středu dění. Tam se na chvíli zastavil a rozhlédl se kolem sebe. Rozhlédl se jen proto aby si ujasnil jakým směrem potřebuje vést své kroky avšak něco zaujalo jeho pozornost více než cesta. Jeho objektem pozorování se stala menší blondýnka. Netušil zda ho náhodou nešálí zrak ale pokud by měl hádat řekl by, že právě koukal na Caroline. Na ženu, kterou si vzal a kterou stejně rychle ztratil. Mohl by za ní jít a říct jí, že je opět naživu avšak chce se jí opět plést do života?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Killian Nikolov

avatar

Posts : 14
Join date : 04. 11. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 4:06 pm

Killian Nikolov. Už niekoľko rokov premýšľal nad tým, kedy príde ten správny okamih k tomu, aby sa vrátil do toho mesta. Nebolo to jeho domovom to rozhodne nie, no cítil, že sa niečo deje. Po tom ako takmer okúsil smrť, kedy sa jej dotkol iba končekmi prstov a následne sa vrátil do svojho obyčajného no svojim spôsobom aj tak iného života, rozhodol sa vyhľadať rodinu pôvodných. Sám vedel, že sa budú nachádzať v New Orleans. Dobré správy sa šíria rýchlo no tie ostatné ešte rýchlejšie, a neunikol mu jeden rozhovor o tom, kde by sa mala rodinka nachádzať. Nikdy s nimi nemal problémy, dokonca sa dalo povedať o tom, že sa na neho mohli pozerať ako na starého priateľa. Bol lojálnym, on sám vedel, že v momente ak by ho niekto z nich potreboval nerobilo by mu to problém, bojovať po ich boku ako niekto, koho potrebujú.
V tejto chvíli sa dalo hovoriť o tom, že vystihol ten správny moment. Práve ten moment, kedy nikto nemohol vedieť, že to je práve on. Pozrel sa naposledy v zrkadle pričom videl len svoje prenikavé oči, ktoré sa skrývali pod maskou. Tento oblek si vybral náročky, chcel predsa aby oči, ktorými dokázal aj nemožné na jeho tvári vynikli. Tmavé oblečenie vždy bolo v jeho obľube, takže to, čo mal na sebe sa dalo predpokladať. Aspoň jedna osoba o ktorej mal tušenie, že sa bude nachádzať práve na tomto mieste. Vybral si práve Zorra, nedalo by sa hovoriť o tom, že by ho nejako mal v obľube no vedel, že práve týmto spôsobom by ho mohla poznať veľmi dobre.
Mohol na vlastné oči vidieť ako sa mesto za uplynulé storočie zmenilo. Mohol vidieť aj to, ako sa ľudia zabávajú a v tomto okamihu nemyslia na žiadne problémy, ktoré by sa mohli objavovať pred ich domovom. Killian nebol tým človekom, ktorý by v tejto chvíli skákal do neba ako nejaký pubertiak. On bol vždy tým človekom, ktorý si dával pozor na to, ako sa má správať. Killian si dával pozor na to, ako má vystupovať a bolo výslovne neopísateľné, aby sa zabával rovnakým spôsobom. Na miesto toho si vyhliadol jedno miestečko, kde sa oprel nohou o stenu hradby a prechádzal končekmi prstov po ostrej čepeli, ktorú mal v ruke.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Caroline Forbes

avatar

Posts : 52
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 5:09 pm

Priveľmi nepremýšľala nad tým, čo si vezme na seba. Bol to prvotný plán aj napriek tomu, že poznala mnoho ľudí, ktorí sa o originalitu budú pokúšať oveľa viac ako ona sama. Obliekla sa do jemných, modrých šiat ktoré vyzerali ako keby patrili priamo princeznej. No a presne o to jej išla. Caroline prechádzala ulicou v kostýme samotnej popolušky, pričom si uvedomovala, že to je možno prvá vec, ktorá bude spojená s jej osobu. V okamihu ak by si niekto predstavil Caroline na karnevale určite si ju predstavil práve v oblečení popolušky. No jej to vonkoncom nevadilo.
Nepoznala tam mnoho ľudí no pri niektorých maskách, ktoré videla pred sebou sa jej stočili kútiky o úsmevu. Mala rada podobné akcie o tom nebolo pochýb. Mala ich rada aj toho dôvodu, že sa mohla vynadívať na tie všetky farby, ktoré sa rozhodli ľudia zobrať si na seba. Pozerala sa na ľudí no v jednom momente to prišlo. Nevedela, či to je len sen alebo len prelud spôsobený nedostatkom spánku počas niekoľkých dní. Pozerala sa na človeka, ktorého videla na plese alebo si to aspoň po celý ten čas v hlave namýšľala. Nemohla to v tejto chvíli nechať len tak, pretože mala pocit, že ak by s ním neprehovorila alebo sa o to čo i len nepokúsila, určite by si to po celý ten čas vyčítala.

,, s-stefan.." povedala tichým hlasom. Nevedela ako je to možné, ako je vôbec možné, že ho môže pred sebou vidieť. Možno sa niekto dostal do jej hlavy a ona vidí niečo, čo iný ľudia vidieť nemôžu. nemôže to byť pravda, nemôže predo mnou stáť ako keby sa nič nestalo. Jednoducho nemôže . Caroline sama sebe nahovárala niečo, čoho by sa mala držať. Mohol to byť len človek, ktorý sa na neho podobá alebo niekto úplne iný. Predsa mal na očiach škrabošku a aj napriek tomu, že by si nemusela pamätať ani len jeden centimeter jeho tváre, predsa len to sú už celé roky od toho momentu, kedy zomrel, aj tak si na neho spomína veľmi dobre. Dokonca aj na posledný okamih, ktorý s ním prežila. Na ten deň už nikdy v živote nezabudne, o tom bola viac ako len presvedčená.
,, prepáčte, musela som si vás len s niekým spliesť." mala nutkanie sa k nemu nakloniť, pohladiť ho prstami po tvári a spýtať sa ho toľko vecí no vedela, že všetko sa nachádza len v jej hlave. nemohla si stále namýšľať niečo, čo sa nikdy nestane. Nie teraz, ked je skutočne šťastná po boku Klausa. Nie teraz, keď je šťastná so svojimi dievčatami. Caroline sa otočila a pomalým krokom sa presunula k malému, červenému stánku kde si objednala. Netrvalo jej to dlho a do ruky jej pristál krásny, ružový pohár. Ako keby vedeli, že to je jej obľúbená farba! v ktorom sa nachádzal punč s ovocím. jednoducho lahôdka.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stefan Salvatore

avatar

Posts : 11
Join date : 17. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 6:22 pm

Stál uprostřed davu lidí, kteří se smáli a bavili se. Okolo něj svět pokračoval stále stejnou rychlostí avšak on jakoby se zastavil. Jakoby celé jeho tělo najednou přestalo fungovat, srdce by přestalo být a plíce pobírat kyslík. Jediný smysl jenž mu stále fungoval byl zrak. Díval se před sebe a viděl dívku v modrých šatech. Vypadala dokonale oproti ostatním lidem poskakujícím kolem vyčnívala jako růže mezi kopřivami. Vypadala stejně tak nádherně jak si ji pamatoval když scházela schody v bílých šatech. Čas se na ní snad vůbec nepodepsal i když to nebylo tak zvláštní vzhledem k tomu, že byla upír.Věděl, že by ji dokázal sledovat hodiny. Stačilo vidět jen její úsměv a zahřálo se mu srdce. Skutečně tu stála Caroline anebo už Stefanovi skutečně přeskočilo a představuje si věci, které nejsou skutečné. Ačkoliv si stále nebyl jist zda si to jen jeho ošidná mysl nepředstavuje, nezáleželo na tom. Nemohl si pomoci, nedokázal by ze sebe vypravit jediné slovo ani kdyby chtěl jenže co když nechtěl. Možná, že nechtěl. Možná nechtěl opět zničit její život. Teď vypadala tak šťastná tak proč by ji to měl kazit. Nemohl.
Stefan byl osobně přesvědčen, že se Caroline přes jeho smrt dostala a nechtěl opět otevřít starou ránu. Navíc byl zároveň přesvědčen, že jeho kroky sleduje smůla a tak kdyby se vrátil do jejího života i na ni by opět padl splín. Proto jí nemohl jít říci, že zpátky. Nemohl ji ublížit. Miloval ji natolik, že raději viděl trpět sebe než ji. Nemusel být po jejím boku, stačilo když věděl, že žije život jaký si vždy přála. Vždyť má dvojčata.
Nakonec se tedy rozhodl, že pohled na ni byl vše co si zasloužil a tak se chtěl otočit a rychle se vytratit. Čas mu to ale nedovolil. Musel svůj útěk zrušit jelikož si ho také všimla. Jakmile z jejích úst uslyšel své jméno, okamžitě mu po celém těle naskočila husí kůže. Dlouhé roky neslyšel její hlas a i když to byly léta stále mu nepřipadal vůbec cizí. Na své jméno však nezareagoval nechtěl přiznat, že jej odhalila. Proto se otočil za sebe jako kdyby volala někoho za ním. Bylo to od něj kruté avšak nezbytné k její ochraně, o kterou se staral především.
„Asi ano.“ Utvrdil jí v jejím osobním tvrzením. Byl rád, že sama také nevěřila, že opravdu vidí Stefna, udělala mu to tím mnohem snazší. Teď už se jen stačilo otočit a odejít stejně tak jako to udělala před chvílí ona. Snažil se, snažil se odejít a zapomenout na to co se dnes stalo ale nešlo to. Nemohl odejít s vědomím, že by se neujistil, že je Caroline opravdu šťastná a v pořádku. Proto rychle vymyslel plán B.
Viděl, že Caroline odešla ke stánku s pitím a tak využil situace. Sám taktéž nasměroval své kroky k onomu stánku. „Ještě jeden drink tady pro dámu“ Řekl prodavači při čemž se loktem opřel a poté se otočil na Caroline.  Mohl jen doufat, že ho nepozná i když mu v tom pomáhala škraboška jenž mu zakrývala většinu tváře. „která se jmenuje…?“
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Herman Tomson

avatar

Posts : 4
Join date : 09. 12. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 8:00 pm

Karneval. Jeden zo spôsobov ako sa najesť bez toho, aby sa na neho niekto zvláštne pozeral. No možno by sa aj mohol, predsa svojimi zubami sa zaryje priamo do krku a nepustí. Nechcel, nedovolilo mu to vlastné vnútro aby niekoho nechal len tak ísť. No ak by mal premýšľať nad hlúposťami ako bola nejaká maska? to rozhodne nie. Na miesto toho sa rozhodol ísť s kožou na trh. Bol presne taký ako každý jeden deň no aj tak svojim spôsobom iným.
S rukami vo vreckách čiernych nohavíc sa prechádzal ulicou. ľudia sa možno na neho pozerali no on nemal žiaden dôvod hanbiť sa za seba. Pretože stále to bola maska, ktorú mal na tvári. Nikto si to ani len neuvedomoval. V jeho vnútri pod tou pokrývkou sa nachádzalo niečo iné. Nie tá milá tvár, ktorá sa pozerala na svet.

Herman sa pri jednom stole, ktorý bol postavený pri stánku zastavil. Neveril, že toto miesto neponúka nič, čo by mu vyhovovalo. Už mal možnosť vidieť nejaké jedlo, ktoré ho nezaujímalo. Zvláštne prívesky, ktoré si možno pániček kúpi pre strašného psa. No on sa sústredoval na alkohol, to bolo to pravé orechové. Jedným pohnutím ukazováčiku si objednal pohárik a počkal na neho s úsmevom.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stiles Stilinski

avatar

Posts : 27
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 8:23 pm

klamal by, aby by povedal, že mu na tom nezáležalo a urobil hneď prvú vec, ktorá ho napadla. to rozhodne nie. bolo za tým mnoho práce a dokonca aj mnoho potrebnej trpezlivosti, ktorá sa u neho budovala niekedy veľmi ťažko. no z akého dôvodu? jednoducho, chce takmer všetko urobiť dokonalo v ten daný okamih, kedy sa to nachádza v jeho hlave. možno to bolo zvláštne, no bol to on.
,, ďakujem, vždy to poteší ak niekto pochváli niekoho prácu." možno ak by mal v tejto chvíli vlastne pávie perá, určite by sa po okolí niesol ako páv. ako ten, kto je sám na seba hrdým. ako môže jedno slovo dokonca jedna maličkosť takto zmeniť náladu človeka, bolo niekedy až pomerne komické.

,, nechcem povedať, že by som sa tu nebavil. no nemal som k tomu ešte dôvod. no možno som teraz čakal práve na teba." povedal s úsmevom, ktorý bol v tejto chvíli oveľa oveľa väčším vďaka maske, ktorý mal nakreslenú na tvári. No dokonca v jednom okamihu sa mu vydral z pier aj smiech, kedy si uvedomil, že to je možno po prvýkrát, kedy to bola nejaká žena, ktorá ho vyzvala do tanca. No nechcel to nejako prezrádzať na miesto toho jej ponúkol svoju ruku a čakal na to, či to prijme alebo nie. Okolie sa zdalo ako dobre vyvinutým, atmosféra stále rástla a smiech spoločný so spevom sa niesol okolím.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Daria Nikolova

avatar

Posts : 37
Join date : 03. 11. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 8:24 pm

V daném městě ležícího v Louisianě strávila už pár týdnů, kdy se stačila již plně zabydlet a zadaptovat. Žádného ze svých přátel, jež tam měla, však ještě navštívit buďto nestihla anebo se jí ani v prvé řadě nechtělo. Potřebovala nejdříve svůj vlastní klid, srovnat si nejen v hlavě dlouhou řadu věcí, co se stalo nebo teprve mělo přijít. A jakmile měla myšlenky dle jejího gusta srovnané, mohla se konečně začít bavit a dále žít, ačkoliv jí už léta nebilo srdce. Její schránkou prošla pozvánka na karneval, na který se rozhodla vyrazit až na poslední chvíli – a to tedy rovnou dvě hodiny před zahájením. Věřila si však, že by stačila něco vymyslet i takovou hodinu nebo pár minut předem. Tak jako tak se ale ve Francouzské čtvrti neobjevila mezi prvními, to ona ostatně nikdy. Vždy si dávala načas, i kdyby byla dobrá polovina slavností už dávno fuč. Alespoň se tam ale ještě pořád ukázala. Byla by vskutku škoda ji někde nezastihnout, vždyť zářila jako hvězdy na noční obloze a to nejen osobností. Její zevnějšek hrál také dost podstatnou roli a o to více, když šlo o maškarádu.
Dlouhé hnědé vlasy stačila na několikrát nakulmovat, až z každého pramene vznikla lokna, přesně jak si přála. Ty pokaždé pohodila na svá záda, když měla hotovo a u toho samého stolku se zrcadlem se ještě namalovala, dokud nebyla oblečená a zahaloval ji pouze ručník. Rty si zvýraznila rudou rtěnkou, která ladila s barvou jejích šatů a oči si zvýraznila jako obvykle, akorát tentokrát dodala černou oční linku, kterou na každé straně o maličko prodloužila, než jak končil koutek. Navíc je ještě obohatila tmavými očními stíny, které ale ještě nakonec zjemnila světlou barvou – měla oči totiž výrazné na její vkus už dost, tak akorát. Jakmile byla hotova i se svou tváří, zvedla se z židle a oblékla na sebe kostým, jež se skládal z červených šatů různých odstínů včetně korzetu a tmavého šátku, jež byl stejné barvy jako v tu chvíli její oční víčka. Postavená před zrcadlem se ještě poupravila, aby určité části kostýmu zdůrazňovaly přesně to, jak by měly a zahalila si sukní ještě nohu, která sem tam vykukovala díky rozparku, jež končil dost vysoko. K oné roli se to tak všechno ale společně hodilo; a to Carmen. Navlékla na nožky ještě punčochy, které končily v dobré polovině jejích stehen a boty na podpatku, oboje bylo černé barvy stejně jako šátek, který si pak na letmo uvázala kolem pasu. Na tvář si těsně před odchodem ještě nasadila škrabošku s malinkými rubíny, do vlasů na levou stranu zapíchla karmínový květ a vyrazila ven vstříc ulicím.
Překvapivě míjela spoustu lidí, když se procházela tím nejhlavnějším úsekem, kde slavnost probíhala a dala se s někým velice náhodným do řeči, dokud ji neomrzel a došla si pro víno, kterého prostě nikdy nebylo dost. Natož u upíra. Napila se a normálním krokem se rozešla kamsi do neurčita. Sraz na tom místě s nikým neměla, a proto všechno nechávala na náhodě. Pohled však náhle upřela někam do dálky, zaměřujíc se na postavu v černém, kdy šly vidět pouze ty oči. Přešla o několik kroků blíže, aby si tu osobu zařadila do nějaké kolonky, když je najednou poznala. Udělala ještě pár krůčků vpřed a poté se zastavila. Lidé jí občas míjeli, zatímco tam ona akorát stála a zůstávala se na něho dívat. Když měla dost ujišťování, že se skutečně jedná o něho, dopila svou sklenku a rozešla se pomalu jeho směrem, ale přitom takovým způsobem, jako když si šelma vyhlédne svou kořist a už za ní míří. Ne moc rychle, ale ani ne pomalu. Tak akorát.
Cestou vrazila svou již prázdnou skleničku do něčí ruky, tentokrát ona míjela je všechny ostatní a zastavila se až pouhý metr nebo dva od něj. Jako by automaticky nestála už dost přímo, ještě se trochu narovnala a nosem ukázala málem do nebes. Vteřinově zatnula čelist, načež v mžiku povytáhla levý koutek rtů a začala zkracovat i tu malou vzdálenost mezi nimi, co tam nechala. „Koho to sem čerti nesou…“ Utrousila cestou a nechala boky dál pracovat, jak šla k němu. „Neozval ses, kdy se tady nakonec objevíš a teď jsem si tě ještě musela najít sama. To jsou mi ale způsoby.“ Ušklíbla se povýšeně, ovšem tak se ten škleb tvářil jen na pár vteřin, než šlo rozeznat, jakou si vlastně dělala legraci. To by přece ani nemohla myslet nějak zle vážně. Musel by být jedině hloupým, aby nic nepochopil. Jenomže ona už roky věděla, že takovým není. „Kdes nechal koně?“ Stačila se ještě pousmát, než se k němu poté přiblížila ještě, aby jej dlouze objala a vtiskla mu ještě jen letmý polibek na tvář.


Naposledy upravil Daria Nikolova dne Mon Dec 10, 2018 4:25 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stella Argent

avatar

Posts : 41
Join date : 28. 10. 18
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 8:43 pm

Nebavilo ju už viac len tak postávať a sledovať okolie preto sa rozhodla ísť sa niečoho napiť. Síce nebola plnoletá no momentálne jej to bolo jedno. Bola si aj istá, že to tu nikoho zaujímať nebude a už vôbec to nebudú kontrolovať. Predrala sa pomädzy ľudí až sa dostala ku najbližšiemu stánku s alkoholom. Objednala si len obyčajné víno keďže vedela, že to bude ešte dlhý deň a nepotrebuje sa opiť hneď na začiatku. Posadila sa na jednu zo stoličiek pričom si upravila svoje šaty a porozhliadla sa po ľuďoch okolo nej. Ihneď jej pohľad spočinul na mladom mužovi bez masky. Aj keď nebol v maske niečo na ňom bolo pre jej oči zaujímavé. Jeho výrazné črty tváre a bledá pokožka sa líšila od každého iného. Možno bola jediná kto si to všimol no bolo to tak. Možno to bolo aj kôli tomu, že vedela o nadprirodzenom svete a videla už veľa ľudí ktorý neboli len obyčajný ľudia.
Z roku jej myšlienok ju vyrušil hlas čašníčky ktorá jej podala jej pohár s alkoholom. Dala jej za to peniaze a vzala si pohár do ruky. Znova sa pozrela na teba a rozhodla sa ísť za tebou. Posadila sa na stoličku vedľa teba a odpila si z svojho pohára.
"vidím, že si si nedal moc práce s kostýmom" Jemne sa pousmiala a pozrela na teba.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Niklaus Mikaelson

avatar

Posts : 69
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 8:56 pm

Věděl moc dobře, že se dnes koná ve městě karneval. V New Orleans to byla velmi oblíbená slavnost zejména pro turisty. On zrovna z karnevalu už tak velkou radost neměl. Bylo mu kolikrát na obtíž se už jenom obléci z jeho pohodlných džín, trička a kožené bundy do obleku, natož aby si bral ještě nějakou masku. Proto nejprve byl i pevně přesvědčen o tom, že se tam nepůjde ani podívat a raději stráví večer u plátna se štětcem v ruce. Přeci jen malování bylo něco, co ho jen tak neomrzelo a dokázala ho to zabavit dokonce na hodiny a hodiny. Vzal si na nějakou chvíli i štětec s barvami a vrhl se na další jeho dílo, u kterého jistými tahy na plátně tvořil zatím neidentifikovatelné dílo. No brzy ovšem v tom bude zajisté vidět něco mnohem více. Plátno v pokoji bylo umístěno tak, že mohl dost dobře vidět na ulici francouzské čtvrti a rozhodně mu tedy neunikalo, že je venku spoustu lidí v různých maskách hrající si na něco, co ve skutečnosti ani nejsou. No alespoň jeden den si mohou na něco hrát. On na to zkrátka ovšem nebyl. Už jenom to, jak třeba někteří nic netušící jedinci ztvárňovali upíra mu přišla jako jedna velká hloupost. Neměl by jim ovšem nejspíše nic zazlívat. Ti ubožáci přeci jen nemohli vědět, že upíři opravdu žijí a vypadají jako oni a že opravdu nenosí pouze černý oblek s pláštěm s límečkem. Vlastně by to pro něj mělo být docela úsměvné. Lidská naivita prostě nemá hranice, o čemž se přesvědčil již tolikrát.
Malování ho přeci jen už přestalo pomalu bavit a tak štětec od barvy položil do kelímku s vodou, což mu zajistí to, že na něm barva nezaschne a nebude ho muset pak vyhazovat a shánět si nový, i když by to problém pro něj úplně nebyl. Vybrat si správný vyhovující štětec je to poslední, co by jej trápilo. Pohledem přejel ještě po jednom dílu, jenž vyčnívalo v místnosti. Věděl ovšem, že nebylo jeho. Pořádně si ho prohlédl a musel uznat, že se opravdu povedlo. Byl rád, že Hope zdědila jeho talent a kdo ví, možná jednoho dne budou její obrazy ještě lepší, než jeho. Byl na ní zajisté oprávněně hrdý, tak, jak by otec na své děti hrdý být měl. Rozhodně nemůže říct, že by ho jeho holčička někdy zklamala a je přesvědčen o tom, že by si lepší dceru nemohl přát. Ještě naposledy se podívá na onen obraz, než konečně opouští místnost.
I když nechtěl původně na karneval vůbec jít, přeci jen ho jeho kroky nakonec dovedli ven z domu. Nutno ovšem podotknout, že neměl žádnou masku nebo jinou podobnou pro něj kravinu. Šel tam tak, jak by vyšel do ulic i jindy. Šedé tričko se třemi nebo čtyřmi knoflíčky u krku, při čemž ten nejvíce u krku byl rozepnutý, černé džíny a kožená bunda. Samozřejmě nechyběli ani černé boty a kolem krku náhrdelník, který nosil snad vždy. Následně se již musel prodírat mezi lidmi, kteří se nejspíše náramně bavili. Zastavil se u jednoho stánku, kde si poručil alespoň do kelímku whisky, i když by raději dal přednost úhledné a již na první pohled drahé sklence. Bude se muset spokojit ale s tímhle. Zatímco čeká, na dokončení jeho objednávky, porozhlédne se po okolí. Přeci jen ho zaujali dvě postavy, které mu přišli povědomé, ale jistý si rozhodně nebyl. Vzal si kelímek, ze kterého se rovnou napije a rovnou zamíří pomalejším krokem k nim, při čemž použije svůj upíří sluch. Ne že by je chtěl odposlouchávat, no chtěl jen slyšet jejich hlasy. Během chvíle si byl již jistý, že se jedná přesně o ty osoby, které měl na mysli. I přestože je neviděl dlouhou dobu a spousta věcí se od jejich posledního setkání změnilo, jejich hlasy poznal až moc dobře. Proto už ráznějším krokem se vydal za nimi. "Vás dva bych tu vážně nečekal. Kolik let to už jenom je?" Vetře se možná trochu nezdvořile do jejich konverzace. No na tváři mu samozřejmě hrál úsměv.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Herman Tomson

avatar

Posts : 4
Join date : 09. 12. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 9:12 pm

Herman vedel, že skôr alebo neskôr mu tú otázku predsa len položí. No keď sa pozrel na dievča, ktoré to povedalo a všimol si jej masku pousmial sa. Ten úsmev, ktorý vedel zložiť na kolená mnoho žien a on si to náramne užíval.
,, nemyslím si, že by to bola tá najkrajšia maska no rozhodne nie je ani najhoršou." povedal herman a zobral si do ruky pohárik. Dokonca ked videl ako jej podali víno, rozhodol sa to zo slušnosti zobrať na seba. Nech vyzerá ako správny gentleman, ktorý vie, ako samá k žene správať. Keby len ľudia v jeho okolí vedeli, že to tak možno ani nie je.
,, niekto nevidí masku, no stále tam je. Alebo vieš, čo by sa nachádzalo pod touto krásnou tváričkou?" rozhodne sa nedalo hovoriť o tom, že by mu chýbalo sebavedomie. Stál, nepotreboval sedieť pretože sa mu aj tak tie stoličky nezdali veľmi pohodlné, dokonca by si pomyslel, že na niektorých miestach sú naschvál poprerezované aby človek z nich spadol na zem a možno si aj ublížil.

,, ale o tvojej maske sa to rozhodne povedať nedá. čo to má predstavovať? nachádza sa pod tým všetkým nejaký príbeh alebo to bola prvá vec, ktorá ťa napadla? " povedal herman pričom si uvedomil, že to bolo viac ako si predstavoval. Viac otázok ako jej chcel venovať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Stella Argent

avatar

Posts : 41
Join date : 28. 10. 18
Age : 16

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 9:44 pm

Ihneď spoznala jeho taktiku. Malá až moc kamarátov chalanov aby vedela, že každý používa ten istý ťah. Úsmev ktorý má dostať každé dievča do kolien. Netvrdí, že sa jej trochu nerozbúchalo viac srdce ako by malo byť správne ale určite mu na jeho až moc sladký úsmev nepadne ako každé iné dievča.

"naša tvár je jedna z najlepších masiek na svete. Takže chápem prečo si sa rozhodol ísť takto." Prikývla si nad svojimi slovami. Videla na tvojej tvári, že nebudeš tak nevinný ako sa zdá.

"tvoja krása je síce navonku no to či si krásny aj zvnútra je už iná otázka. Čo sa týka mojej masky....bude to znieť divne no takto si predstavujem moje alter ego." Jemne naklonila hlavu na stranu pričom si znova odpila z obsahu svojho pohára. Stella nie je práve divoká, vždy keď si však predstavila svoje Alter ego bolo to presne to čo chcela byť. Divoké, hlučné dievča bez zábran čo nikdy nepremýšľa nad následkami svojich skutkov. Preto nebol zlý nápad ísť práve takto. Konečne sa nemusela správať ako jej obyčajné ja, konečne mohla byť niekto iný aspoň na jeden večer.


Naposledy upravil Stella Argent dne Sun Dec 09, 2018 9:56 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Alex Mitchell

avatar

Posts : 25
Join date : 30. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 9:51 pm

S úsměvem se na něj jen tak dívá, přičemž má takový pocit, že ten hlas už někde slyšela. "Možná," uculí se a jeho ruku bez dalšího váhání přijme. Působil na ní takovým příjemným dojmem a byla ráda, že jí teď trošku pomůže změnit myšlenky. Nemyslet na to, co by se mohlo stát, kdyby zde byli její rodiče.

Chtěla na chvilku všeho nechat a být prostě volná a to teď mohla být ta příležitost. "Tak jsem zvědavá, jak umíš tancovat," poví s rozpustilým úsměvem na rtech. Moc se to k jejímu kostýmu nehodilo, ale i tak. Měla by být přehnaně vážná? To nebylo nic pro ní. Aspoň teď v tuhle situaci ne.

"Jsi odtud?" odváží se ho zeptat na nějakou otázku, aby nebylo hrobové ticho. Mohla to být zvláštní otázka, ale nechtěla se ptát na nějaké podrobnosti, když tu všichni kryli své identity.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Elijah Mikaelson

avatar

Posts : 11
Join date : 14. 10. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 9:55 pm

New Orleans přesněji ve French Quarter nastane opět čas karnevalu. Jako by nebylo dost problémů mezí vlkodlaky a upíry. Karneval sem do města přiláká další turisty, kteří se odsud už nemusí taky vrátit a přidají se na seznam těch pohřešovaných. Většinou navždy.
Postává na balkóně svého pokoje a sleduje pod sebou setmělou ulici. Mimo umělé osvětlení je dnes vyzdobená i spoustou barevných světýlek, které značí, že karneval je v plném proudu. Už je téměř připravený také vyrazit do ulic a chvíli pobýt v centru dění. Ani ne tak za zábavou, jako kvůli tomu, aby mu neuniklo něco podstatného. Karneval je událost jako stvořená pro vznik dalších problémů.
S maskou či kostýmem si nikterak hlavu neláme. Jako oděv zvolí klasický černý  smoking s bílou košilí s manžetovými knoflíčky a černým motýlkem. Doplní ho bílou šálou, kterou si přehodí kolem krku. Do kapsy saka vsunul bílý kapesník. Obuté má černé lakýrky. K tomu má v pokoji připravený černý, jemně třpytivý cylindr a černou masku na tvář nepravidelného tvaru. Stačí se, jen dostrojit a vyrazit.
Ještě chvilku sleduje ulici, než usoudí, že by mohl vyrazit. Opustí balkon. Projde pokojem ke zbytku věcem, které si vezme a vyjde ven. Seběhne schody, projde dvorem a po té ven. Zůstane chvilku stát ve stínu domu. Tam si na tvář nasadí masku a na hlavu cylindr. Po té se už docela svižným krokem vydá za zvukem hudby, doprovázeným smíchem a hlasy, které ho bezpečně vedou k jeho cíli.
Netrvá mu to dlouho, než dojde do centra dění. Nikam do lidského mumraje se nehrne. Zůstane na chodníku v podloubí domů. Vydá se pomalu po straně průvodu. Sleduje dění okolo sebe a snaží se poznat, zda-li se pod jednotlivými maskami neskrývá někdo, koho zná.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Scott McCall

avatar

Posts : 18
Join date : 01. 11. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Sun Dec 09, 2018 10:10 pm

Před pár dny se rozhodl Scott že na nějakou chvíli odjede z města, které stejně bylo mrtvé a už se mu pomalu dalo říkat i město duchů. Ano, lidi tam byli, ale pomalu si začínal myslet, že tam byl jako jediná nadpřirozená bytost. Dostal se až do New Orleans, měl v plánu se zde jen porozhlédnout, možná najít někoho z party, ale pak zaslechl o karnevalu.

Byl rád že ani na malou chvíli neváhal a hned si začal vymýšlet nějakou škrabošku, pod kterou ho málo kdo pozná, nejlépe vůbec. Měl oblek, tedy byl spíš celý v černý, na rukou měl namalované kosti, přes oči a nos měl danou černou zdobenou škrabošku a zbytek tváře měl zamalované jako kostlivec. Jistě, vypadalo to spíš jako kostým na halloween, ale Scott nikdy nebyl moc kreativní a tak si vymyslel aspoň tohle.

Kráčel ulicí přeplněnou lidmi, sem tam do někoho narazil a tak ze sebe vypustil i slovní omluvu, ale lidé byli tak šťastní že si ho ani nevšímali. Všichni byly tak hezky barvený a on si v černé a namalovaných kostech začal mezi nimi připadat jako nějaká smrt, co si hledá oběť. Měl chuť se bavit a tak si dokonce koupil drink, dál se vyhýbal lidem, dokud sw nezastavil u lampy. Viděl tancující lidí, nebyl od nich moc daleko ale rozhodně neměl v plánu se zapojit. Na tanec nikdy moc nebyl, a když už tak jen s přáteli, ale byl tu sám. Zavrtěl nad těmi myšlenkami hlavou, napil se svého drinku v plastovém kelímku a nohou si klepal aspoň do rytmu hudby. I to pro něj byla zábava, aspoň malinká.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Killian Nikolov

avatar

Posts : 14
Join date : 04. 11. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Mon Dec 10, 2018 3:28 pm

Boli to už celé roky, kedy ich Killian videl na posledný. Či sa jednalo o ženu, ktorá stála pred ním alebo dokonca Klausa, ktorý patril k tým ktorý boli známy po celom svete. Killian bol svojím spôsobom ich starým priateľom. Určite sa to tak nazvať dalo, pretože v okamihu ak sa niečo dialo bol na blízku. Dokonca niekoľko ľudí nevedelo ani to, odkiaľ prichádza alebo kedy sa na nasledujúce roky opäť vyparí. Nikdy sa nepokúšal o nejaký prevratu kedy by chcel rodinu zvrhnúť. To rozhodne nie. On sám mal rád ak ľudia vedeli kde je ich miesto a bolo viac ako len jasné, že bez pôvodnej rodiny by na svete nebol žiaden upír. Jeho pohľad v tejto chvíli bol venovaný práve žene, ktorá bola v jeho živote už neodmysliteľnou súčasťou. Bola pravda, že posledný mesiac sa jej neozval. Ani dokonca neposlal nejakú adresu no aj napriek tomu určite vedela, že je v poriadku.
„ poznáš ma. Nikdy nehlásim svoj príchod a taktiež ani svoj odchod.“ Na jeho tvári sa nenachádzal ani len náznak úsmevu. Jeho tvár bola nečinne kľudná no ten človek ako bola práve ona ho musel poznať natoľko dobre, že jeho očí sa usmievali. Zvláštne pomenovanie, to rozhodne no bolo to tak. Kedy on bol človekom, ktorý vedel pohľadom naznačiť mnoho emócií.

Killian nepotreboval povedať veľa slov, pretože vedel, že tento okamih nie je úplne posledným, kedy sa oni dvaja vidia spoločne. Bola pravda, že rád sa s ňou rozprával. Viedol s ňou dlhé rozhovory, ktoré sa mohli niesť celými hodinami no v tejto chvíli to nebolo veľmi prijateľné. Nemal rád ak sa niekto nachádzal okolo nich a v tejto chvíli ich tých ľudí bolo tak mnoho, že by ich nemusel ani len spočítať. V momente, kedy pocítil prítomnosť dalšieho človeka venoval svoj pohľad Klausovi. Bolo to tak dlho, kedy sa naposledy videli o tom nebolo pochýb. Bol to jeden z tých ľudí, ktorým prejavoval rešpekt. Nikdy nehovoril o ňom v hanebných slovách alebo sa nikdy nepokúšal o to, aby ho zvrhol z toho pomysleného trónu.
„ myslím si, že to sú celé desaťročia, kedy sme sa nevideli, Nik. Dokonca som nemal ani len možnosť pogratulovať ti v tom okamihu, kedy si zlomil kliadtbu. Alebo dokonca v ten okamih, kedy sa ti narodila dcéra.“ Killian urobil jeden krok v pred pričom jednu ruku si jemne dal za chrbát a jemne naznačil gesto uklonenia sa rovnako ako to bolo pred niekoľkými storočiami priam vyžiadateľné. Vedel ako sa mal správať a nezaujímal ho ten fakt, že v tejto chvíli sa to v tejto dobe mohlo považovať možno za nejaké vtipné gesto. On to rozhodne ako vtip nebral.
Killian vedel o tom, že sa mu narodila dcéra, správy sa šíria veľkou rýchlosťou. ,, dúfam, že si uvedomuješ, že vo mne hrozbu vidieť nemusíš. či sa to jedná o tvoje mestno, rodinu alebo dcéru." povedal Killian pokojným hlasom pričom sa následne pozrel na Dariu, ktorej venoval malý náznak úsmevu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kol Mikaelson

avatar

Posts : 7
Join date : 06. 12. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Mon Dec 10, 2018 5:21 pm

Nebolo pre neho ťažké vybrať si nejakú masku. To rozhodne nie. Predsa len stačilo vojsť do jednej z izieb, ktorú bral ako obrovský šatník a následne si vybrať to, čo by mu sadlo ako uliate. Dokonca ho ani len netrápilo, že v skutočnosti to nebol žiaden šatník ale izba Elijaha no on vedel, že rodina je u neho na prvom mieste. Vybral si elegantný, čierny oblek, ktorý na ňom vyzeral priam bravúrne pričom sa na seba pozeral v zrkadle. Vyzeral dokonalo, priam okúzľujúco o tom vonkoncom nebolo pochýb. Ked sa konečne rozhodol, že je ten správny čas na to aby odišiel zobral si do ruky ešte čiernu škrabošku, ktorú si dal na tvár. Aj napriek tomu, že mu to prišlo pomerne smiešne, že škraboška, ktorú si mal dať na oči mu mala spôsobiť miernu anonymitu, predsa len to zakrylo len pár centimetrov tváre no aj napriek tomu sa to rozhodol podstúpiť. Prečo nie.
Po tom ako sa dostal k hlavnej ulici, kde už mohol vidieť zvláštne masky, naozaj zvláštne tak sa na jeho tvári objavil malý úsmev. Ľudia niekedy dokázali byť tak povrchný, že mu to prišlo náramne vtipné. Bolo viac ako len jasné pre neho, že práve niekto, kto si dal na seba stovky pierok a tváril sa ako phoenix, ktorý momentálne vzlietava určite nemôže byť normálnym človekom. On bol v tejto chvíli náramný elegán o tom nebolo pochýb. Mohol si dokonca na svojom tele všimnúť niekoľko pohľadov, alebo sa mu to mohlo dokonca zdať. Ale na tom mu skutočne nezáležalo. To rozhodne nie.

No v momente, kedy to prišlo. Ten pocit, kedy sa mu na pokožke zjavilo niekoľko náznakov husej kože musel sa poobzerať okolo seba. Možno to počul len on sám, no aj napriek tomu ho to mierne prekvapilo. V okamihu, kedy svoju pozornosť venoval žene, ktorá sa objavila v jeho blízkosti na jeho tvári sa objavil malý úsmev, ktorý bol namierený na jednu stranu kútiku. Takmer okamžite si zobral pohárik od náhodného okoloidúceho, ktorý nemohol ani len namietať a na miesto toho aby mu venoval svoj pohľad venoval ho práve žene pred sebou.
,, máte pocit, že je tu hudby málo? " povedal mierne neohrabaným hlasom no určite to nemyslel zle. To rozhodne nie no nezáležalo mu na tom, ako to pochopí. Mohla to pochopiť v zlom zmysle, otočiť sa na nohe a odísť preč alebo to len tak hodiť za hlavu. keby len vedel, že pred ním stojí niekto, kto svojim hlasom môže niekoho opantať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Daria Nikolova

avatar

Posts : 37
Join date : 03. 11. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Mon Dec 10, 2018 6:10 pm

Ač se zprvu přemáhala, nakonec ho políbila na tvář ještě jednou a pak teprve se od něj odtáhla s úsměvem na rtech zbarvených rudou. „To ovšem neznamená, že pro mě nemůžeš alespoň jednou udělat výjimku. Nemáš ani ponětí o tom, co tady stačilo udát…“ Zasmála se po dopovězení těch slov a prohodila jeho směrem ještě pár vět, načež se však zatvářila zase tak urputně vážně, jako snad i on sám. Jen bez té jiskry v očích, která oznamovala především radost. Měla určitý důvod se bát, ačkoliv ten strach na sobě nedávala až tak znát. Doufala však, že pochopil, že si později budou muset promluvit i o něčem jiném. Něčem vážném, co možná nemělo být bráno na lehkou váhu. Mohla však o tom ale vůbec promluvit? Mozek jako by na moment vypověděl na pár vteřin, kdy se snažila se rozvzpomenout, ale marně. S pohledem mezi lidi polkla a spočinula poté rukou na chvíli na jeho levé tváři, kterou jemně pohladila palcem především a poté otočila hlavu nazpět do strany, během okamžiku kdy zaslechla onen další velice příbuzný hlas.
„Nečekal.“ Zopakovala to slůvko po něm a vteřinově propukla ve smích. „Neboť jsme se tady nepotkali ani jednou…“ Věnovala jeden z mnoha úsměvů konečně i jemu po své ironické poznámce a tentokrát ovinula paže i kolem něj, ačkoliv se u něj tak nezdržela stejně dlouho jako u svého stvořitele. Zato ho ale stačila pohladit také vzadu po vlasech. Odstoupila poté zas o krok nebo dva zpátky na místo, které předtím zaujala naproti Killiana a mlčky pozorovala, jak si spolu vedli ti dva. Vlastně je spolu asi ani nikdy neviděla a proto ji to tak zajímalo. Ten úsměv ne a ne zmizet, když se jeden z nich druhému navíc v rychlosti poklonil, ale potom na několik sekund ztuhla. „O tvém druhém genu vím až příliš dobře. Jestli se nemýlím, byla jsem zrovna někde poblíž. Ale ta druhá zpráva?“ Povytáhla s tou spíše řečnickou otázkou obočí, načež čelo krapet nakrčila a opětovala pohled tomu, kdo se na ni podíval první. Netvářila se nadšeně ani trochu. „Ta mi nejspíše unikla.“ Zatnula po tom oznámení pevně zuby o sebe.
Muselo to vypadat, jako by mu jeho štěstí ani trochu nepřála. Přála, to jistě. Ale stejně se nějakým způsobem cítila podvedená. Ačkoliv už předtím věděla, co všechno může ztratit, jestliže svou přeměnu v upíra sama dokončí. Ačkoliv s tím po celé ty roky počítala, že jí se toho drobného tvorečka nedostane. Jemu se to však nějakým způsobem, o kterém neměla ani ponětí a pociťovala to jako malou zradu. „Gratuluji.“ Pověděla jeho směrem docela monotónně a pokývla při tom hlavou jeho směrem. „Asi budu potřebovat více toho vína...!“ Usmála se pak na ně oba, jako by ji to v mžiku přešlo a ještě se navíc zasmála. Na oba z nich potom ukázala rukama, když jimi lehce rozmáchla. „Dáte si něco taky?“ Zeptala se, tím způsobem jim nabídla, že vezme něco i jim, jestli budou chtít a během pár vteřin se poté otočila k nim zády a zmizela.
Trvalo jí to jen pár minut, protahovala se mezi lidmi jako každý jiný, snad aby tím zabila čas a nebyla tam zpátky v úseku vteřin díky její síly. Nejspíše chtěla být na chvilku sama, aby to stačila klidně vstřebat, než kdyby se někdo z nich rozhodl to chování řešit. Jestliže si někdo z nich nebo oba ještě o něco požádali, vzala kelímek také jim a vrátila se. Podle toho jim to také rozdala nebo ne a sama se vzápětí napila. „Doufám, že jste mě stačili o samotě alespoň z části probrat, protože v příštích hodinách se vám už asi nenaskytne šance o soukromý rozhovor…“ Zamrkala a pozvedla pouze levý koutek rtů a ty nechávala zavřené. Dokud zase nepromluvila. „Tys maloval?“ Položila Nikovi otázku zase s tím úsměvem, hned jak se zaměřila na jeho vůni a poté přešla potom blíže k tomu, koho znala rozhodně mnohem déle. „Věděls to o něm vůbec? Je v tom skutečně dobrý. Pořád nechápu, proč něco nevydal pod cizím jménem…“ Uchichtla se a přiložila červený kelímek, který ladil barvou s částí jejích šatů, ke svým rtům, aby si dala ještě.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sybil

avatar

Posts : 3
Join date : 05. 12. 18

PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    Mon Dec 10, 2018 7:18 pm

Sybil by lhala, kdyby neřekla, že nebyla překvapená, když se znovu octla na zemi. Už byla smířená s tím, že v pekle zůstane napořád ve společnosti své sestry a Cadea, jenže se něco stalo. Něco co ona nechápala, nevěděla důvod jejího návratu zpátky na zem. Lhala by, kdyby řekla, že není vděčná, protože vcelku i byla. Určitě neměla v plánu se vracet zpátky za svou sestrou. Překvapilo jí, že v Mystic Falls nenašla ty, které hledala. Ani Damona ani Enza nenašla, vlastně nikoho v tomhle městě neměla šanci najít. Což jí trochu i znepokojilo. V Mystic Falls neztrácela moc času a hned se vydala na cestu do dalšího města, přesněji řečeno do New Orleans. Mohla zaslechnout, že se tam nacházelo až příliš nadpřirozených bytostí, což jí určitě lákalo a ona tak byla rozhodnuta se v tom městě objevit. Po pár hodinách se už nacházela v nějaké z mnoha ulic v New Orleans a sledovala okolí kolem sebe. Bylo to úplně něco jiného než Mystic Falls, zamlouvalo se jí to určitě více. Mohla si všimnout, že v ulicích právě probíhal nějaký festival/karneval a aby splynula s davem, tak se podle toho musela také obléknout. Nedělalo jí problém si v obchodě podmanit prodavačku, aby si jí vůbec nevšímala a Sybil si tak mohla vybrat co zrovna chtěla. Její výběr obsahoval bílý overal se zlatým páskem, bílá krajková škraboška a černé boty na mírnějším podpatku, které stejně nešly moc vidět díky délce overalu. Po chvíli ztrávené v obchodě se v ulici vmísila do davu lidí, kteří se náramně bavili. No, to se nedalo říct o Sybil.  Ona si právě zábavu hledala. A taky, že jí nemusela hledat moc dlouho. Zahlédla muže, přesněji řečeno upíra, kterého nechtěla nechat jít jenom tak. Melodickým zpěvem začala působit jeho směrem a  čím blíže byla, tím silnější to bylo. Nezdálo se ale, že by s tím měl nějak velký problém. Přesněji řečeno se při jeho slovech mírně zamračí, no hned se jí na rtech vytvoří jemný úsměv. Není přeci naškodu mít o trochu více hudby. Podotkne a podívá se kolem sebe, na lidi kolem nich. Bylo jich tady hodně, až jí to možná trochu i překvapilo. Nečekala jich zde tolik. No, vůbec jí to nevadilo.. Nebrala jeho slova nijak urážlivě, nejspíše ani netušil s kým se to tady zrovna baví. Měla ale v plánu, mu ukázat co je vlastně zač a měl se rozhodně na co těšit. Ještě vůbec nic netušil. Jsem Sybil. Představí se mu jménem, aby o ní alespoň něco věděl, no neměla v plánu mu říkat víc než bylo nutné. A vy jste? Nadzvedne se zájmem obočí a nakloní hlavu jemně na stranu, přičemž si ho pořádněji prohlédne. Jakmile skončí z prohlížením jeho osoby tak opět začne melodicky zpívat, nejdříve tišeji, ale poté o něco málo hlasitěji. Věřím, že spolu budeme mít ještě hodně zábavy. Řekne se širokým úsměvem na rtech a obejde ho, přičemž si od někoho vezme nějaký nápoj, kterého se hned na to napije. Pojď se se mnou projít. Možná by jsi mi to tady mohl trochu ukázat. Jsem tady poprvé. Tyhle slova mu řekla přímo do ucha, jelikož se octla přímo u něho a jakmile se odtáhla tak se s neskrývaným úsměvem odtáhla a pomalu se rozešla davem dále. Jednou z jejích schopností bylo ovládání dané osoby, ať už to byl pouhý člověk nebo upír a vždy to využívala ve své vlastní dobro, pro své vlastní potěšení. A tak tomu bylo i teď.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Karneval - New Orleans    

Návrat nahoru Goto down
 
Karneval - New Orleans
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Underworld :: Akcie-
Přejdi na: