Hospital Beacon Hills

Chybělo jí pouze pár dní do maturity, ale v Beacon Hills stále nebyl klid. Bylo tu mnoho lovců, kteří dýchali za krok i její osobě. Přestože to byla pouze banshee, tak na ní byli zaměřeni jako na vlkodlaka, který zabil mnoho nevinných. Nebylo to fér, ale i když se moc snažili, nedalo se s nimi domluvit. Jediná možnost byla zůstat a bojovat. Ne vždy to však dopadlo ideálně. Scottova matka nyní ležela v nemocnici, po tom, co byla postřelena. Lydii taky kulka škrábnula, ale nebyla ve vážném stavu. Pouze leží ve svém pokoji, osamocena.

Jí se špatné věci děly skoro pořád. Byla jakoby magnet na zranění, což asi k banshee patřilo. Jinak si to ani nedovedla vysvětlit. Dneska byl stejně její propouštěcí den, takže se konečně mohla obléct do svého klasického oblečení a pokračovat s hledáním řešením. Tímhle si vážně vyhlásili válku. Scottova mamka skoro umřela, tohle se neobejde bez následků. Vyjde tedy na chodbu a hledá Scotta, který by se měl nacházet někde u pokoje jeho matky. Pohled se jí však naskytne na jinou známou tvář. "Emh," zastaví se, ale pak o kousek couvne, ani neví proč. Pootevře pusu, nečekala, že ho zde ještě někdy uvidí. Taky Lydia vypadala kompletně jinak, než se naposledy viděli. Teď už konečně byla upravená, neraněná. Její kůže skutečně měla zdravou barvu, tedy... v rámci možností. "Co tady děláš? Neměl by jsi tady být," přeci jenom tak trochu lovecká krize. Vykašlala se na nějaký pozdrav nebo tak a šla rovnou k věci.

nebolo to najlepšie obdobie, ktoré si mohol vybrať. vedel, že jeho rodina sa mu rozpadá pred zrakom. možno to tak len vyzeralo, kto to mal sakra vedieť. len on sám vedel, že nachádzať sa v meste znamenalo by to len neustále hádky. z toho dôvodu sa rozhodol pre menšie prekvapenie, ktoré bolo v podobe opätovného navštívenia mesta s menom beacon hills. bolo to pomerne zvláštne mesto. nebolo ničím iné, ničím jedinečné. jediná vec bola to, že možno až prehnane dokázalo na seba viazať nadprirodzeno, bolo ako magnetom a to mnohým ľudom začalo prekážať.

kol mikaelson sa v tejto chvíli nachádzal práve v nemocnici, sledoval jedného človeka, počúval ako sa rozpráva s niekým iným práve o nejakom nadprirodzenu pričom sa chcel dozvedieť o tom viac. kol mikaelson dokonca dúfal, že by mal možnosť dozvedieť sa viac o tom, čo sa odohráva práve v ich meste. no v momente, kedy to možno najmenej čakal, tak mal možnosť počuť a hlavne vidieť človeka, ktorého možno ani vidieť nechcel. bola to minulosť, nič viac. ona pomohla jemu on pomohol následne jej. možno tam boli z jeho strany slová, pričom povedal, že sa možno ešte niekedy ozve no neurobil to. ,,prečo by som sa nemal nachádzať na tomto mieste?." pozrel sa na nu pomerne prekvapeným výrazom.

Ona sama ho neviděla kdoví jak moc ráda. Přeci jenom to byla připomínka na to, jak moc slabá byla v tu chvíli. Škemrala o jeho pomoc, po tom, co zabila člověka, který jí to všechno udělal. Neřadilo se to mezi věci, na které by byla zrovna dvakrát pyšná. A teď byl v Beacon Hills, kde se neděly zrovna dobré věci. Její opětovná návštěva nemocnice toho byla důkazem. Dokonce i lidi ve škole se začali obracet proti nim.

"Proč bys dobrovolně jezdil do města, kde to vře kvůli nadpřirozenu?" spraží ho přísným pohledem. Na tomhle místě si akorát mohl připsat počet obětí, což jim vůbec nepomůže. "Myslím to vážně," natáhne se po jeho předloktí, aby ho stáhla bokem. A nejbližší dveře vedly do márnice. Zavře za nimi a znechuceně se rozhlédne. Jo, tohle přímo nechtěla. "Bojí se nás. Včera jsme byli v domě a... vystříleli nás," vysvětlí a nevědomky si rukou sjede k jejímu boku, který škodu utrpěl. Naštěstí to však nebylo nic vážného. Ale Scottova matka na tom byla hůře. "Proto nepotřebujeme, aby to zde původní upír ještě více... pokazil," rozhodí rukama. A ano, od té doby, co se naposledy viděli, si udělala průzkum ohledně upírů.

,, pretože tu nie je nikde napísané, že by som sem nemohol prísť. alebo áno? nevšimol som si to. a k tomu.. práveže človek, ktorý sa bojí, ktorý na mna mieri pištoľou je o čosi chutnejším.." povedal kol pokojným hlasom a dokonca aj s malým úsmevom na perách. to vedel dokonalo, naštvať človeka takmer za niekoľko krátkych chvíľ. niekoľko sekúnd. možno by si to mohol zapisovať a tým pádom by prišiel na to, že čoskoro by mohol prekonať svoj rekord.

,, nemusíš všetko brať tak drasticky. možno pochopia, že tie zbrane sú len na vás. ako myslím na nadprirodzeno, ktoré sa ľahšie zabíja. možno by som ich vedel odlákať na iné miesto. ved sa netvár ako keby som to ja zhoršil, ked to je zjavne vaša vina, že o vás vedia.." po tom, ako ho zatiahla na to miesto tak sa musel pozrieť okolo seba. bolo to naozaj pomerne chladné miesto, to sa muselo uznať. nikdy sa vlastne nenachádzal v márnici. prečo by aj mal? nemal by na to žiaden dôvod. ,, zaujímal by ma fakt, ako na to vôbec prišli..." jemne nadvihol obočie.

Nad jeho první odpovědí protočí očima. "Jsi nechutný," pro něj to možná byla přirozenost, ale říct to takhle nahlas před ní? Vůbec se jí to nelíbilo. Navíc nemohla tušit, kdo je uslyší. Už vážně znovu nechtěla skončit v nemocniční posteli. Možná jí tu vážně časem věnují pokoj. "Jsou tu kvůli nadpřirozenu jako jsi ty. Těm, kteří skutečně ohrožují lidské životy."

Založí si ruce na prsou, vážně jí celkem vytáčel. Pravděpodobně čekal, že mu vážně řekne, co se všechno stalo, ale ona nechtěla. Aspoň nyní se o tom nechtěla bavit. "Tak zůstaň a pomož nám," nic za zkoušku dát nemohla. Bála se však, že to bude provázet oběti. Přesto všechno to byli pouze lidé, kteří měli strach z neznámého. Možná by to brala stejně, kdo ví. Pak jí však něco napadne.

"Tvoje krev je léčivá, že ano?" semkne rty k sobě a udělá k němu pár kroků blíže. Možná on mohl pomoci Melisse, nemohla dovolit, aby zemřela. Ale i banshee v ní věděla, že na tom není vůbec dobře. "Potřebuji tvou pomoc."

" je jedno o aké nadprirodzenum sa jedná, možno to je tá chyba, že ty sa na to nepozeráš rovnakým pohľadom ako ja sám. žijem už cez tisíc rokov. tisíc dlhých rokov a môžem ti povedať, že nie je nadprirodzenum, ktoré by nebolo pre ľudi nebezpečné." povedal kol pokojným hlasom. nedotklo sa ho to, žiadne z tých slov, ktoré hovorila. ani len to, že si myslela, že je nechutným.
predsa len sa mohol pozrieť na nu a povedať, že je rovnakou. aj ona zabíja napríklad zvieratá, ked sa chce najesť. necháva ich mnohokrát trpieť v prípade, že chce nové oblečenie no na to sa možno mnoho ľudí nepozerá a to je smutné.

" znamená to, že aj ked toto menšie šialenstvo pominie príde nové a nové a nové. a bude záležať na vás, či vás to zničí alebo nie." pokojný hlas bol stále na mieste. v okamihu, kedy začala hovoriť jej dalšie slová sa mu na tvári objavil malý úsmev. naozaj malý, dokonca možno ani nebádateľný. "áno moja krv dokáže vyliečiť. dokonca rýchlejšie ako krv normálneho upíra. záleží len na tom, o čo sa jedná.." preložil si ruky na prsiach.

"Je to volba," zakroutí hlavou. Už jsem ti přeci říkala, že ne každé monstrum dělá zlé věci. Můžeš se své přirozenosti poddat a nebo ztratit svou lidskost. A tu jsi už dávno zanedbal, co?" svůj pohled zvedne k jeho očím. Vzpomene si však, co pro ní udělal a povzdechne si. "Ale tomu nevěřím," věřila, že i když to možná nechce, někde se ta lidská část schovává. A možná to není ani tak hluboko, jak si každý myslí.

Poslouchá jeho slova a tentokrát mu musí dát za pravdu, i kdyby nechtěla. Tohle nikdy neskončí, tohle možná jednou přestane, ale pouze na nějakou dobu. Bylo to nevyhnutelné. Její další slova jdou však pouze těžce."Potřebuji to, vážně ano," řekne prvně. Následně pouze semkne rty k sobě a věnuje mu dlouhý pohled. "Alfa mojí smečky... jeho máma se vážně ošklivě zranila. Postřelili jí a ona umírá," cítila to a nemohla s tím nic dělat. Cítila se moc bezmocně. "Nemůžu dovolit, aby přišel o tak důležitou osobu v těchto... zlých časech. Ne znova," ke konci jde slyšet bolest v hlase i z její strany. Přeci jenom Allison... jak by to někdy mohlo přestat bolet? "Mohl bys?"

" človekom som bol dosť krátku dobu na to, aby som vedel akým to je. v momente, kedy sa v tebe prebudí niečo, čo je podnecované nenávisťou vlastných rodičov, tak je to ťažké. koľkokrát ťa zabili napríklad súrodenci alebo rodičia? ja by som to už nevedel spočítať ani len na prstoch.." povedal pokojným hlasom, pretože to zjavne nebrala rovnakým štýlom ako on sám.
" nechcem sa o tom rozprávať, možno v okamihu, kedy si prejdeš podobnými vecami, vtedy sa na to budeš pozerať podobne.." naozaj ho v jednom okamihu doslova aj zaujalo, prečo to potrebovala. jeho krv o ktorej určite vedela, že je prospešná.

" postrelili ju. dostali ste to už von alebo nie? vieš, že v okamihu, kedy jej dám svoju krv bude to rýchle hojenie.." povedal kol a pozrel sa na ňu.
" ak by to mala v sebe, ten náboj tak by to tam ostalo. môžem to vybrať, s tým nebude problém." zdalo sa, ako keby to už bolo v tej sfére, kedy pomôže.

Semkne rty k sobě. Znělo to dost krutě, to musela uznat. Teď tu však nebyla proto, aby ho nějak litovala. Navíc si byla dost jistá, že to po ní ani nechce. "Nemyslím si, že to někdy pochopím," zakroutí hlavou. Tu krutost ostatních nedovedla pochopit.

"Kulka je venku, ale i tak je na tom špatně. Ztratila moc krve," vysvětlí se sklopenou hlavou. Moc dobře věděla, co Melissa pro ostatní znamená a to i pro ní samotnou. Nemohli jí nechat umřít, ještě úplně zbytečně. Nebyla ani cílem, to byli oni. Více z nich si však odnesli zranění, ale nebyli tak závažné jako ta její. Bylo tam tolik krve. Při pomyšlení na to všechno trošku zbledla. "Pomůžeš nebo ne?"

Kol možno mohol prísť na spôsob, ako tento okamih využiť vo svoj prospech. Kto vie, možno mohol niečo očakávať na oplátku. Možno by sa mal sústrediť aj na seba no on už od prvého momentu vedel, že nebude mať problém mu nejako pomôcť. Áno jemu, pretože vedel, že Scott je vlkodlakom a kto vie, niekedy sa mu to možno bude hodiť.
" Tak na čo čakáš na miesto toho, aby si tú moralizovala, by si mi mohla ukázať smer alebo nie? " Po Overál pokojným hlasom a dokonca jej venoval aj malý úsmev, ktorý sa mu pohrával na perách.

" Nie je to žiaden problém. Mám pocit, že takto sa zo mňa stane aj lepší človek.." povedal to len tak mimo reči. Pričom on sám vedel, že nič na sebe meniť nechcel a bola to len zhoda okolností, že zachránil jej samotnej život s teraz zachráni život nejakému chloveku. Človeku, ktorý bol svojim spôsobom obyčajný. Alebo nie? Kol vedel, že sa bude musieť dozvedieť o týchto nadprirodzeniach v tomto meste viac ako vedel v tejto chvíli.